Pesticidy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Letecká aplikace pesticidů vyvolává značné kontroverze

Pesticid je přípravek, který je určen k tlumení chorob rostlin a hubení plevelů a živočišných škůdců a k ochraně rostlin, skladových zásob, technických produktů, bytů, domů, výrobních závodů nebo i zvířat a člověka. Nejčastěji jsou pesticidy užívány v zemědělství.

Dělení pesticidů[editovat | editovat zdroj]

Podle určení[editovat | editovat zdroj]

Podle určení k hubení určitého organismu pesticidy dělíme na:

Podle způsobu aplikace[editovat | editovat zdroj]

Podle původu[editovat | editovat zdroj]

Podle působení[editovat | editovat zdroj]

  • kontaktní – účinná látka zůstává na povrchu rostliny, přenos dotykem
  • systémové – účinná látka proniká do rostliny, napadá pletiva, a tím rostlinu zabíjí
  • respirační – přenos vzduchem
  • požerové – přenos trávicím ústrojím

Podle mechanismu působení[editovat | editovat zdroj]

Podle chemické povahy[editovat | editovat zdroj]

Vlivy na ekosystémy a zdraví lidí[editovat | editovat zdroj]

Aplikace pesticidů může představovat zdravotní riziko

Vliv pesticidů na přirozené fungování ekosystému a zdraví člověka je většinou nepříznivý. Je vhodné užívat pesticidy v omezené míře. Laboratorní studie naznačují, že mnohé pesticidy používané v dnešní době v rámci EU mohou působit toxicky na vývoj nervové soustavy, přičemž poškození vývoje mozku může být vážné a nezvratné.[1] Vystavení pesticidům může také zvyšovat riziko vzniku leukémie u dětí[2] Řada pesticidů má schopnost narušovat hormonální systém člověka i živočichů a jsou řazeny mezi endokrinní disruptory.[3] Souvislost mezi pesticidy a Parkinsonovou chorobou ukázala studie izraelských vědců.

Mezi nežádoucí důsledky nadměrného nebo nesprávného používání pesticidů patří hynutí včel, kontaminace povrchových vod, narušení ekosystému nebo jejich kumulace v živých systémech, např. DDT a další chlorované uhlovodíky aldrin, endrin, toxafen atd. V 50. a 60. letech 20. století se DDT používalo masově po celém světě včetně Československa. Pozdější výzkumy prokázaly, že DDT je těžko odbouratelný perzistentní a bioakumulativní jed, který se hromadí ve vrcholných článcích potravního řetězce (člověk a masožravci). V Československu bylo používání DDT zakázáno v roce 1975, v zemích třetího světa se stále v omezené míře používá v boji s malárií. Spolu s dalšími chlorovanými pesticidy je používání DDT regulováno Stockholmskou úmluvou.

Dnes se u pesticidů kromě jejich okamžitých účinků zkoumá i postup jejich degradace a přenosu v potravinovém řetězci. V zemědělské půdě se nacházejí i roky zakázané pesticidy.[4]

Pesticidy a GMO[editovat | editovat zdroj]

Používání pesticidů souvisí i s geneticky modifikovanými plodinami. Existují dva způsoby užívání genetické modifikace:

  • genetickou modifikací se do rostliny vkládají geny, které mají zaručit odolnost plodiny vůči škůdcům, čímž lze snížit míru užívání pesticidů. Nejznámějším příkladem jsou tzv. Bt plodiny, do nichž byl vložen gen z baktérie Bacillus thuringiensis, který vede k produkci toxinu zabíjejícímu hmyz, který plodinu napadne.[zdroj?]
  • genetickou modifikací se do plodiny vkládají geny odolnosti vůči vlivu pesticidů, takže lze nasadit vyšší dávky pesticidů, které spolehlivě zničí plevely. Nejznámějším případem jsou tzv. Roundup Ready plodiny, které firma Monsanto genetickou manipulací pozměnila tak, aby odolávaly působení firmou vyráběného pesticidu Roundup.[zdroj?]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. JOPKOVÁ, Miroslava. Pesticidy – leukemie a/nebo poškození mozku?. In: Arnika [online]. 19. 12. 2008 [cit. 8. 10. 2018]. Dostupné z: https://arnika.org/pesticidy-leukemie-a-nebo-poskozeni-mozku
  2. MA, Xiaomei; BUFFLER, Patricia A.; GUNIER, Robert D. et all. Critical Windows of Exposure to Household Pesticides and Risk of Childhood Leukemia. Environ Health Perspect. 2002 Sep, vol. 110, no. 9, s. 955–960. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1240997/
  3. SUCHARDA, Martin a Vojtěch Kotecký. Rizika pesticidů s endokrinními účinky: srovnání přístupů a řešení v České republice a Německu. In: Hnutí Duha [online]. Leden 2003 [cit. 8. 10. 208]. Dostupné z: www.hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/typo3/Rizika_pesticidu.pdf
  4. HOFMAN, Jakub. V zemědělských půdách se často vyskytují koktejly reziduí pesticidů. In: Osel. zc [online]. 09.01.2018 [cit. 8. 10. 2018]. Dostupné z: http://www.osel.cz/9722-v-zemedelskych-pudach-se-casto-vyskytuji-koktejly-rezidui-pesticidu.html

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HARAŠTA, Petr et al. Správné a bezpečné používání přípravků na ochranu rostlin. Praha: Ministerstvo zemědělství, 2015. 92 s. ISBN 978-80-7434-265-3.
  • KRÁLOVÁ, Natálie. Hladiny látek narušujících hormonální rovnováhu ve výrobcích a materiálech. Brno, 2016. 58 listů. Bakalářská práce. Ved. práce prof. RNDr. Jana Klánová, Ph.D. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav chemie.
  • ŠTAMBERKOVÁ, Jiřina. Ochrana rostlin a její vztah k životnímu prostředí. 2., rozš. vyd. Mělník: Česká zahradnická akademie Mělník, 2013. 69 s. ISBN 978-80-87610-14-5.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]