Haličsko-volyňské knížectví

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Haličsko-volyňské knížectví
(1199–1253)
Ruské království
(1253–1349)
 Галицко-Волинскоє князство,
Королѣвство Русь 
Regnum Galiciae et Lodomeriae,
Regnum Russiae
 Haličské knížectví
 Volyňské knížectví
11991349 Polské království (1025–1385) 
Litevské velkoknížectví 
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Haličsko-volyňské království mezi 13.14. století.
obyvatelstvo
státní útvar
Státní útvary a území
Předcházející:
Haličské knížectví Haličské knížectví
Volyňské knížectví Volyňské knížectví
Nástupnické:
Polské království (1025–1385) Polské království (1025–1385)
Litevské velkoknížectví Litevské velkoknížectví

Haličsko-volyňské knížectví, později království, od roku 1253 Ruské království (starobělorusky Галицко-Волинскоє Королѣвство – Королѣвство Русь; latinsky Regnum Galiciæ et Lodomeriæ – Regnum Russiae) byl státní útvar východních Slovanů vzniklý po rozpadu Kyjevské Rusi. Vedle Novgorodské republiky a Vladimirsko-suzdalského knížectví byla Halič-Volyň nejsilnějším východoslovanským státem 13.-14. století. V letech са 12461253, ca 12591349 Haličsko-volyňské knížectví bylo závislé na Zlaté hordě.

Haličsko-volyňský stát vznikl roku 1199, kdy Roman Mstislavič sjednotil knížectví haličské a volyňské pod svojí vládou.

Revers mince s pečetí Jiřího I. (13011308)

Roku 1253 se korunovací Romanova syna Danyla Romanovyče (Haličského) z Haliče-Volyně načas stalo království. Daniel přenesl sídlo do dnešního Chełmu (1237) a založil několik měst, mezi jinými také Lvov (1256, nazvaný podle jeho syna Lva), který byl sídelním městem od roku 1272.

Po Lvově smrti roku 1301 nastal postupný úpadek a knížectví se stalo předmětem zájmu Polska, Litvy a Uher. Ve 20. letech 14. století vymřela panující větev zdejších Rurikovců. Roku 1349 zemi dobyl polský král Kazimír III. Veliký a připojil k Polsku jakožto Ruské, Volyňské a Belzské vojvodství.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]