Pesticidy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Letecká aplikace pesticidů vyvolává značné kontroverze

Pesticidy jsou přípravky a prostředky, které jsou určené k tlumení a hubení rostlinných a živočišných škůdců, a k ochraně rostlin, skladových zásob, technických produktů, bytů, domů, výrobních závodů nebo i zvířat a člověka. Nejvíce se pesticidy uplatňují v zemědělství.

Vlivy na ekosystémy a zdraví lidí[editovat | editovat zdroj]

Aplikace pesticidů může představovat zdravotní riziko

Vliv pesticidů na přirozené fungování ekosystému a zdraví člověka je většinou nepříznivý, žádoucí je omezené užívání. Laboratorní studie naznačují, že mnoho pesticidů používaných v dnešní době v rámci EU mohou působit toxicky na vývoj nervové soustavy, přičemž poškození vývoje mozku může být vážně a nezvratné.[1] Vystavení pesticidům může také zvyšovat riziko vzniku leukémie u dětí [2] Řada pesticidů má schopnost narušovat hormonální systém člověka i živočichů a jsou řazeny mezi endokrinní disruptory.[3] Souvislost mezi pesticidy a Parkinsonovou chorobou ukázala studie izraelských vědců.

Mezi nežádoucí důsledky nadměrného nebo nesprávného používání pesticidů patří hynutí včel, kontaminace povrchových vod, narušení ekosystému nebo jejich kumulace v živých systémech, např. DDT a další chlorované uhlovodíky aldrin, endrin, toxafen atd. V 50. a 60. letech 20. století se tato látka používala masově po celém světě včetně Československa. Pozdější výzkumy odhalily, že se jedná o těžko odbouratelný perzistentní a bioakumulativní jed, který se hromadí ve vrcholných článcích potravního řetězce (člověk a masožravci). V Československu bylo používání DDT zakázáno v roce 1975, v zemích třetího světa se stále v omezené míře používá v boji s malárií. Spolu s dalšími chlorovanými pesticidy je regulován Stockholmskou úmluvou.

Dnes se u pesticidů kromě jejich okamžitých účinků zkoumá i postup jejich degradace a přenosu v potravinovém řetězci.

Dělení pesticidů[editovat | editovat zdroj]

Podle určení[editovat | editovat zdroj]

Podle určení k hubení určitého škůdce pesticidy dělíme na:

Podle způsobu aplikace[editovat | editovat zdroj]

Podle původu[editovat | editovat zdroj]

Podle působení[editovat | editovat zdroj]

  • kontaktní - účinná látka zůstává na povrchu rostliny či škůdce
  • systémové - účinná látka proniká do rostliny či škůdce

Podle mechanismu působení [4][editovat | editovat zdroj]

  • inhibitory acetylcholinesterázy
  • inhibitory chitin syntetázy
  • antagonista ekdysonu (hmyzí steroid ovlivňující larvální stadium vývoje)
  • inhibitory kyseliny gama-aminomáselné
  • analogy juvenilních hormonů (regulují růst hormonů)
  • antikoagulanty
  • inhibitory glutamin syntetázy
  • inhibitory demetylace steroidů
  • inhibitory protoporfyrnogen oxidázy
  • inhibitory RNA polymerázy
  • inhibitory syntetázy proteinů
  • inhibitory transportu elektronů při fotosyntéze
  • inhibitory mitochondriální respirace

Podle chemické povahy [4][editovat | editovat zdroj]

Pesticidy a GMO[editovat | editovat zdroj]

Používání pesticidů souvisí i s problémem genetický modifikovaných plodin. Existují dvě používané cesty:

  • genetickou modifikací se do rostliny vkládají geny, které mají zaručit odolnost plodiny vůči škůdcům a tím mají snížit spotřebu pesticidů. Nejznámějším příkladem jsou tzv. Bt plodiny, do nichž byl vložen gen z baktérie, který vede k produkci toxinu zabíjejícímu hmyz, který plodinu napadne.[zdroj?]
  • genetickou modifikací se do plodiny vkládají geny odolnosti vůči vlivu pesticidů, a tím umožňují nasadit jejich větší dávky, které spolehlivě zničí škůdce (zvláště plevely). Nejznámějším případem jsou tzv. Roundup Ready plodiny, které firma Monsanto genetickou manipulací pozměnila tak, aby odolávaly působení firmou vyráběného pesticidu Roundup.[zdroj?]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Pesticidy - leukemie a/nebo poškození mozku?, arnika.org
  2. (anglicky) Critical Windows of Exposure to Household Pesticides and Risk of Childhood Leukemia, Environ Health Perspect 110:955-960 (2002)
  3. Martin Sucharda, Vojtěch Kotecký: Rizika pesticidů s endokrinními účinky: srovnání přístupů a řešení v České republice a Německu, Hnutí Duha, leden 2003
  4. a b Miroslav Šuta: Chemické látky v životním prostředí a zdraví (Ekologický institut Veronica, Brno 2008, ISBN 978-80-87308-00-4)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]