Sikorsky S-76

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sikorsky S-76
Sikorsky S-76A (VH-LHY)
Sikorsky S-76A (VH-LHY)
Určeníužitkový vrtulník
VýrobceSikorsky Aircraft Corporation
První let13. března 1977
Zařazeno1982
UživatelAir Logistic
HMS Aviation
Cena za kus6–8 mil USD
VariantySikorsky S-75
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sikorsky S-76 je americký dvoumotorový víceúčelový komerční vrtulník, určený zejména k přepravě osob i nákladu, ale též k vojenským účelům.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

S-76A (C-GIMM) na letišti Ottawa 11. srpna 2007

Společnost Sikorsky oznámila konstrukci S-76 19. ledna 1975, přičemž samotná stavba čtyř prototypů byla zahájena v květnu roku 1976. V lednu 1977 vyjel první z vrtulníků před tovární halu ve Stratfordu. První prototyp stroje imatrikulace N762SA vzlétl 13. března 1977 na Floridě, sériově se začal vyrábět od roku 1982. Prvním uživatelem se stala společnost Air Logistic v únoru 1979. Postupně vznikaly různé obměny, přičemž jednotlivé typy jsou poháněny různými druhy motorů. Od roku 2000 do roku 2015 helikoptéry S-76 vyráběla firma Aero Vodochody, a to postupně ve verzích S-76C, S-76C+ a S-76C++.

Varianty[editovat | editovat zdroj]

  • S-76A – základní typ s turbovrtulovými motory Allison 250C-30
  • S-76 Mark II – upravené díly čtyřlistého nosného rotoru a hlavní převodovky, potah byl doplněn o další přístupové otvory pro usnadnění údržby, nová výkonnější klimatizační soustava kabiny. Pohon zajišťovala dvojice motorů Allison 250C-30S s výkonem po 485 kW. Stroje byly dodávané uživatelům od 1. března 1982.
  • S-76A+ – verze s motory Turboméca Arriel 1S s výkonem po 522 kW. Certifikace FAA byla této verzi udělena v dubnu 1988.
  • S-76A++ – modernizace S-76A
  • S-76B – verze s motory Pratt & Whitney of Canada PT-6B-36 o vzletovém výkonu po 716 kW. První vzlet S-76B (N3123U) proběhl 22. června 1984 v Palm Beach, certifikaci FAA obdržel v lednu 1987.
  • S-76C – verze s motory Turboméca Arriel 1S1 o vzletovém výkonu po 591 kW. Zálet prototypu se uskutečnil 18. května 1990.
  • S-76C+ - verze s motory Turboméca Arriel 2S1 s číslicovým regulačním systémem FADEC.
  • S-76C++ – verze s motory Turboméca Arriel 2S2
  • S-76D – verze s motory Pratt & Whitney Canada PW210S
  • AUH-76 – (Armed Utility Helicopter) vojenská verze S-76 Mark II s pancéřovanými sedadly a zaměřovacím zařízením Mast Mounted Sight na hřídeli nosného rotoru.
  • H-76 Eagle – vojenská ozbrojená verze
  • H-76N – plánovaná vojenská námořní verze, neuskutečněno
  • S-76 Fantail - jeden exemplář S-76B upravený pro testy fenestronu pro výzkumný a vývojový program bitevního vrtulníku Boeing/Sikorsky RAH-66 Comanche
  • SHADOW - (Sikorsky Helicopter Advanced Demonstrator of Workload) jeden stroj (N765SA) upravený v rámci výzkumného programu Army Rotorcraft Technology Integration s jednomístným kokpitem. Poprvé vzlétl 24. června 1985.

Uživatelé[editovat | editovat zdroj]

S-76C+ (EC-JES)
  • USA, Argentina, Čína, Estonsko, Filipíny, Finsko, Chile, Guatemala, Irák, Jordánsko, Mexiko, Panama, Španělsko, Thajsko, Trinidad & Tobago.

Specifikace[editovat | editovat zdroj]

S-76B (N3124G) na Air Show v roce 1995 v Paříži

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Osádka: 2
  • Kapacita: 12 osob nebo 2130 kg nákladu
  • Průměr rotoru: 13,41 m
  • Plocha rotorového disku: 141,21 m²
  • Průměr vyrovnávacího rotoru: 2,44 m
  • Celková délka: 16,00 m
  • Délka trupu: 13,22 m
  • Celková výška: 4,41 m
  • Hmotnost prázdného vrtulníku: 2540 kg
  • Vzletová hmotnost: 4672 kg
  • Pohonné jednotky: 2 × turbohřídelový motor Turboméca Arriel 2S1 nebo 2 × Allison 250C-30S
    • Výkon pohonné jednotky: 638 kW nebo 485 kW

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální rychlost: 287 km/h
  • Cestovní rychlost: 269 km/h
  • Stoupavost u země: 6,85 m/s
  • Praktický dostup: 4575 m
  • Statický dostup s vlivem země: 1890 m
  • Dolet: 748 km

Nehody[editovat | editovat zdroj]

Stroj Sikorsky S-76B (registrace N72EX[1]) havaroval 26. ledna 2020 při letu z John Wayne Airport u kalifornského města Calabasas; zahynul pilot a osm pasažérů, mezi nimi basketbalista Kobe Bryant.[2][3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kobe Bryant and 13-year-old daughter among 5 killed in California helicopter crash, reports say [online]. KSBY, January 26, 2020 [cit. 2020-01-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. BARNES, Mike; KILKENNY, Katie. Kobe Bryant, NBA Superstar and Oscar Winner, Dies in Helicopter Crash. The Hollywood Reporter. January 26, 2020. Dostupné online [cit. January 26, 2020]. (anglicky) 
  3. BEACHAM, Greg. Los Angeles Lakers legend Kobe Bryant dies at 41 in helicopter crash. NBA.com. January 26, 2020. Dostupné online [cit. January 27, 2020]. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]