Míšeňsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Míšeňské markrabství
Markgrafschaft Meißen
 Marka Geronis 9651423 Saské kurfiřtství 
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Rozloha markrabství na počátku 11. století
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
mateřská
(nadřazená)
země:
státní útvary a území
Předcházející:
Marka Geronis Marka Geronis
Nástupnické:
Saské kurfiřtství Saské kurfiřtství

Míšeňsko je historická oblast v Sasku, na jejímž území se nacházelo Míšeňské markrabství (německy Markgrafschaft Meißen) existující mezi lety 9651423, kdy se spojilo s Vévodstvím sasko-wittenberským. Po značnou část jeho existence zde vládl zejména rod Wettinů a země byla součástí Svaté říše římské.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Míšeňská marka v rámci Svaté říše římské
Wettinské Míšeňsko, Horní Lužice a tzv. Osterland (Landsberg) kolem roku 1260

V oblasti Míšně jsou již ve starověku doloženi germánští Hermunduři, které vystřídali kolem roku 600 slovanští Lužičtí Srbové. Část tohoto území dobyl již roku 805 Karel Veliký, nicméně celé území připojil k říši až Jindřich I. Ptáčník o více než sto let později.[1] Roku 928 zde tentýž panovník založil hrad Míšeň jako obranu proti útokům Srbů. Prvním doloženým markrabětem je Wigbert. V následujících letech se Míšeňsko častokrát stalo cílem polské, případně české expanze, roku 1127 získali do dědičného vlastnictví toto území členové rodu Wettinů.[2] Mezi nimi se země dále rozdělovaly a zase spojovaly, ke konci 13. století došlo k jejich rozpadu a některé části načas připadly pod přímou vládu římských králů Adolfa Nasavského a poté Albrechta Habsburského, kteří se v těchto oblastech střetávali s expanzí českého krále Václava II. Země znovu sjednotil až opět příslušník rodu Wettinů Fridrich I. Pokousaný. Roku 1423 udělil zdejšímu vládci Fridrichu IV. Bojovnému část Saska a kurfiřtský hlas císař Zikmund, čímž se tyto územní celky spojily a pojem Míšeňska postupně vymizel.[2]

Příbuzná hesla[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HONZÁK, František, a kol. Evropa v proměnách staletí. Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-30-3. S. 393, 394. Dále jen Evropa v proměnách staletí. 
  2. a b Evropa v proměnách staletí, s. 394

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HONZÁK, František, a kol. Evropa v proměnách staletí. Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-30-3.