Krymský chanát

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Krymský chanát
Qırım Hanlığı
قريم يورتى
 Zlatá horda
 Knížectví Theodoro
1449–1783 Tavrická gubernie 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Krymský chanát v roce 1600
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
mateřská
(nadřazená)
země:
vznik:
zánik:
Státní útvary a území
Předcházející:
Zlatá horda Zlatá horda
Knížectví Theodoro Knížectví Theodoro
Nástupnické:
Tavrická gubernie Tavrická gubernie

Krymský chanát (krym tat. Къырым Ханлыгъы, Qırım Hanlığı, قريم خانلغى) byl historický státní útvar krymských Tatarů v letech 14411783, rozkládající se na území poloostrova Krym, okolo pobřeží Azovského moře, severního pobřeží Černého moře a území Kubáně mezi ústím Dunaje a Dněprem.

Zakladatelem dynastie Girejů a prvním vládcem samostatného státu krymských Tatarů se stal Hadži I. Girej. V roce 1475 se Krymský chanát stal oficiálně vazalem Osmanské říše, ale v jejím rámci si zachoval praktickou nezávislost. Po rusko-turecké válce na základě mírové dohody z Küçük Kaynarca (1774) se Osmané Krymu vzdali a v roce 1783 chanát anektovalo Rusko a vytvořilo na jeho území Tavrickou gubernii. Krymský chanát byl nejdéle existující stát z následnických států po rozpadu Zlaté hordy.