Bioakumulace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Jako bioakumulace se označuje růst koncentrace chemické látky v organismu. Dochází k ní obvykle v rámci tzv. potravní pyramidy, kdy se v každé trofické (potravní) úrovni zvyšuje koncentrace látky v organismu díky konzumací organismů nižší trofické úrovně. Např. v řetězci „planktonryby – dravé ryby – člověk“ je pravděpodobně nejvyšší koncentrace dané bioakumulativní látky v lidském těle.

Organismy, v nichž se akumulují tyto látky, mohou být využity jako bioindikátory stavu životního prostředí.

Bioakumulativní látky[editovat | editovat zdroj]

Příkladem bioakumulativních látek jsou např. DDT[1], hexachlorbenzen (HCB)[2], polychlorované bifenyly (PCB)[3], xylenové pižmo[4], polyaromatické uhlovodíky[5], polybromované difenylethery (PBDE)[6] nebo dioxiny[7]. Schopnost bioakumulace vykazují také uhlíkové nanotrubice.[8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. IRZ: DDT Archivováno 21. 12. 2009 na Wayback Machine
  2. IRZ: Hexachlorbenzen Archivováno 30. 10. 2009 na Wayback Machine
  3. US Environmental Protection Agency: Polychlorinated biphenyls (PCBs) And you...
  4. Miroslav Šuta: REACH: Prvních 7 nebezpečných chemikálií čeká restrikce Archivováno 10. 1. 2010 na Wayback Machine, respekt.cz
  5. Ivan Holoubek: Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAHs) v prostředí, Český ekologický ústav, Praha 1996
  6. Miroslav Šuta: Bromované zpomalovače hoření a jejich rizika Archivováno 17. 7. 2006 na Wayback Machine
  7. Environmental Protection Agency: Dioxins and Furans, Persistent Bioaccumulative and Toxic (PBT) Chemical Program
  8. Miroslav Šuta: Nanotechnologie: Velké přísliby i značná rizika nanotrubic Archivováno 16. 10. 2009 na Wayback Machine, respekt.cz

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]