Železniční trať Brno–Přerov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Brno – Přerov
Budova stanice Sokolnice-Telnice
Budova stanice Sokolnice-Telnice
Číslo 300
Provozovatel dráhy SŽDC
Délka 90,1 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Traťová třída C3
Napájecí soustava 3 kV + 25 kV, 50 Hz
Maximální sklon 5 ‰ (11 ‰ v úseku Blažovice–Holubice)
Počet kolejí 1
Maximální rychlost 100 km/h
OpenStreetMap mapová data
Průběh trati
Legenda
0,000 Brno hlavní nádraží
trať do Břeclavi a Střelic
trať do Veselí nad Moravou
nákladní průtah Brnem
Svitava
Dálnice D1
8,803 Brno-Chrlice
Říčka
15,438 Sokolnice-Telnice
16,338 Újezd u Brna
19,779 Hostěrádky-Rešov
22,130 Zbýšov
24,195 Křenovice horní nádraží
0,000 Blažovice
trať Veselí nad Moravou - Brno
28,592
2,860
Holubice
Dálnice D1
29,863 Velešovice
32,368 Rousínov
36,020 Komořany u Vyškova
Rakovec
40,366 Luleč
46,858 Vyškov na Moravě
Haná
Dálnice D46
52,600 Hoštice-Heroltice
55,468 Ivanovice na Hané
58,021 Chvalkovice na Hané
60,605 styk trakčních soustav
trať do Morkovic
62,193 Nezamyslice
trať do Olomouce
66,621 Němčice nad Hanou
69,005 Měrovice nad Hanou
trať do Tovačova
73,422 Kojetín
trať do Hulína
Morava
Malá Bečva
78,391 Chropyně
84,275 Věžky
trať do Břeclavi
Přerov levé přednádraží vj. sk.
Přerov pravé přednádraží
90,124 Přerov osobní nádraží

Železniční trať Brno – Přerov (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 300) je jednokolejná elektrifikovaná trať. Trať vede z Brna přes Holubice, Nezamyslice a Kojetín do Přerova. Provoz na trati byl zahájen v roce 1869. V letech 19931996 byla provedena elektrifikace trati. Elektrický provoz na celé trati byl zahájen v roce 1996. V roce 1934 byla vybudována spojka tratě z Holubic do Blažovic na Vlárské dráze.

Úsek Blažovice–Holubice–Přerov je součástí celostátní dráhy, navazující úsek Brno–Holubice je kategorizován jako regionální dráha. Při převzetí funkce provozovatele Správou železniční dopravní cesty v roce 2008 byla úsekem celostátní dráhy ještě celá trať.

Od 11. prosince 2011 přestaly být stanice Holubice a Komořany u Vyškova a zastávka Velešovice uváděny v jízdním řádu pro cestující. Ve stanicí Rousínov a Luleč zastavují jen dva večerní osobní vlaky a v opačném směru Luleč–Rousínov dva ranní osobní vlaky a jeden jednosměrný spěšný vlak (Sp 1638 Šumperk – Brno). Ostatní osobní vlaky jsou ukončeny buď ve Vyškově nebo v Křenovicích horním nádraží.

V prosinci 2012 byla stanice Chrlice přejmenována na Brno-Chrlice.

Budoucnost[editovat | editovat zdroj]

Železniční trať Brno–Přerov by měla být v letech 2018–2025 modernizována. Rozhodla o tom 1. září 2015 Centrální komise ministerstva dopravy na základě výsledků studie proveditelnosti.[1] Pro modernizaci byla vybrána varianta M2, která spočívá ve zdvoukolejnění a zvýšení traťové rychlosti na 200 km/h.[2] Varianta modernizace trati a současné výstavby vysokorychlostní trati na 350 km/h byla z ekonomických důvodů zamítnuta.

Parametry modernizace[editovat | editovat zdroj]

Modernizace proběhne mezi km 21 (Ponětovice) a km 88 (vjezd do Přerova). Rychlost 200 km/h bude možné dosáhnout v souvislém úseku od km 21 po km 85, což představuje 95 % modernizované trati. Součástí modernizace bude výstavba šesti nových dvoukolejných tunelů a lokálních přeložek trati mezi Blažovicemi a Kojetínem. Po dokončení v roce 2025 by vlaky typu Ex (bez zastávky) měly mít jízdní dobu Brno–Přerov 30 min.

Součást české vysokorychlostní železniční sítě[editovat | editovat zdroj]

Modernizovaná trať se stane součástí páteřní vysokorychlostní tratě RS1 Praha–Brno–Ostrava.[3] To se předpokládá okolo roku 2040, po dokončení vysokorychlostní tratě Praha–Brno.

Navazující tratě[editovat | editovat zdroj]

Brno hlavní nádraží[editovat | editovat zdroj]

  • Trať 250 (Kúty ŽSR) Lanžhot st. hr. / (Hohenau ÖBB) Břeclav st. hr. – Břeclav – Zaječí – Šakvice – Vranovice – Hrušovany u Brna – Brno-Hor. Heršpice – Brno hl. n. – Brno-Židenice – Tišnov – Křižanov – Žďár nad Sázavou – Havlíčkův Brod
  • Trať 340 Brno hl. n. – Odbočka Brno-Černovice – Blažovice – Nemotice – Kyjov – Bzenec – Veselí nad Moravou – Odbočka Olšavská – Kunovice / Uherské Hradiště

Blažovice[editovat | editovat zdroj]

  • Trať 340 Brno hl. n. – Odbočka Brno-Černovice – Blažovice – Nemotice – Kyjov – Bzenec – Veselí nad Moravou – Odbočka Olšavská – Kunovice / Uherské Hradiště

Nezamyslice[editovat | editovat zdroj]

Kojetín[editovat | editovat zdroj]

  • Trať 303 Kojetín – Kroměříž – Hulín – Valašské Meziříčí
  • Trať 334 Kojetín – Tovačov

Přerov[editovat | editovat zdroj]

  • Trať 270 Česká Třebová – Třebovice v Č. – Rudoltice v Č. – Zábřeh na Mor. – Červenka – Olomouc hl. n. – Výh. Dluhonice – Přerov – Prosenice – Hranice na Mor. – Suchdol n. O. – Studénka – Ostrava-Svinov – Ostrava hl. n. – Bohumín – Bohumín st. hr. (Chalupki PKP)
  • Trať 330 Břeclav – Hodonín – Rohatec – Moravský Písek – Staré Město u Uherského Hradiště – Otrokovice – Hulín – Přerov

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KAPLAN, Lubomír. STUDIE PROVEDITELNOSTI TRAŤ BRNO – PŘEROV [online]. Vysokorychlostni-zeleznice.cz, 2015-08-30, [cit. 2015-10-30]. Dostupné online.  
  2. KAPLAN, Lubomír. MODERNIZACE TRATI BRNO – PŘEROV NA 200 KM/H [online]. Vysokorychlostni-zeleznice.cz, 2015-10-27, [cit. 2015-10-30]. Dostupné online.  
  3. KAPLAN, Lubomír. RYCHLÁ SPOJENÍ MINISTERSTVA DOPRAVY [online]. Vysokorychlostni-zeleznice.cz, 2013-05-13, [cit. 2015-10-30]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]