Haličsko-volyňské království

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Další významy jsou uvedeny na stránce Halič (rozcestník).
Haličsko-volyňské knížectví (1199–1253)
Ruské království (1253–1349)

 Галицько-Волинське князівство
Королѣвство Русь 
 Haličské knížectví
 Volyňské knížectví
11991349 Polské království (1025–1385) 
Ruské vojvodství 
Haličská země 
Litevské velkoknížectví 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Království Rus (tmavě zeleně) v době 13.14. stol.
obyvatelstvo
státní útvar
nezávislý stát (11991246)
Zlatá hordaZlatá horda Zlatá horda (polo-vazalský vztah 12461253, vazalem 12531349)
státní útvary a území
předcházející:
Haličské knížectví Haličské knížectví
Volyňské knížectví Volyňské knížectví
následující:
Polské království (1025–1385) Polské království (1025–1385)
Ruské vojvodství Ruské vojvodství
Haličská země Haličská země
Litevské velkoknížectví Litevské velkoknížectví

Haličsko-volyňské knížectví (starobělorusky Галицко-Волинскоє Королѣвство), povýšené roku 1253 na království (starobělorusky Галицько-Волинське князівство, latinsky Regnum Galiciæ et Lodomeriæ) a známé jako království Rusi (starobělorusky Королѣвство Русь, latinsky Regnum Russiae), byl státní útvar východních Slovanů vzniklý po rozpadu Kyjevské Rusi na územní dnešní Volyně. Vedle Novgorodské republiky a Vladimirsko-suzdalského knížectví byla Halič-Volyň nejsilnějším východoslovanským státem 13.14. století. Zhruba v letech 12461253 a poté 12591349 byl Haličsko-volyňský stát podřízen Zlaté hordě.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Avers a revers mince s pečetí Jiřího I. (13011308)

Haličsko-volyňské knížectví vzniklo v roce 1199, kdy Roman Mstislavič sjednotil knížectví haličské a volyňské pod svojí vládou.

V roce 1253 se korunovací Romanova syna Daniela Romanoviče Haličského se Haliče-Volyň stala načas královstvím. Daniel Haličský ve snaze odolat Zlaté hordě usiloval o sblížení se Západem a na znamení přízně obdržel od papeže královský titul. Daniel přenesl sídlo do dnešního Chełmu (1237) a založil několik měst, mezi jinými také Lvov (1256), nazvaný podle jeho syna Lva), který byl od roku 1272 sídelním městem.

Po Lvově smrti v roce 1301 nastal postupný úpadek a království se stalo předmětem zájmu Polska, Litvy a Uher. Ve 20. letech 14. století vymřela panující větev zdejších Rurikovců. V roce 1349 zemi dobyl polský král Kazimír III. Veliký a připojil ji k Polsku jakožto Ruské, Volyňské a Belžské vojvodství.

V roce 1772 v rámci prvního dělení Polska navázala na tradici tohoto dávného státu nově zřízená rakouská korunní země Královstvi Haličské a Vladimiřské a oblast byla nazývána jako Halič.

Symbolika[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]