Bogoljubovo
| Bogoljubovo Боголю́бово | |
|---|---|
 Kostelní věže v Bogoljubově | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 56°11′41″ s. š., 40°31′51″ v. d. |
| Časové pásmo | UTC+3[1] |
| Stát |  Rusko |
| Federální okruh | Centrální |
| Oblast | Vladimirská |
| Rajón | Suzdalský |
 Vladimirská oblast na mapě Ruska | |
  Bogoljubovo Bogoljubovo, Vladimirská oblast | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 4 494 (2010[2]) |
| Správa | |
| Status | vesnice |
| Vznik | 1158 |
| Zakladatel | Andrej Jurjevič Bogoljubskij |
| Telefonní předvolba | +7 4922 |
| PSČ | 601270 |
| Označení vozidel | 33 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bogoljubovo (rusky Боголю́бово – Bogoljúbovo) je ruská vesnice v Suzdalském rajónu Vladimirské oblasti. Leží asi 10 kilometrů severovýchodně od města Vladimir. Populace má v současné době tendenci růstu, v roce 1969 ve městě žilo na 3 900 obyvatel, roku 1989 se počet obyvatel zvýšil na 4 143,[3] obyvatelstvo dále v roce 2002 stouplo na 4 218 obyvatel.[4] Poslední sčítání lidu z roku 2010 ukazuje hodnotu 4 494 obyvatel.[2]
Bogoljubovo založil veliký vladimirský kníže Andrej Jurjevič Bogoljubskij na řece Něrli vtékající do řeky Kljazmy v roce 1158. Andrej zde panoval 17 let, poté byl roku 1174 v Bogoljubově zavražděn.
Ruští ortodoxní křesťané věří, že Andrej Bogoljubskij založil toto město poté, co měl vidění Bohorodičky. Před ním se zjevila Bohorodička držící svitek v pravé ruce a přikázala mu postavit klášter na místě zjevení. Na tomto místě dnes stojí chrám Pokrovu na Něrli, který je v rámci Bílých památek Vladimiru a Suzdalu od roku 1992 zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO.[5]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Bogoljubovo, bývalé sídlo knížete Andreje Bogoljubského vládnoucího mezi léty 1157–1174, bylo založeno v roce 1158 na příkaz knížete Andreje v místě, kde řeka Něrl spojuje povodí řeky Oky s povodím Volhy. Založení města duchovenstvo spojovalo s legendou o zjevení se Matky Boží knížeti Andrejovi. Když se vracel z Vyšgorodu a přivážel odsud byzantskou ikonu Bohorodičky, 10 kilometrů od Vladimiru se koně zastavili a žádným způsobem se nenechali přimět k další cestě. Na tomto místě průvod přenocoval. Té noci proběhlo zjevení a na jeho místě byl založen hrad Andreje Bogoljubského, který se stal symbolem obce.
V roce 1177 nechal rjazaňský kníže Gleb Rostislavič dobýt a vyplenit Bogoljubovo poté, co byl Andrej Bogoljubskij zavražděn. Mongolové poté zničili hradby města v roce 1238. V 17. – 19. století probíhala výstavba kláštera, v roce 1917 po velké říjnové revoluci byl klášter uzavřen, poté byl v roce 1992 znovu otevřen. Od roku 1997 jsou v Bogoljubově kláštery dva – mužský a ženský.
Mezi léty 1945 a 1965 bylo Bogoljubovo centrem vladimirského rajonu, Od roku 1965 je součástí suzdalského rajonu. V letech 1960–2005 mělo Bogoljubovo status sídla městského typu.
Do současnosti se částečně zachovaly sypané valy, příkopy a spodní části stěn a opěrných pilířů bělokamenného opevnění knížecího paláce – arkádová galerie a věž s točitým schodištěm, také základy chámu Narození Panny Marie (z let 1158–1165), na kterých je postaven patrový barokní kostel z roku 1751. Chrám Nanebevzetí Panny Marie, zvonice a obytné domy nad vstupní branou byly postaveny v 19. století. Chrám Bogoljubské ikony Panny Marie v byzantsko-ruském stylu byl dokončen roku 1866 podle projektu architekta Konstantina Andrejeviče Tona. Nejznámější a nejvýraznější stavbou Bogoljubova je chrám Pokrovu na Něrli, který se rovněž dochoval celý. Nachází se asi 1,5 kilometru od Bogoljubova.
V roce 2004 zde ve zrekonstruovaném objektu zaniklé konzervárny otevřela výrobní závod česká firma Hamé.[6]
Populace[editovat | editovat zdroj]
| Rok | Počet obyvatel | Zdroj informací |
|---|---|---|
| 1859 | 1 003[7] | Spis obyvatelstva měst po sčítání lidu v roce 1859 |
| 1897 | 1 459[8] | Sčítání lidu Ruské říše (1897) |
| 1926 | 1 474[9] | Sčítání lidu SSSR (1926) |
| 1959 | 2 585[10] | Sčítání lidu SSSR (1959) |
| 1970 | 3 942[11] | Sčítání lidu SSSR (1970) |
| 1979 | 4 171[12] | Sčítání lidu SSSR (1979) |
| 1989 | 4 143[3][13] | Sčítání lidu SSSR (1989) |
| 2002 | 4 218[4][14] | Sčítání lidu Ruska (2002) |
| 2010 | 4 494[2] | Sčítání lidu Ruska (2010) |
Fotografie[editovat | editovat zdroj]
-
Pohled na kostelní věže -
Pětirublová mince s vyobrazením bogoljubského chrámu -
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Bogolyubovo na anglické Wikipedii a Боголюбово na ruské Wikipedii.
- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
- ↑ a b c Svazek 1. Hojnost a distribuce obyvatelstva. 5. Ruská populace, federální okresy Ruské federace, okresy, městská sídliště, venkovské lokality – administrativní centra a venkovská sídla s počtem obyvatel 3 000 a více osob [databáze online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-08-04.; Výsledky národního sčítání lidu Archivováno 23. 11. 2012 na Wayback Machine. (rusky)
- ↑ a b Всесоюзная перепись населения 1989 года (Populace všech sovětských republik, sčítání lidu 1989) [online]. Týdenní Demoskop, Institut demografie ruské státní univerzity – vyšší škola ekonomická. Kapitola „Всесоюзная перепись населения 1989 г. Численность наличного населения союзных и автономных республик, автономных областей и округов, краёв, областей, районов, городских поселений и сёл-райцентров.“ (Sčítání lidu všech sovětských republik v roce 1989. Populace Sovětského svazu, všech jeho republik, oblastí, území, měst a administrativních celků včetně vesnic.). Dostupné online. (rusky)
- ↑ a b „Численность населения России, субъектов Российской Федерации в составе федеральных округов, районов, городских поселений, сельских населённых пунктов – районных центров и сельских населённых пунктов с населением 3 тысячи и более человек“ (Populace ruska, jeho federálních území, oblastí a měst – administrativní celky a oblasti s populací nad 3 000 obyvatel) [databáze online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-01-31. (rusky)
- ↑ Světové dědictví UNESCO [online]. Kapitola Historická centra Vladimiru a Suzdalu. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Babické Hamé otevřelo výrobní závod v Rusku. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2017-03-23]. Dostupné online.
- ↑ Provincie Vladimir. Spis obyvatelstva měst po sčítání lidu v roce 1859
- ↑ Provincie Vladimir, první valná sčítání lidu 1897 [online]. Kniha 1. a 2.. vyd. Knihovna C.S., 1901–1904 [cit. 2014-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 01-03-2012. (rusky)
- ↑ Vladimirský okruh ivanovské průmyslové oblasti [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 23-08-2011. (rusky)
- ↑ Sčítání lidu Unie z roku 1959 [online]. (archivováno 23. srpna 2011) (rusky)
- ↑ Sčítání lidu Unie z roku 1970 [online]. (archivováno 23. srpna 2011) (rusky)
- ↑ Sčítání lidu Unie z roku 1979 [online]. (archivováno 23. srpna 2011) (rusky)
- ↑ Týdenní Demoskop, Institut demografie ruské státní univerzity – vyšší škola ekonomická. (archivováno 23. srpna 2011) (rusky)
- ↑ Týdenní demoskop, Institut demografie ruské státní univerzity – vyšší škola ekomonická [cit. 2014-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 22-08-2011. (rusky)
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bogoljubovo na Wikimedia Commons - „Holy Bogolyubovo Monastery“ – cestovní příručka (anglicky)
- Oficiální stránky muzea Vladimír (rusky)
- Kniha starobylých měst ve vladimirské oblasti (rusky)
- Fotografie Bogoljubova (rusky)
- „Bogoljubovo, chrám Panny Marie Pomocné na Něrli“ Archivováno 26. 2. 2014 na Wayback Machine. – Hlas Ruska (česky)
- Zlatý prstenec: Bogoljubovo – Rady na cestu (česky)
