Servác Engel z Engelsflussu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Servác Engel z Engelsflussu
Úmrtíduben 1674
Mníšek pod Brdy
Povolánípodnikatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Zámek Mníšek pod Brdy
Boje o Karlův most na dioramatu v Zrcadlovém bludišti na Petříně

Servác Engel z Engelsflussu (1605[1]duben 1674, Mníšek pod Brdy) byl český šlechtic, baron, původně koželuh z Flander, majitel panství Mníšek pod Brdy.

Život[editovat | editovat zdroj]

Servác mladší se narodil ve Flandrech roku 1605. Jeho otcem byl Servatius Engel starší, zvaný zkráceně Facis, původem z Tongeren u Maastrichtu (Limburské vévodství, dnes Belgie), matka se jmenovala Marie Terezie z Gutenberga. Rodina se mezi lety 16271630 přestěhovala do Prahy, kde jeden ze Serváců koupil syn roku 1627 novoměstský dům čp. 1044b/II Na poříčí.[2]. V téže době si Engelové na Malé Straně na Kampě dali přestavět dům čp. 499/II U zlatého hroznu[3], dnes známý jako Werichova vila. Nad Čertovkou nedaleko Karlova mostu pak postavili koželužský závod. Na rozvoji závodu měl velký podíl Servác mladší, kterému se podařilo sjednat s císařskou armádou zakázku na zpracovanou kůži na obuv. Při nakupování surovin se rozhodl obcházet Židy a kůži nakupoval přímo od řezníků. Tím si znepřátelil Židy, kteří se obrátili na císařský soud a Serváce obvinili z krácení daní. Císař nakonec rozhodl, že Servác bude platit vyšší daň a doplatí dlužnou část. Na oplátku získal od císaře monopol na obchod se surovou kůží.

Zlom přišel v roce 1648, kdy při útoku Švédů na Prahu přišel o veškerý majetek. Spolu se svými zaměstnanci a dalšími Pražany obsadil Staroměstskou mosteckou věž a zabránil vpádu Švédů do Starého Města. Ještě téhož roku byl povýšen do šlechtického stavu, získal predikát z Engelsflussu a erb. Po smrti svého otce se oženil s Ludmilou Röttingerovou, díky které získal několik domů, dva mlýny a vinice v Šárce. Ludmila ovšem roku 1660 zemřela. Roku 1662 se oženil podruhé a jeho manželkou se stala Anna Salomena, dcera pražského primase Mikuláše Františka Turka ze Šturmfeldu a Rosenthalu, s nímž se seznámil během obrany Starého Města. Stal se rytířem Svatého hrobu a finančně podporoval katolickou církev, zejména Svatovítskou katedrálu.[4]

Roku 1655 Servác na primusovu radu odkoupil od Mitroviců zchátralý zámek v Mníšku pod Brdy spolu s celým panstvím. Ihned se pustil do oprav. Dal zrekonstruovat zámek, rybníky, vybudovat vodovod, hospodu a pomáhal s opravou válkou poničených domů. Uprostřed těchto oprav, v dubnu 1674, zemřel a byl pohřben v kostele sv. Salvátora na Starém Městě.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jan Županič: Nová šlechta v českých zemích
  2. Berní rula 3. Pražská města, editor Václav Líva. Praha 1949, s. 102
  3. Berní rula 3. Pražská města, editor Václav Líva. Praha 1949, s. 132
  4. a b Jan Županič: Nová šlechta v českých zemích

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]