Saské vévodství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Saské vévodství
Herzogtum Sachsen, Hartogdom Sassen (de)
 Staří Sasové 8041296 Sasko-wittenberské vévodství 
Oldenburské hrabství 
Sasko-lauenburské vévodství 
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Saské vévodství okolo r. 1000
hlavní město:
neurčeno
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
vznik:
Státní útvary a území
Předcházející:
Staří Sasové Staří Sasové
Nástupnické:
Sasko-wittenberské vévodství Sasko-wittenberské vévodství
Oldenburské hrabství Oldenburské hrabství
Sasko-lauenburské vévodství Sasko-lauenburské vévodství

Saské vévodství bylo středověké kmenové vévodství existující do roku 1180 a rozkládající se především na území současné německé spolkové země Dolní Sasko, ale zasahovalo i na území Saska-Anhaltska a Severního Porýní-Vestfálska, Šlesvicka-Holštýnska a okrajových oblastí severního Durynska a Hesenska (viz mapa).

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Období od 2. století do 5. století[editovat | editovat zdroj]

O období od 2. století do 5. století pojednává článek Sasové.

Období od 6. století do 9. století[editovat | editovat zdroj]

O období od 6. století do 9. století pojednává článek Staří Sasové.

Období od vzniku Saského vévodství do roku 1180[editovat | editovat zdroj]

V polovině 9. století zde zároveň vzniklo silné kmenové vévodství, jehož prvním známým vévodou byl Luidolf, zmiňovaný v pramenech k roku 850. Za vlády jeho syna Otty Osvíceného, pak ovládli Sasové Durynsko. Jeho syn, Jindřich I. Ptáčník, se stal roku 919, králem Východofranské říše a Sasko jádrem vznikajícího císařství.

Po nástupu Otty I. (936973) na německý trůn bylo Saské vévodství v roce 960 uděleno lénem Hermannu Billungovi (odtud také další název Saska = Země Billungů), přičemž nejdůležitější opěrné body zůstaly v držení krále. Zároveň výboji na východ vznikla Billunžská marka. Od konce 10 století a v 11. století postupně zanikla jednota vévodství, které se rozpadlo na řadu hrabství. V roce 1106 vymřel rod Billungů smrtí vévody Magnuse Saského, a Sasko získal Lothar Supplinburský, zvolený v roce 1125 římským králem jako Lothar III. Ten Sasko v roce 1137 převedl na svého zetě, vévodu Jindřicha Pyšného (Heinricha der Stolze) z Bavorska, za jehož života byla Míšeňská marka nakrátko opanována Welfy (11371138).

Po sesazení Jindřicha Pyšného obdržel Saské vévodství Albrecht I. Medvěd z rodu Askánců, který je zpětně převedl v roce 1142 na Jindřichova syna, proslulého Jindřicha Lva (Heinrich der Löwe), za což obdržel Braniborské markrabství. Jindřich Lev z rodu Welfů rozšířil území Saska především vítěznými boji s polabskými Slovany na východním a severovýchodním pomezí (zde získal roku 1160 Meklenbursko, které se pak roku 1170 zase plně osamostatnilo jako říšské knížectví) a získal i Bavorské vévodství.

Období od roku 1180 do roku 1423[editovat | editovat zdroj]

Roku 1180 poráží Jindřicha Lva císař Fridrich I. Barbarossa, který mu většinu držav zabavil a vévodství bylo rozděleno, čímž také de facto zaniklo. Bernhard, hrabě askánský, získal titul vévody a rodové državy, k nimž si ještě vydobyl Wittenbersko a Lauenbursko; arcibiskup kolínský pak Vestfálsko (jako vévodství); pomořanská knížata byla v roce 1181 povýšena na vévody; lankrabě durynský Herman I. obdržel Saskou Falc (Saské falckrabství, založené Jindřichem I. Ptáčníkem); Lübeck byl v roce 1182 povýšen na říšské město; a Jindřichu Lvu zůstaly pouze část Engern a Ostfálsko (z těchto zemí pak vzniklo roku 1235 Brunšvicko)

V roce 1260 si Bernhardovi vnuci rozdělili jeho území mezi sebe a to tak, že Johann získal Sasko-Lauenbursko a Albrecht Sasko-Wittenbersko. Obě linie spolu soupeřili o zisk kurfiřtského hlasu, který byl v roce 1356 přiřčen císařem Karlem IV. Rudolfu I. (12971356), vévodovi sasko-wittenberskému společně s úřadem říšského vikariátu.

Když v roce 1423 vymřela wittenberská linie sasko-askánského domu, obdržel kurfiřtský titul a zároveň přeneseně i titul vévodů saských míšeňský markrabě Fridrich IV. (I.) Bojovný z rodu Wettinů. Wittenberg se pak stal hlavním městem Saského kurfiřtství.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  • čerpáno také z článku Sasko na adrese http://nb.vse.cz/%7EDRBAL/drbal.lab/AtlWWW/EPS/EPS.html odkaz je v současnosti již nefunkční