Nara

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o městě v Japonsku. O řece v Rusku pojednává článek Nara (řeka).

NARA může také být National Archives and Records Administration

Nara
奈良市
Nara motange.jpg
Nara – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Stát Japonsko Japonsko
region Kansai
prefektura Nara
Nara
Red pog.svg
Nara
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 277 km²
Počet obyvatel 368 636 (2010)
Hustota zalidnění 1 332 obyv./km²
Správa
Starosta Gen Nakagawa
Oficiální web www.city.nara.lg.jp/www/toppage/0000000000000/APM03000.html
Adresa obecního úřadu 1-1-1 Nijō-ōji, Nara-shi, Nara-ken 630-8580
Některá data mohou pocházet z datové položky.


Památky na starobylou Naru
Světové dědictví UNESCO
Tódaidži, největší dřevěná budova na světě
Tódaidži, největší dřevěná budova na světě
Smluvní stát JaponskoJaponsko Japonsko
Typ kulturní dědictví
Kritérium ii, iii, iv, vi
Odkaz 870 (anglicky)
Oblast Asie
Zařazení do seznamu
Zařazení 1998 (22. zasedání)
Kófukudži, starobylý buddhistický chrám v centru Nary

Nara (japonsky: 奈良市; Nara-ši) je hlavní město prefektury Nara v regionu Kansai, Japonsko.

V roce 708 císařovna Gemmei přesunula hlavní město z Fudžiwary do Heidžó-kjó (平城京; dnešní Nara). Nové hlavní město bylo stavěno podle vzoru Čchang-anu (dnešní Si-an) hlavního města čínské dynastie Tchang. Během skoro celého období Nara (mezi lety 710794) bylo hlavním městem Japonska a sídlem císaře. Až roku 784 císař Kanmu založil nové hlavní město Nagaoka-kjó a jen o deset let později Heian-kjó (Kjóto).

V roce 1998 byly některé památky v Naře zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO pod společným označením Památky na starobylou Naru. Mezi tyto památky patří:

V novodobém Japonsku se z Nary stalo regionální obchodní centrum a sídlo vlády prefektury Nara. Status města Nara získala 1. února 1898. V roce 2003 mělo město 364 869 obyvatel a rozlohu 211,60 km².

Díky velkému množství památek je Nara také magnetem pro turisty. Symbolem města se stali jelínci, kteří se volně pohybují mezi chrámy a svatyněmi a loudí na turistech jídlo. Jelínci jsou totiž v šintoismu považováni za symbolické poslíčky bohů.

Sesterská města[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]