Wikov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Možná hledáte: německé město Elsterwerda (dolnolužicky Wikow).
WIKOV
Wichterle & Kovářík
Logo
Logo
Prostějov, továrna na hospodářské stroje a slévárna firmy F. Wichterle po roce 1900
Prostějov, továrna na hospodářské stroje a slévárna firmy F. Wichterle po roce 1900
Základní údaje
Datum založení 22. prosince 1918
Datum zániku 1945
Osud firma zanikla
Zakladatelé František Wichterle, František a Josef Kováříkové
Sídlo Prostějov, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Adresa sídla Prostějov, Česko
Charakteristika firmy
Oblast činnosti strojírenský
Produkty zemědělská technika, automobily
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prostějovská továrna Wichterle a Kovářík a.s., zkráceně WIKOV, byl strojírenský podnik v tehdejším Československu.

Vznik firmy[editovat | editovat zdroj]

Firma vznikla 22. prosince roku 1918 sloučením dvou prostějovských firem Wichterle a Kovářík. Firma Wichterle, kterou založil František Wichterle, vyráběla již od 80. let 19. století zemědělské stroje a postupně se rozrůstala. Do její činnosti patřily i opravy zemědělských strojů. V roce 1888 koupil František Wichterle jiný zkrachovaný podnik a svoji firmu rozšířil o další provozy včetně slévárny. Kromě zemědělských strojů firma vyráběla motory, parní kotle, ozubená kola, elektromotory, nástěnné výtahy či zařízení pro provoz jatek. Firma F. a J. Kovářík, kterou vlastnili bratři inženýři František a Josef Kováříkové, vyráběla od roku 1894 pluhy a nářadí na zpracování půdy, postupně přešla k obdobnému sortimentu, jako firma Wichterle. Ač byly tyto dvě firmy konkurenční, již za první světové války vzájemně spolupracovaly, což vedlo k jejich sloučení těsně po vzniku samostatné Československé republiky.

Výroba zemědělských strojů[editovat | editovat zdroj]

Stacionární motor Wikov

Wikov nejenže pokračoval ve výrobě tradičních výrobků, ale postupně s rozvojem techniky docházelo k produkci dalších výrobků. Firma se stala největším výrobcem zemědělské techniky v Československu. V roce 1929 začala firma vyrábět zemědělské traktory. Za druhé světové války byla výroba zemědělských strojů a zařízení omezena a firmě byla vnucena výroba pro německé válečné hospodářství. V roce 1948 byla firma znárodněna a stal se z ní podnik Agrostroj Prostějov.

Výroba automobilů[editovat | editovat zdroj]

Wikov 7-28 Sport

V roce 1924 začala z podnětu Ing. Dr. Františka Kováříka výroba automobilů Wikov, která však trvala jen do roku 1940. Cílem firmy byla malosériová produkce vozů pro bohaté zákazníky. Firma začala experimentovat s prvními prototypy automobilů v roce 1924, ty ale byly vyrobeny jen v počtu několika málo kusů. Za první sériově vyrobené auto firmy Wikov se tak považuje až model Wikov 7/28 z roku 1925. Vzhledem k vysoké ceně vzniklo těchto automobilů nakonec jen 280 kusů.

Následoval technicky ještě dokonaleji provedený model Wikov 35 z roku 1932, jehož výhodou byla velmi dobrá aerodynamika. Ani tento vůz nezaznamenal výrazný prodejní úspěch, a za tři roky se vyrobilo jen 150 kusů. Zajímavostí je, že tento vůz byl již vybaven volantem na levé straně, tak jak to známe dnes, a to i přesto, že strany provozu byly změněny až později. Již ve 30. letech se ale o této změně uvažovalo a firma Wikov se na to připravila.

Sportovní vůz Wikov 35 "Kapka" - první aerodynamické vozidlo vyráběné v ČSR

Na podvozku modelu 35 vznikl vzhledově nejzajímavější vůz továrny Wikov - Kapka, což byl první aerodynamický vůz vyráběný v Československu a jeden z prvních na světě. Za celou dobu se ale vyrobily jen tři kusy (podle některých pramenů až 6). Problém tohoto vzhledově aerodynamického vozu byl v tom, že jeho skutečné aerodynamické vlastnosti nebyly příliš dobré, navíc přidané aerodynamické štíty zvýšily váhu vozu o více než 100 kg.

V roce 1933 bylo vyrobeno několik luxusních vozů typu Wikov 70 a v roce 1934 se začal vyrábět model Wikov 40, jehož vzniklo 330 kusů.

Celkově bylo ve firmě Wikov vyrobeno za dobu její existence asi jen 800 osobních automobilů a 100 nákladních, díky tomu jsou dnes vozy této značky vysoce ceněny mezi sběrateli.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PhDr. Hana Bartková, Wikov Honoratus, O.S. Industria Wichterlensis 2011, ISBN 978-80-260-0008-2
  • * KVAPILOVÁ NOVÁKOVÁ, Michaela. Automobilka Wikov: síla-jistota-krása. 2. vyd. Prostějov: Muzeum Prostějovska v Prostějově, 2010. 80 s. ISBN 978-80-86276-33-5. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]