Tavrická gubernie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tavrická gubernie
Таврическая губернiя
 Novoruská gubernie
 Krymský chanát
1802 (1783)–1921 Jekatěrinoslavská gubernie 
Krymská lidová republika 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna: Bože, Carja chrani!
geografie
Mapa
Mapa Tavrické gubernie z roku 1901
rozloha:
63 538 km² (rok 1918)
obyvatelstvo
počet obyvatel:
1 634 700 (rok 1906)
národnostní složení:
státní útvar
mateřská
(nadřazená)
země:
státní útvary a území
Předcházející:
Novoruská gubernie Novoruská gubernie
Krymský chanát Krymský chanát
Nástupnické:
Jekatěrinoslavská gubernie Jekatěrinoslavská gubernie
Krymská lidová republika Krymská lidová republika

Tavrická gubernie[p 1] (rusky Таврическая губернияTavričeskaja gubernija; ukrajinsky Таврійська губерніяTavrijska hubernija; krymskotatarsky Tavrida guberniyası) byla v letech 1802–1917 gubernie na jihu Ruského impéria, která se nacházela na území moderní Ukrajiny, na Krymu a pevnině severně od něj až k Dněpru. Její rozloha byla zhruba 63 tisíc čtverečních kilometrů a sousedila na jihu a západě s Černým mořem, na východě s Azovským mořem, na severozápadě s Chersonskou gubernií a na severovýchodě s Jekatěrinoslavskou gubernií. Hlavním městem byl Simferopol. Celkem zde žilo (v roce 1897) půldruhého milionu obyvatel.

V roce 1917 byla Tavrická gubernie rozdělená a její oblasti kromě poloostrovu Krym byly prohlášené za území Ukrajinské lidové republiky.

Správní členění[editovat | editovat zdroj]

Historická mapa Tavrické gubernie z roku 1821
Znak Tavrické gubernie

Tavrická gubernie se na začátku dvacátého století členila na osm ujezdů a dvě samostatná gradonačalstva (městské okresy), na pevnině to byly berďanský ujezd, melitopolský ujezd a dněperský ujezd a na Krymu perekopský ujezd, jevpatorijský ujezd, simferopolský ujezd, feodosijský ujezd a jaltský ujezd a městské okresy Sevastopol a Kerč.

Jednotka Správní středisko Rozloha
(verst²)
Obyvatel (1897)
Berďanský ujezd Berďansk 7 702,0 304 718
Dněperský ujezd Alešky 11 470,5 212 241
Melitopolský ujezd Melitopol 11 639,7 384 239
Perekopský ujezd Perekop 5 111,9 51 393
Jevpatorijský ujezd Jevpatorija 5 040,2 63 211
Simferopolský ujezd Simferopol 4 153,9 141 717
Feodosijský ujezd Feodosija 6 060,3 115 858
Jaltský ujezd Jalta 1 465,0 73 260
Kerčsko-jenikalské gradonačalstvo Kerč 143,9 43 698
Sevastopolské gradonačalstvo Sevastopol 266,4 57 455

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Jazykové/etnické složení obyvatelstva Tavrické gubernie a jejích částí v roce 1897: Ukrajinci žlutě, Rusové červeně, Krymští Tataři zeleně, Němci šedě a Židé modře

Podle sčítání v roce 1897 žilo v Tavrické gubernii 1.447.790 obyvatel, přičemž žádné etnikum nemělo v rámci celé gubernie většinu. Nejvíce bylo Ukrajinců, 611.121 (42,21 %), kteří tvořili většinu ve všech třech „pevninských“ ujezdech, naopak na Krymu byli až třetí v pořadí po Rusech a Krymských Tatarech, kteří měli obojí v rámci Krymu zhruba třetinu obyvatel. Rusů bylo celkově 404 463 (27,94 %) a Krymských Tatarů 196,854 (13,6 %). Dalšími významný menšinami byli Němci s 78 305 (5,41 %) obyvateli, Židé (mluvící jidišem) s 55,418 (3,83 %) a Bulhaři s 41,260 obyvateli (2,85 %).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Název přejatý z Ottova slovníku, což je přijatelné, protože jde o historický subjekt. Správně česky by mělo být Tavridská gubernie podle Sborníku starobylých listin a zákonů Ruské říše týkajících se práv a majetku ruských poddaných.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Таврическая губерния na ruské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]