Administrativní dělení Japonska

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Japonsko se administrativně dělí na 47 prefektur, z nich šest je dále děleno na podprefektury. Nejnižšími administrativními jednotkami jsou města, městečka a vesnice, přičemž dvacet nejlidnatějších měst vyjma Metropolitního města Tokio jsou města určená nařízením vlády a jsou dělena do městských čtvrtí.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kořeny současného systému prefektur položila někdejší vláda období Meidži v roce 1871. Jejím výnosem zanikly feudální územní celky han (japonsky ), které se transformovaly na prefektury,[1] často na stejném území. Před rokem 1871 bylo Japonsko děleno na provincie (japonsky , kuni), které se následně členily na okresy (japonsky , gun) s vesnicemi (japonsky 里/郷, sato).

Regionální uspořádání[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Regiony v Japonsku.

Japonsko je často děleno do regionů, ačkoli ty nejsou oficiálními územními jednotkami. Regionů je nejčastěji udáváno 8, ale lze se setkat i s počtem 10 regionů, kdy jsou uvažovány jednotlivé podregiony regionu Čúbu, a to Hokuriku, Kóšinecu a Tókai. Prefektura Okinawa se většinou řadí pod ostrov Kjúšú, někdy je však brána jako samostatný region.

Prefekční uspořádání[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Prefektury v Japonsku.

Současné prefektury mají právní základ v zákoně o místní autonomii, jenž byl přijat v březnu roku 1947[2] a vstoupil v platnost následujícího měsíce.[3] Zákon dal prefekturám více politické moci a zavedl prefekturní vlády a parlamenty.[4]

Základem je 47 administrativních jednotek nejvyšší úrovně, jež jsou souhrnně nazývány todófuken (japonsky 都道府県):

Podprefektury a okresy[editovat | editovat zdroj]

Prefektury jsou děleny na podprefektury a okresy. Podprefektury (japonsky , šičó) jsou samosprávní jednotky, které se zabývají místními problémy pod prefekční úrovní. Definovány byly v roce 1878 a uznány o rok později.[5][6] Prefektura Hokkaidó má 14 podprefektur, Kagošima dvě podprefektury a Tokio čtyři podprefektury, přesněji čtyři ostrovní administrativní jednotky. Okresy (japonsky , gun) jsou tvořeny městečky a vesnicemi, nikoliv však městy. Mezi lety 1878 a 1921 měly okresy vlastní vládu a fungovaly jako administrování jednotky, přičemž byly na stejné úrovni jako města. Okresní vlády byly zrušeny v roce 1926.[7][8]

Obecní uspořádání[editovat | editovat zdroj]

Obecní uspořádání Japonska

Nejnižšími administrativními jednotkami jsou obce, jež jsou kategorizovány do měst, městeček a vesnic. Za obce jsou považovány i speciální městské čtvrtě.

Města mají podobně jako prefektury právní základ v zákoně o místní autonomii.[2][4] Jsou dělena podle počtu obyvatel na čtyři typy:

  • Města určená nařízením vlády (japonsky 政令指定都市, seirei šitei toši), zvaná též jako určená města (japonsky 指定都市, šitei toši) či města určená nařízením (japonsky 政令市, seirei ši), jsou města, která mají více než 500 000 obyvatel. Města jsou dělena do městských čtvrtí.
  • Čúkakuši (japonsky 中核市; česky jádrová města) jsou města, která mají více než 300 000 obyvatel a jejich rozloha je větší než 100 čtverečních kilometrů. Vláda může udělit výjimku městům, které mají méně než 300 000 obyvatel, ale více než 200 000.
  • Tokureiši (japonsky 特例市; česky speciální města) jsou města, která mají alespoň 200 000 obyvatel.
  • Města (japonsky , ši) jsou nejnižšími administrativními jednotkami, které mají alespoň 50 000 obyvatel a 60 % domácností se nachází v centru města a 60 % domácností je zaměstnáno v obchodu, průmyslu či jiných sférách města. Města jsou na stejné úrovní jako městečka a vesnice, na rozdíl od nich však nespadají pod okresy.

Městečka (japonsky , čó nebo mači) a vesnice (japonsky , mura někdy son) jsou nejnižšími administrativními jednotkami a jsou součástí okresů, spadají tak pod prefektury.

Speciální městské čtvrtě (japonsky 特別区, tokubecu-ku) společně tvoří centrální a nejlidnatější část Metropolitního města Tokio. Je jich 23.[9] Leží v oblasti bývalého města Tokio, které bylo v roce 1943 sloučeno s nadřazenou prefekturou.[10] Čtvrtě byly definovány v roce 1947 v zákoně o místní autonomii.[2][4]

Městské čtvrtě[editovat | editovat zdroj]

Města určená nařízením vlády jsou dělena do městských čtvrtí (japonsky , ku), na rozdíl od speciálních městských čtvrtí, jež jsou spravovány podobným způsobem jako města, nejsou administrativními jednotkami.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Administrative divisions of Japan na anglické Wikipedii a Prefectures of Japan na anglické Wikipedii.

  1. JANSEN, Marius B. The Making of Modern Japan. [s.l.]: Harvard University Press, 2000. Dostupné online. ISBN 9780674003347. OCLC 44090600 (anglicky) 
  2. a b c Zákon o místní autonomii. Národní parlamentní knihovna Japonska [online]. [cit. 2021-11-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-07-28. (japonsky) 
  3. Zákon o místní autonomii. Ministerstvo vnitra a komunikací [online]. [cit. 2021-11-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-02-09. (japonsky) 
  4. a b c Zákon o místní autonomii. Japanese Law Translation Database System [online]. Ministerstvo spravedlnosti Japonska [cit. 2021-11-13]. Dostupné online. (japonsky) 
  5. Japan in the Beginning of the 20th Century. [s.l.]: Imperial Japanese Commission, 1903. Dostupné online. S. 80. (anglicky) 
  6. Japan in the Beginning of the 20th Century. [s.l.]: Imperial Japanese Commission, 1903. Dostupné online. S. 81. (anglicky) 
  7. Gun-ku-čó-son-hensei-hó. Národní parlamentní knihovna Japonska [online]. [cit. 2021-11-14]. Dostupné online. (japonsky) 
  8. Gunsei (郡制), původní z roku 1890. Národní parlamentní knihovna Japonska [online]. [cit. 2021-11-14]. Revidovaný z roku 1899. Dostupné online. (japonsky) 
  9. Municipalities within Tokyo. Metropolitní vláda Tokia [online]. [cit. 2021-11-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. 東京都年表. Metropolitní vláda Tokia [online]. [cit. 2021-11-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-02-29. (japonsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]