Krymský chanát

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Krymský chanát
Qırım Hanlığı
قريم يورتى
 Zlatá horda
 Knížectví Theodoro
1441–1783 Tavrická gubernie 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Krymský chanát v roce 1600
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
mateřská země:
vznik:
zánik:
Státní útvary a území
Předcházející:
Zlatá horda Zlatá horda
Knížectví Theodoro Knížectví Theodoro
Nástupnické:
Tavrická gubernie Tavrická gubernie

Krymský chanát (krym tat.: Къырым Ханлыгъы, Qırım Hanlığı, قريم خانلغى) byl historický státní útvar krymských Tatarů v letech 14411783, rozkládající se na území poloostrova Krym, okolo pobřeží Azovského moře, severního pobřeží Černého moře a území Kubáně mezi ústím Dunaje a Dněprem.

Zakladatelem dynastie Girejů a prvním vládcem samostatného státu krymských Tatarů se stal Hadži I. Girej. V roce 1475 se Krymský chanát stal oficiálně vazalem Osmanské říše, ale v jejím rámci si zachoval praktickou nezávislost. Po rusko-turecké válce na základě mírové dohody z Küçük Kaynarca (1774) se Osmané Krymu vzdali a v roce 1783 chanát anektovalo Rusko a vytvořilo na jeho území Tavrickou gubernii. Krymský chanát byl nejdéle existující stát z následnických států po rozpadu Zlaté hordy.