Haličsko-volyňské knížectví

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Haličsko-volyňské knížectví
Haličsko-volyňské království, Ruské království
Regnum Galiciae et Lodomeriae, Regnum Russiae
Галицко-Волинскоє князство, Королѣвство Русь
 Haličské knížectví
 Volyňské knížectví
1199 (knížectví)
12531349 (království)
Polské království 
Litevské velkoknížectví 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Haličsko-volyňské království mezi 13.-14. století.
hlavní město:
obyvatelstvo
státní útvar
Státní útvary a území
Předcházející:
Haličské knížectví Haličské knížectví
Volyňské knížectví Volyňské knížectví
Nástupnické:
Polské království Polské království
Litevské velkoknížectví Litevské velkoknížectví

Haličsko-volyňské knížectví či později Haličsko-volyňské království – Ruské království (starobělorusky Галицко-Волинскоє Королѣвство, Королѣвство Русь; latinsky Regnum Galiciæ et Lodomeriæ, Regnum Russiae) byl státní útvar východních Slovanů vzniklý po rozpadu Kyjevské Rusi. Vedle Novgorodské republiky a Vladimirsko-suzdalského knížectví byla Halič-Volyň nejsilnějším východoslovanským státem 13.-14. století. V letech 1240-1340 Haličsko-volyňské knížectví bylo závislé na Zlaté hordě.

Haličsko-volyňský stát vznikl roku 1199, kdy Roman Mstislavič sjednotil knížectví haličské a volyňské pod svojí vládou.

Revers mince s pečetí Jiřího I. (1301-1308)

Roku 1253 se korunovací Romanova syna Daniila Haličského z Haliče-Volyně načas stalo království. Daniil přenesl sídlo do dnešního Chełmu (1237) a založil několik měst, mezi jinými také Lvov (1256, nazvaný podle jeho syna Lva), který byl sídelním městem od roku 1272.

Po Lvově smrti roku 1301 nastal postupný úpadek a knížectví se stalo předmětem zájmu Polska, Litvy a Uher. Ve 20. letech 14. století vymřela panující větev zdejších Rurikovců. Roku 1349 zemi dobyl polský král Kazimír III. Veliký a připojil k Polsku jakožto Ruské, Volyňské a Belzské vojvodství.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]