Werichova vila

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Werichova vila

Werichova vila nebo též
dům Josefa Dobrovského
Účel stavby
Původně koželužna, později nájemní dům.
V současnosti bez využití.
Základní informace
Sloh klasicismus
Architekt Ignác Jan Nepomuk Palliardi
Výstavba 16. století
Přestavba 17. století, 1803
Současný majitel Český stát
Poloha
Adresa U Sovových mlýnů 501/7, Malá Strana, Praha 1, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Werichova vila
Red pog.svg
Werichova vila
Další informace
Kód památky 39547/1-876 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Werichova vila nebo Dobrovského domek jsou názvy používané k označení historické budovy čp. 501 na pražském malostranském ostrově Kampa, proti Lichtenštejnskému paláci, na rozhraní její zastavěné a parkové části. Budova významná především svým umístěním a několika slavnými obyvateli, prošla v letech 20152017 rekonstrukcí pro muzejní využití Nadací Jana a Medy Mládkových.

Stavba je chráněna jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o stavbě pochází z roku 1580.[2] Dle průzkumu architektky Kateřiny Kroulíkové je však stavba podstatně starší. Podle ní části sklepů pocházejí dle způsobu zdění z pozdní gotiky a dřevo stropu v přízemí dle dendrologického průzkumu pochází ze stromů pokácených kolem roku 1510.[3]

Základem dnešní podoby je pozdně renesanční přestavba z druhé čtvrtiny 17. století,[2] kdy zde byla koželužna nizozemského Serváce Engela a později jeho rodiny.[3] V roce 1725 přešla budova do šlechtického vlastnictví a koželužna byla zrušena. Během vlastnictví rodem Nosticů zde žil v letech 1798–1803 Josef Dobrovský.[2]

V roce 1803 došlo ke klasicistní přestavbě domku dle plánů Ignáce Palliardiho. Byla přistavěna východní část s arkádami v přízemí, upraveno patro a dům opatřen novou mansardovou střechou s podkrovím. Dle plánu z r. 1840 byl pak na západě přistavěn skleník, ze kterého se zachovala jen severní zeď.[2]

Po roce 1918 přešel dům do vlastnictví státu. Poté došlo k dílčím úpravám prvního patra a podkroví dle plánů Bohumila Hübschmanna. Následně se zde vystřídali různí, často významní obyvatelé. Nájemníky donutila k vystěhování ničivá povodeň v roce 2002. Po ní byly provedeny opravy vnějšího pláště budovy (střecha, omítka, okna), vnitřek však dál čekal na rekonstrukci.

Ve dvou soutěžích na pronájem budovy vypsaných v roce 2008 a 2013 zvítězila Nadace Jana a Medy Mládkových provozující nedaleké Museum Kampa, Praha 1 však pronájem neschválila,[4] potřetí byla nadace vybrána za nájemce na jaře 2015 a následně byla zahájena rekonstrukce vily.[5] Po ukončení rekonstrukce byla budova otevřena 30. června 2017.

Slavní obyvatelé[editovat | editovat zdroj]

Pomník Josefa Dobrovského u Werichovy vily

Ohlasy v kultuře[editovat | editovat zdroj]

V domě se odehrává děj psychologického románu Třináctá komnata z r. 1944 spisovatele Vladimíra Neffa.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Jan Werich a autor knih o Osvobozeném divadle Jaromír Pelc na Kampě v roce 1977 (původní interiér bytu v domě U Sovových mlýnů 501/7)
  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2014-07-18]. Katalogové číslo 151578 : koželužna tzv. Werichova vila. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  
  2. a b c d Vlček (1999)
  3. a b c d e f Vila Modrého abbé
  4. Praha 1 opět neschválila pronájem Werichovy vily, řeší ho už deset let na iDnes.cz
  5. http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/werichova-vila-na-kampe-se-zacina-opravovat-otevrit-by-se-mohla-v-kvetnu--1479932
  6. Werichova vila je dál bez nájemníka, vše se vrací na začátek na aktualne.cz

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]