Míšeňsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Míšeňské markrabství
Markgrafschaft Meißen
 Saská východní marka 965–1423 Saské kurfiřtství 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Wettinské Míšeňsko, Horní Lužice and Osterland (Landsberg) about 1260
hlavní město:
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
Státní útvary a území
Předcházející:
Saská východní marka Saská východní marka
Nástupnické:
Saské kurfiřtství Saské kurfiřtství

Míšeňsko je historická oblast v Sasku, na jejímž území se nacházelo míšeňské markrabství existující mezi lety 9651423, kdy se spojilo s Vévodstvím sasko-wittenberským. Po značnou část jeho existence zde vládl zejména rod Wettinů a země byla součástí Svaté říše římské.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Míšeňská marka v rámci Svaté říše římské

V oblasti Míšně jsou již ve starověku doloženi germánští Hermunduři, které vystřídali kolem roku 600 slovanští Lužičtí Srbové. Část tohoto území dobyl již roku 805 Karel Veliký, nicméně celé území připojil k říši až Jindřich I. Ptáčník o více než sto let později.[1] Roku 928 zde tentýž panovník založil hrad Míšeň jako obranu proti útokům Srbů. Prvním doloženým markrabětem je Wigbert. V následujících letech se Míšeňsko častokrát stalo cílem polské, případně české, expanze, roku 1127 získali do dědičného vlastnictví toto území členové rodu Wettinů.[2] Mezi nimi se země dále rozdělovaly a zase spojovaly, ke konci 13. století došlo k jejich rozpadu a některé části načas připadly pod přímou vládu římských králů Adolfa Nasavského a poté Albrechta Habsburského, kteří se v těchto oblastech střetávali s expanzí českého krále Václava II. Země znovu sjednotil až opět příslušník rodu Wettinů Fridrich I. Pokousaný. Roku 1423 udělil zdejšímu vládci Fridrichu IV. Bojovnému část Saska a kurfiřtský hlas císař Zikmund, čímž se tyto územní celky spojily a pojem Míšeňska postupně vymizel.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HONZÁK, František, a kol. Evropa v proměnách staletí. Praha : Libri, 1997. Dále jen Evropa v proměnách staletí. ISBN 80-85983-30-3. S. 393, 394.  
  2. a b Evropa v proměnách staletí, s. 394

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HONZÁK, František, a kol. Evropa v proměnách staletí. Praha : Libri, 1997. ISBN 80-85983-30-3.