Sibiřský federální okruh

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sibiřský federální okruh Ruské federace
Сибирский федеральный округ Российской Федерации
Geografie
Hlavní městoNovosibirsk
Souřadnice
Rozloha4 361 800 km²
Časové pásmoUTC+6, UTC+7, UTC+8[1]
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel17 173 335 (2019[2])
Hustota zalidněníParametr "hustota" (nyní s hodnotou "3,9") šablony "Infobox - region" je zastaralý. Více informací po kliknutí.3,9 obyv./km²
Správa regionu
StátRuskoRusko Rusko
Nadřazený celekRusko
Vznik13. května 2000
Prezidenský zmocněnecViktor Tolokonskij
Oficiální webwww.sibfo.ru
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sibiřský federální okruh Ruské federace (rusky Сибирский федеральный округ; Sibirskij feděralnyj okrug) je jedním z 8 federálních okruhů Ruska. Zaujímá středozápadní část asijského Ruska a většinu geografického vyznačení Sibiře. Sídlem správy je Novosibirsk.

Obecné údaje[editovat | editovat zdroj]

Okruh zabírá 30,0 % rozlohy Ruska. Počet obyvatel mírně ubývá: podle sčítání v r. 2002 zde žilo 20 062 938; v r. 2010 to bylo 19 256 426. Podíl městského obyvatelstva činí 72,0 %.[3]

Zahrnuté subjekty[editovat | editovat zdroj]

Do roku 2018 byly součástí Sibiřského okruhu i Zabajkalský kraj a republika Burjatsko. V listopadu tohoto roku přešly na základě výnosu prezidenta Putina ze správy Sibiřského federálního okruhu do Dálněvýchodního.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky) 
  2. Оценка численности постоянного населения по субъектам Российской Федерации [online]. Federální služba státní statistiky [cit. 2019-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-07-16. (rusky) 
  3. Городскoe и сeльcкoe населениe пo субъектам Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011 [cit. 2012-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-24. (rusky) 
  4. Официальный интернет-портал правовой информации [online]. [cit. 2018-11-04]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]