Kampa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kampa
Kampa z Karlova mostu
Kampa z Karlova mostu
Lokalizace Vltava
Stát ČeskoČesko Česko
• Kraj Praha
• Městská část Praha 1
• městská čtvrť Malá Strana
Rozloha 0,052 km²
Zeměpisné souřadnice
Používané jazyky čeština

Kampa je ostrov na řece Vltavě v Praze na Malé Straně, od níž je oddělen mlýnskou strouhou Čertovkou. Rozloha ostrova činí 5,2 ha.[1] Nejstarší zmínka o ostrově Kampa je v zakládací listině maltézského kostela z roku 1169[2], dnešní podobu ostrov získal úpravami terénu i koryta Čertovky.

Název[editovat | editovat zdroj]

Centrální část ostrova, ve které se nachází park

Kampa dlouho neměla jméno nebo se nazývala jen „Ostrov“. Pojmenování „Kampa“ (Kampovskej ostrov) se objevuje až v 2. polovině 18. století. Původ tohoto názvu není zcela zřejmý. Podle některých je slovo odvozeno z latinského campus (ploché pole, planina) či ze staročeského zákampí (stinné místo), jiní tvrdí, že souvisí se jménem měšťana Gangsela z Campu, který zde v 17. století vlastnil dům.[3]

Pro charakter Čertovky, která odděluje Kampu od Malé Strany a která vede mezi městskými domy, se tomuto místu přezdívá také Pražské Benátky.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Čertovka z Karlova mostu

Nejstarší písemné zmínky o Kampě pocházejí z roku 1169, kdy byla tehdy zmíněna v zakládací listině kostela Maltézského řádu.[4] Přirozené náplavy a navážky, především po velkém požáru Malé Strany a Hradčan v roce 1541, ostrov postupně zvyšovaly. Na začátku 17. století byly zpevněny břehy. Na samotné Kampě vznikaly nejdříve zahrady, od 15. století se na ostrově začaly stavět mlýny a mlýnské zahrady (později nahrazovány zahradami šlechtickými).[4] V roce 1844 byl ostrov zpřístupněn z Karlova mostu novým schodištěm od Josefa Krannera. V době první republiky bylo uvažováno o vybudování pobřežní silniční komunikace přes Kampu, zastavění Kampy reprezentativními budovami dle návrh Antonína Balšánka a později budovou Národní galerie dle návrhu Josefa Gočára; v úsilí za zachování původního charakteru ostrova se angažoval klub Za starou Prahu. Po druhé světové válce byly zahrady propojeny a upraveny na veřejný park.

Od 17. do 20. století na Kampě sídlili hrnčíři a pořádaly se zde známé hrnčířské trhy.

V roce 1915 byla Čertovka na svém vtoku zatrubněna a od té doby je Kampa přístupná z pevniny po suché zemi, i bez mostu; tím pádem Kampa přestala být de facto ostrovem.

Mlýny[editovat | editovat zdroj]

Velkopřevorský mlýn v pohledu od Karlova mostu

V 17. století zde byla na smíchovské straně vybudována Michnovská zahrada, součást Paláce Michny z Vacínova na Újezdě. Zde při Čertovce na protějším břehu stojí mlýn Huť, původně asi raně barokní, naposledy (po požárech) přestavěn v padesátých letech 20. století. Dřevěné mlýnské kolo pochází z větší části z roku 1995. Vedle mostku směrem k Lennonově zdi (na Velkopřevorském náměstí) je, také na malostranském břehu, Velkopřevorský mlýn, poslední zachovalý starý renesanční mlýn ze 16. století, s velkým dřevěným kolem.

Přímo na Kampě, na vltavském břehu, se nacházejí Sovovy mlýny, nazývaný podle Václava Sovy z Liboslavě, který zde mlýn v 15. století vlastnil. Kolem Sovova, od poloviny 19. století Odkolkovkého mlýnu se nachází stejnojmenná zahrada, nazývané podle pekařské rodiny Františka Odkolka, který budovu koupil, nechal novogoticky přestavět a vybavil moderním parním mlýnem. Budova v roce 1896 částečně vyhořela. Po rekonstrukci zde od roku 2001 sídlí Museum Kampa.

Další budovy[editovat | editovat zdroj]

Na Odkolkovskou zahradu navazuje Kaiserštejnská zahrada, dříve se táhnoucí kolem Kaiserštejnského, dnešního Lichtenštejnského paláce. Dodnes se tam nachází domek, který hrabě Nostic daroval Josefu Dobrovskému. Před ním se nachází jeho pomník z roku 1902.[4] V tomto domě, tzv. Dobrovského neboli Werichově vile, bydleli ze známých osobností kromě výše jmenovaných v letech 1948-1968 básník Vladimír Holan[5] a v letech 1929-1941 historik umění a přední osobnost čs. památkové péče Zdeněk Wirth, který zde má bystu.

Poblíž Sovova mlýna stojí menší dům původně převozníka, který nyní hostí rybí restauraci.

Renesanční dům U Zlatého lva si na náměstíčku Na Kampě postavil v roce 1604 lékárník Jan Jiří Drynk. Dnešní podobu získal objekt v roce 1732 díky přestavbě, kterou vedl Bartolomeo Scotti. Následovalo ještě několik úprav v období klasicismu.

Za zmínku stojí i obyvatel domu U Zlatých nůžek, malíř a ilustrátor Adolf Kašpar. Bydlel zde v letech 1903–1934 v posledním patře s výhledem na blízký Pražský hrad, který také ve svých ilustracích zobrazil. Nyní se v budově nachází hotel s restaurací pojmenovaný U Zlatých nůžek.

Sochy[editovat | editovat zdroj]

J. Hána: Sedící dívka

V okolí Musea Kampa stojí několik skulptur patřících vesměs tomuto muzeu.

  • Babies. Při severní straně Sovových mlýnů plastika tří batolat od Davida Černého, která jsou obdobou těch z Žižkovského vysílače.
  • Titáni, tři dřevěné kmeny, autorkou je Američanka Emilie Benes Brzezinski, na nábřeží jižně od Muzea Kampa, z roku 2002.
  • na podzim 2009 byla nedaleko Černého batolat umístěna skulptura tvořená kamenným kvádrem na skleněné krychli v kovovém rámu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FIALOVÁ, D. (2013): Vltavské ostrovy v Praze. Geografické rozhledy, 22, č. 4, příloha, s. 2. ISSN 1210-3004. Dostupné online.
  2. Kampa na stránkách (bývalé) Pražské informační služby
  3. ŠKODA, Eduard. Pražské svatyně. Praha: Libri, 2002, s. 233. ISBN 80-7277-098-5.
  4. a b c http://www.pis.cz/cz/praha/pamatky/kampa
  5. http://www.pis.cz/cz/praha/pamatky/dum_josefa_dobrovskeho_werichova_vila
  6. Odhalení sochy Harmonie v Praze, Sri Chinmoy Centre

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HAVRÁNEK, Edgar. Kampa. Pražské Benátky. Praha : Jan Naňka, 1948. 101 s.  
  • VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Praha : Academia, 1999. 686 s. ISBN 80-200-0771-7.  
  • POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. Praha : Orbis, 1958. 268 s.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]