Kerčský poloostrov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Slepá mapa Kerčského poloostrova s vyznačením hranic okresů

Kerčský poloostrov (ukrajinsky Керченський півострівKerčenskyj pivostriv; rusky Керченский полуостровKerčenskij poluostrov; krymskotatarsky Keriç yarımadası) je nejvýchodnější část poloostrova Krym, sporného ukrajinského území kontrolovaného od Krymské krize v roce 2014 Ruskou federací. Na východě jej dělí Kerčská úžina od ruského Tamanského poloostrova, na severu jej omývá Azovské moře a na jihu Černé moře. Na západě je Kerčský poloostrov spojen se zbytkem Krymu zhruba 17 kilometrů širokou Akmanajskou šíjí, na kterou je také připojen jižní konec Arabatské kosy. Na délku má Kerčský poloostrov 90 km, na šířku 52 km, jeho plocha činí 3027 km² a začátkem třetího tisíciletí na něm žilo přes dvě stě tisíc obyvatel.

Ze správního hlediska patří Kerčský poloostrov do Autonomní republiky Krym, v rámci které na něm leží na západě bezokresní město Kerč a zbytek poloostrova patří do Leninského rajónu, ve kterém leží města Ščolkine a Lenine. Z východu na západ vede přes Kerčský poloostrov dálnice M 17, která dále pokračuje přes Feodosiji, Džankoj a Kalančak do Chersonu.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Ve starověku patřil Kerčský poloostrov k Bosporské říši a rod Archeanaktovců přes něj nechal vybudovat obranný val.

Za druhé světové války se v letech 1941 až 1942 na Kerčském poloostrově odehrávaly boje zejména v rámci Kerčsko-feodosijské operace, Kerčsko-eltigenské a Krymské operace.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Halbinsel Kertsch na německé Wikipedii.