Werichova vila

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Werichova vila
Werichova vila nebo též dům Josefa Dobrovského
Werichova vila nebo též
dům Josefa Dobrovského
Účel stavby

Původně koželužna, později nájemní dům.
Nyní výstavní a kulturní využití, kavárna.

Základní informace
Sloh klasicismus
Architekt Ignác Jan Nepomuk Palliardi
Výstavba 16. století
Přestavba 17. století, 1803
Současný majitel městská část Praha 1
Pojmenováno po Jan Werich
Poloha
Adresa U Sovových mlýnů 501/7, Malá Strana, Praha 1, ČeskoČesko Česko
Ulice U Sovových mlýnů
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 39547/1-876 (PkMISSezObr)
Web Oficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Werichova vila nebo Dobrovského domek jsou názvy používané k označení historické budovy čp. 501 na pražském malostranském ostrově Kampa, proti Lichtenštejnskému paláci, na rozhraní její zastavěné a parkové části. Budova významná především svým umístěním a několika slavnými obyvateli, prošla v letech 20152017 rekonstrukcí pro muzejní využití Nadací Jana a Medy Mládkových. Stavba je chráněna jako kulturní památka.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o stavbě pochází z roku 1580.[2] Dle průzkumu architektky Kateřiny Kroulíkové je však stavba podstatně starší. Podle ní části sklepů pocházejí dle způsobu zdění z pozdní gotiky a dřevo stropu v přízemí dle dendrologického průzkumu pochází ze stromů pokácených kolem roku 1510.[3]

Základem dnešní podoby je pozdně renesanční přestavba z druhé čtvrtiny 17. století,[2] kdy zde byla koželužna nizozemského Serváce Engela a později jeho rodiny.[3] V roce 1725 přešla budova do šlechtického vlastnictví a koželužna byla zrušena. Během vlastnictví rodem Nosticů zde žil v letech 1798–1803 Josef Dobrovský.[2]

V roce 1803 došlo ke klasicistní přestavbě domku dle plánů Ignáce Palliardiho. Byla přistavěna východní část s arkádami v přízemí, upraveno patro a dům opatřen novou mansardovou střechou s podkrovím. Dle plánu z r. 1840 byl pak na západě přistavěn skleník, ze kterého se zachovala jen severní zeď.[2]

Po roce 1918 přešel dům do vlastnictví státu. Poté došlo k dílčím úpravám prvního patra a podkroví dle plánů Bohumila Hübschmanna. Následně se zde vystřídali různí, často významní obyvatelé. Nájemníky donutila k vystěhování ničivá povodeň v roce 2002. Po ní byly provedeny opravy vnějšího pláště budovy (střecha, omítka, okna), vnitřek však dál čekal na rekonstrukci.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Ve dvou soutěžích na pronájem budovy vypsaných v roce 2008 a 2013 zvítězila Nadace Jana a Medy Mládkových provozující nedaleké Museum Kampa, Praha 1 však pronájem neschválila,[4] potřetí byla nadace vybrána za nájemce na jaře 2015 a následně byla zahájena rekonstrukce vily.[5] Po ukončení rekonstrukce byla budova otevřena 30. června 2017. Je zde umístěna stálá expozice o herci Janu Werichovi. Podkroví vily slouží pro pořádání výstav, přednášek a kulturních akcí. V přízemí se nachází kavárna "If Café".

Slavní obyvatelé[editovat | editovat zdroj]

Pomník Josefa Dobrovského u Werichovy vily

Ohlasy v kultuře[editovat | editovat zdroj]

V domě se odehrává děj psychologického románu Třináctá komnata z r. 1944 spisovatele Vladimíra Neffa.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Jan Werich a autor knih o Osvobozeném divadle Jaromír Pelc na Kampě v roce 1977 (původní interiér bytu v domě U Sovových mlýnů 501/7)
  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-07-18]. Identifikátor záznamu 151578 : koželužna tzv. Werichova vila. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d Vlček (1999)
  3. a b c d e f Vila Modrého abbé
  4. Praha 1 opět neschválila pronájem Werichovy vily, řeší ho už deset let na iDnes.cz
  5. http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/werichova-vila-na-kampe-se-zacina-opravovat-otevrit-by-se-mohla-v-kvetnu--1479932
  6. Werichova vila je dál bez nájemníka, vše se vrací na začátek na aktualne.cz

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]