Smlouva z Küçük Kaynarca

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jednání v Küçük Kaynarca na dobové rytině
Ahmed Resmî Efendi, hlavní vyjednavač Osmanů

Smlouva z Küçük Kaynarca[1] (turecky Küçük Kaynarca Antlaşması, rusky Кючук-Кайнарджийский мирный договор)[2] byla mírová smlouva podepsaná 21. července 1774[2] v Küçük Kaynarca[1] (dnes Kajnardža v Bulharsku). Po nedávné porážce v bitvě u Kozludži smlouva mezi Ruským impériem a Osmanskou říší ukončila rusko-tureckou válku a stvrdila prohru Osmanů. Ruské impérium reprezentoval polní maršál Pjotr Rumjancev,[2] Osmanskou říši zastupoval Musul Zade Mehmed Paša.

Osmanská říše (zeleně) předala některá území (červenozelené pruhy) Ruskému impériu (červeně). Krymský chanát (žlutozelené pruhy) získal nezávislost, ve skutečnosti se stal satelitem Ruska a byl Ruskem v roce 1783 anektován

Rusko vrátilo Osmanské říši Valašsko a Moldavsko, avšak obdrželo právo chránit křesťany žijící v Osmanské říši[3] a zasáhnout v případě špatného zacházení s nimi. Bukovina byla v roce 1775 postoupena Rakousku.[4] Krym získal nezávislost, avšak sultán zůstal duchovní autoritou Tatarů coby chalífa. To bylo poprvé, kdy se vliv osmanského chalífy uplatnil za hranicemi říše a byl respektován evropskými mocnostmi. Na Kavkaze Rusko získalo Kabardsko, bezpodmínečnou suverenitu v přístavu Azov, přístavy Kerč a Jenikale na Kerčském poloostrově a část Jedisanu mezi Bugem a Dněprem.[4] Poslední oblast zahrnovala přístav Cherson; Rusko tak získalo dva přístupy k Černému moři a Osmanská říše zde ztratila výhradní postavení. Byla zrušena omezení stanovená v roce 1739 Smlouvou z Niše týkající se přístupu Ruska k Azovskému moři a výstavby opevnění v Azově. Ruské obchodní loďstvo získalo právo plavby Dardanelami. Smlouva rovněž zaručila Ruské ortodoxní církvi právo plout pod ruskou vlajkou do Konstantinopole a vybudovat zde pravoslavný chrám (nakonec nebyl postaven).

Smlouva zasadila kdysi mocné Osmanské říši dosti ponižující ránu, současně byla zárodkem dalších konfliktů, které vyvstaly mezi Osmany a Ruskem.

Fakticky nezávislý Krymský chanát byl podřízen Rusku a v roce 1783 byl Ruskem anektován. Podle ruského chápání smlouvy se dostalo Rusku práva na ochranu všech východních křesťanů v Osmanské říši, což využilo k intervenci v Dunajských knížectvích (Moldávii a Valašsku).

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Treaty of Küçük Kaynarca na anglické Wikipedii.

  1. a b KREISER, Klaus; NEUMANN, Christoph K.; KUČERA, Petr. Dějiny Turecka. Překlad Petr Kučera. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 329 s. (Dějiny států). ISBN 978-80-7422-012-8. 
  2. a b c Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2019-06-14]. Heslo КЮЧУ́К-КАЙНАРДЖИ́ЙСКИЙ МИР 1774. Dostupné online. (rusky) 
  3. HUREWITZ, J.C. The Middle East and North Africa in World Politics: A Documentary Record. New Haven: Yale University Press, 1975. (turecky) 
  4. a b Encyclopædia Britannica. Abdulhamid I. Redakce Hoiberg Dale H.. 15th. vyd. [s.l.]: Encyclopedia [Britannica Inc., 2010. ISBN 978-1-59339-837-8. S. 22. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]