Haličsko-volyňské knížectví

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Další významy jsou uvedeny na stránce Halič (rozcestník).
Haličsko-volyňské knížectví (1199–1253)
Království Rus (1253–1349)

 Галицько-Волинське князівство,
Королѣвство Русь 
 Haličské knížectví
 Volyňské knížectví
11991349 Polské království (1025–1385) 
Litevské velkoknížectví 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Království Rus (tmavě zeleně) v době 13.14. stol.
obyvatelstvo
státní útvar
nezávislý stát (11991246)
Zlatá hordaZlatá horda Zlatá horda (polo-vazalský vztah 12461253, vazalem 12531349)
státní útvary a území
předcházející:
Haličské knížectví Haličské knížectví
Volyňské knížectví Volyňské knížectví
následující:
Polské království (1025–1385) Polské království (1025–1385)
Litevské velkoknížectví Litevské velkoknížectví

Haličsko-volyňské knížectví, později povýšeno na království (starobělorusky Галицко-Волинскоє Королѣвство), od roku 1253 království Rus (starobělorusky Королѣвство Русь, latinsky Regnum Galiciæ et Lodomeriæ, Regnum Russiae) byl státní útvar východních Slovanů vzniklý po rozpadu Kyjevské Rusi. Vedle Novgorodské republiky a Vladimirsko-suzdalského knížectví byla Halič-Volyň nejsilnějším východoslovanským státem 13.14. století. V letech са 12461253, ca 12591349 bylo Haličsko-volyňské knížectví závislé na Zlaté hordě.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Avers a revers mince s pečetí Jiřího I. (13011308)

Haličsko-volyňský stát vznikl roku 1199, kdy Roman Mstislavič sjednotil knížectví haličské a volyňské pod svojí vládou.

Roku 1253 se korunovací Romanova syna Daniela Romanoviče Haličského z Haliče-Volyně načas stalo království. Daniel Haličský ve snaze odolat Zlaté hordě usiloval o sblížení se Západem, na znamení toho obdržel od papeže královský titul. Daniel přenesl sídlo do dnešního Chełmu (1237) a založil několik měst, mezi jinými také Lvov (1256, nazvaný podle jeho syna Lva), který byl sídelním městem od roku 1272.

Po Lvově smrti roku 1301 nastal postupný úpadek a knížectví se stalo předmětem zájmu Polska, Litvy a Uher. Ve 20. letech 14. století vymřela panující větev zdejších Rurikovců. Roku 1349 zemi dobyl polský král Kazimír III. Veliký a připojil k Polsku jakožto Ruské, Volyňské a Belzské vojvodství.

V roce 1772 v rámci prvního dělení Polska navázala na tradici tohoto dávného státu nově zřízená rakouská korunní země Královstvi Haličské a Vladimiřské, tzv. Halič.

Symbolika[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]