Moldavské knížectví
| Moldavské knížectví Țara Moldovei Цара Молдовей
| |||||||||||||
geografie
| |||||||||||||
| obyvatelstvo | |||||||||||||
národnostní složení:
|
|||||||||||||
| státní útvar | |||||||||||||
volená absolutní monarchie s dědičnými liniemi
| |||||||||||||
 Osmanská říše (vazalství 1514–1572, 1574–1600, 1618–1859) Polské království (pod svrchovaností Polska 1601–1618) Ruské carství (protektorát Ruska 1829–1856) | |||||||||||||
měna:
|
|||||||||||||
vznik:
|
|||||||||||||
zánik:
|
1859 – spojení s Valašskem
| ||||||||||||
| státní útvary a území | |||||||||||||
| |||||||||||||
.svg)
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
Moldavské knížectví (rumunsky Țara Moldovei, moldavsky Цара Молдовей), též Moldavské vojvodství, bylo polonezávislé knížectví a léno Polského království, poté vazalský stát Osmanské říše a později protektorát Ruska. Bylo založeno v polovině 14. století.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Prvním vládcem se stal Bohdan I., který se roku 1359 zbavil uherského vlivu a stal se tak prvním nezávislým knížetem.
Později se Moldavsko dostalo do lenní závislosti na polském státě. Nejvýznamnějším moldavským vládcem byl kníže Štěpán III. Veliký (1457–1504). Za jeho vlády bylo knížectví ohroženo agresí sousedního Polska, Uherska, ale především Osmanské říše. Proti ní se Stefan snažil vytvořit alianci. Roku 1489 byl nakonec Turky donucen platit tribut. Jeho nástupce uznal pak lenní závislost své země na Osmanské říši.
Již v roce 1769 po postupných porážkach obsadila severní území Moldavského knížectví (Bukovina) vojska carského Ruska a v roce 1774 Rakouska. K pak bylo území jako vévodství Bukovina v roce 1775 podle Konstantinopolské dohody připojena k Rakousku.
Východní část knížectví Moldávie východně od řeky Prut byla roku 1792 připojena k Rusku jako Besarábie (roku 1918 se stala součástí Rumunska). Zbylá část knížectví (ležící západně od řeky Prut) roku 1829 získala od Osmanské říše samosprávu.
Mezi lety 1769 a 1854 bylo několikrát okupováno Ruským impériem. Od roku 1859 mělo společného knížete se sousedním s Valašským knížectvím s nímž se v roce 1862 sjednotilo, čímž vznikla Spojená knížectví Valašska a Moldávie, předchůdce dnešního Rumunska.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Moldavské knížectví v roce 1483 za vlády Štěpána III. Velikého
Moldavské knížectví v roce 1812
Moldavské knížectví (oranžová) po roce 1856
-en.png)
.svg)
Symbolika[editovat | editovat zdroj]
vlajka Moldavska v bitvě u Baie v roce 1467
pečeť Štěpána III. Velikého
(1457–1504)
moldavský prapor v bitvě u Obertinu (1531)
moderní rekonstrukce znaku Štěpána III. (1457–1504)[zdroj?]
moderní rekonstrukce knížecího praporu ve
14.–15. století
vlajka v roce 1574
erb v roce 1586
vlajka v roce 1601
znak Moldavska za vlády Árona Tyrana
(1591–1592,
1592–1595)
znak v roce 1643
Státní vlajka 1831–1859, potvrzená Pařížskou úmluvou r. 1858
Státní znak v roce 1855 (vyobrazení z cestovního pasu)
reprodukce státního znaku podle cestovního pasu
malý znak z knížecího praporu z roku 1849
.png)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Dimitrie Cantemir Descriptio Moldaviae
- ↑ Черепнин Л. В. История Молдавской ССР: С древнейших времен до Великой Октябрьской социалистической революции. — Кишинёв: Картя молдовеняскэ, 1965. — С. 263.
- ↑ Pierre Lescalopier l’an 1574 de Venise a Constantinople, dans Paul Cernovodeanu, Studii și materiale de istorie medievală, IV, 1960, p. 444
- ↑ Paul Cernovodeanu, Studii și materiale de istorie medievală, IV, 1960, p. 444.
- ↑ Камбур Дмитрий Представительство русского населения Молдавии в Боярском совете при Петре Рареше (1527-1538, 1541-1546 гг.)
- ↑ Суляк С. Г. Русский язык в Молдавии // Русин, 2010
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Moldávie
- Seznam moldavských knížat
- Kostely v Moldávii – skupina sakrárních staveb z období vlády Štepána III. Velikého, v současnosti součást světového kulturního dědictví UNESCO