Siret

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Siret (Seret)
Řeka ve střední části toku, poblíž vesnice Mircești (západně od Jasů)
Řeka ve střední části toku, poblíž vesnice Mircești (západně od Jasů)
Základní informace
Délka toku 726 km
Plocha povodí 44 000 km²
Průměrný průtok 185 m³/s
Světadíl Evropa
Pramen
Východní Karpaty
Ústí
Dunaj
Protéká
UkrajinaUkrajina Ukrajina (Černovická oblast), RumunskoRumunsko Rumunsko (župy Botoșani, Suceava, Neamț, Iași, Bacău, Vrancea, Galați)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj
Raul Siret.png

Siret (rumunsky Siret; ukrajinsky Сeрет, Seret; maďarsky Szeret; v antice latinsky Hierasus), česky též Seret, je jednou z největších řek v Rumunsku, ovšem pramenící na Ukrajině. Dlouhá je 726 km (díky mnoha meandrům), její povodí má rozlohu 44 000 km². Je to levostranný přítok Dunaje.

V minulosti řeka na dvou místech tvořila hranici mezi zeměmi: jednak to byl kratší úsek (cca 18 km) na severu, poblíž města Siretu (u vesnic Rogojești a Cândești), který v letech 17751918 rozhraničoval Moldavské knížectví a z něj odtrženou Bukovinu v rámci Rakouska, resp. Rakouska-Uherska; a jednak delší úsek (cca 51 km) na jihu (od vesnice Corbu Vechi až k ústí), který již od 2. poloviny 14. století až do let 1859/62 odděloval Moldavsko a Valašské knížectví. Jižní úsek řeky, vyznačující bývalou zemskou hranici, je dodnes předělem mezi Galațkou a Brăilskou župou.

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Řeka pramení na Ukrajině, v Černovické oblasti (v historické severní Bukovině) poblíž hranice s Rumunskem. Tam také po asi 50 km vtéká. Protéká městy Berehomet a Storožynec (Ukrajina), Siret, Pașcani, Roman a Mărășesti (Rumunsko). Je to hlavní tok říčního údolí, které odděluje Východní Karpaty a Moldavskou vysočinu. Střední a dolní tok řeky je bažinatý, ale splavný. Na jižním okraji města Galați se vlévá do Dunaje.

Přítoky[editovat | editovat zdroj]

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

K nejvyšším vodním stavům dochází na jaře, v létě voda opadá a dochází pouze k ojedinělým vzestupům hladiny, které jsou způsobeny dešti. Průměrný průtok vody v ústí činí 185 m³/s. Zamrzá od konce prosince do února. Unáší velké množství nánosů, přibližně 12 Mt za rok.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Využívá se na plavení dřeva. V povodí byly vybudovány vodní elektrárny, zvlášť na Bystriți. Pod ústím Bârladu je možná vodní doprava menších lodí. Nedaleko ústí leží přístav Galați.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]