Werichova vila
| Werichova vila | |
|---|---|
 Werichova vila nebo též dům Josefa Dobrovského | |
| Účel stavby | |
Původně koželužna, později nájemní dům. | |
| Základní informace | |
| Sloh | klasicismus |
| Architekt | Ignác Jan Nepomuk Palliardi |
| Výstavba | 16. století |
| Přestavba | 17. století, 1803 |
| Současný majitel | městská část Praha 1 |
| Pojmenováno po | Jan Werich |
| Poloha | |
| Adresa | U Sovových mlýnů 501/7, Malá Strana, Praha 1,  Česko |
| Ulice | U Sovových mlýnů |
| Souřadnice | 50°5′7,45″ s. š., 14°24′28,9″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 39547/1-876 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Werichova vila nebo Dobrovského domek jsou názvy používané k označení historické budovy čp. 501 na pražském malostranském ostrově Kampa, naproti Lichtenštejnskému paláci, na rozhraní její zastavěné a parkové části. Budova významná především svým umístěním a několika slavnými obyvateli prošla v letech 2015 až 2017 rekonstrukcí pro muzejní využití Nadací Jana a Medy Mládkových. Stavba je chráněna jako kulturní památka.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První zmínka o stavbě byla zaznamenána roku 1580.[2] Dle průzkumu architektky Kateřiny Kroulíkové je však budova podstatně starší. Jak napovídá způsob zdění, pocházejí části sklepů z období pozdní gotiky. Dendrologickým rozborem dřeva stropu v přízemí bylo určeno, že stavitelé užili stromů pokácených kolem roku 1510.[3]
Základem dnešní podoby je pozdně renesanční přestavba z druhé čtvrtiny 17. století,[2] kdy zde byla koželužna nizozemského Serváce Engela a později jeho rodiny.[3] V roce 1725 přešla budova do šlechtického vlastnictví a koželužna byla zrušena. V době, kdy dům vlastnili Nosticové, zde v letech 1798–1803 žil Josef Dobrovský.[2]
V roce 1803 došlo ke klasicistní přestavbě domku podle plánů Ignáce Palliardiho. Byla přistavěna východní část s arkádami v přízemí, upraveno patro a dům opatřen novou mansardovou střechou s podkrovím. Roku 1840 byl pak na západě přistavěn skleník, ze kterého se zachovala jen severní zeď.[2]
Po roce 1918 přešel dům do vlastnictví státu. Poté došlo k dílčím úpravám prvního patra a podkroví podle plánů Bohumila Hübschmanna. Následně se zde vystřídali různí, často významní obyvatelé. Nájemníky donutila k vystěhování ničivá povodeň v roce 2002. Po ní byly provedeny opravy vnějšího pláště budovy (střecha, omítka, okna), vnitřek však dál čekal na rekonstrukci.
Ve dvou soutěžích na pronájem budovy, vypsaných v roce 2008 a 2013, zvítězila Nadace Jana a Medy Mládkových, provozující nedaleké Museum Kampa. Praha 1 však pronájem neschválila.[4] Potřetí byla nadace vybrána za nájemce na jaře 2015 a byla zahájena rekonstrukce vily.[5]
.jpg)
Po ukončení rekonstrukce byla budova otevřena 30. června 2017. Je zde umístěna stálá expozice o herci Janu Werichovi. Podkroví vily slouží pro pořádání výstav, přednášek a kulturních akcí. V přízemí se nachází kavárna "IF Café" Ivety Fabešové.
Ohlasy v kultuře[editovat | editovat zdroj]
V domě se odehrává děj psychologického románu Třináctá komnata z roku 1944 od Vladimíra Neffa.
Slavní obyvatelé[editovat | editovat zdroj]
- 1798-1803 Josef Dobrovský[3], historik a zakladatel slavistiky, inspirátor českého národního obrození
- 1929-1941 Zdeněk Wirth[3], historik umění a významný památkář
- 1945–1980 Jan Werich[3], známý herec a divadelník
- 1946–1948 Jiří Voskovec[3], známý herec a divadelník
- 1948–1968 Vladimír Holan[6], přední český básník
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-07-18]. Identifikátor záznamu 151578 : koželužna tzv. Werichova vila. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d Vlček (1999)
- ↑ a b c d e f Vila Modrého abbé
- ↑ Praha 1 opět neschválila pronájem Werichovy vily, řeší ho už deset let na iDnes.cz
- ↑ http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/werichova-vila-na-kampe-se-zacina-opravovat-otevrit-by-se-mohla-v-kvetnu--1479932
- ↑ Werichova vila je dál bez nájemníka, vše se vrací na začátek na aktualne.cz
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Praha: Academia, 1999. 686 s. ISBN 80-200-0771-7. S. 575–576.
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Busta Jana Wericha na zídce vily
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Werichova vila na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- IPPA Café
- Vila modrého abbé na stránkách Hospodářských novin
