RNA polymeráza

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bakteriální RNA polymeráza; na obrázku z bakterie Thermus aquaticus

RNA polymeráza (RNAP) je enzym, který katalyzuje syntézu RNA podle vzoru - příslušné části řetězce DNA (či vzácně podle jiné RNA). Díky tomuto enzymu vznikají mezi danými nukleosidtrifosfáty (ATP, CTP, GTP, UTP) fosfodiesterové vazby, čímž se spojují do řetězce několika tisíc nukleotidů. RNA polymeráza hraje klíčovou roli v procesu transkripce.[1]

RNA polymeráza udělá chybu jednou za 104 nukleotidů, tedy asi 1 000× častěji, než DNA polymeráza (po proofreadingu).[1] Regulaci transkripce zajišťují zejména tzv. transkripční faktory, které se mnohdy vážou na RNA polymerázu.

Klasifikace[editovat | editovat zdroj]

Rozlišují se:[2]

Typy RNA polymeráz[editovat | editovat zdroj]

U bakterií[editovat | editovat zdroj]

Bakterie mají zřejmě jedinou RNA polymerázu, ta je však složená z několika podjednotek:[2]

  • α podjednotka (velikost 36,5 kDa) – váže se na promotor;
  • β′ podjednotka (155,2 kDa) – váže se na DNA;
  • β podjednotka (150,6 kDa) – umožňuje samotnou polymerizační aktivitu
  • σ podjednotka (sigma faktor) – významná pro iniciaci transkripce (otevře dvoušroubovici).

U eukaryot[editovat | editovat zdroj]

U eukaryot jsou tři základní typy RNA-polymeráz,[1] všechny jsou složené z mnoha podjednotek (například RNAP jich má kolem 12[2]):

U rostlin se vyskytuje navíc i tzv. RNA polymeráza IV (přepisuje siRNA).[3]

Archea mají zřejmě jen jedinou RNA polymerázu, nápadně podobnou těm eukaryotickým.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c ALBERTS, Bruce, et al Essential Cell Biology. 2. vyd. New York : Garland Science, 2004.  
  2. a b c RÉDEI, George P.. Encyclopedia of Genetics, Genomics, Proteomics, and Informatics. 3rd Edition. vyd. [s.l.] : Springer, 2008. ISBN 978-1-4020-6753-2.  
  3. Herr AJ, Jensen MB, Dalmay T, Baulcombe DC. RNA polymerase IV directs silencing of endogenous DNA. Science. 2005, roč. 308, čís. 5718, s. 118–20. DOI:10.1126/science.1106910. PMID 15692015.  
  4. D Langer, J Hain, P Thuriaux and W Zillig (1995) Transcription in Archaea: Similarity to that in Eucarya PNAS 92 5768-5772

Související články[editovat | editovat zdroj]