Vrchlického sady

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vrchlického sady
Praha - Hlavní Nádraží (7509647470).jpg
Lokalita Praha 1 a Nové Město, ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Sbratření (replika)
Veřejný pisoár, instalovaný v dubnu 2019 před hlavním vstupem do nádraží

Vrchlického sady (dříve nazývané "Velký park", v devadesátých letech přezdívané "Pražský Sherwood") s plošnou rozlohou 6,1 hektaru se rozkládají v nadmořské výšce 198 až 208 metrů mezi pražskými ulicemi Opletalova, Wilsonova, Bolzanova a Washingtonova (před budovou Hlavního nádraží).[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Z podnětu hraběte Chotka byla ve třicátých letech devatenáctého století zřízena na barokních hradbách sadová promenáda, která vedla od ulice Žitné až k Poříčí. Byla lemována topoly, nacházely se zde kavárny obklopené keři a květinovými záhony. [2]

Kolem nově vystavěného nádraží císaře Františka Josefa I. (v roce 1871) byl založen Velký park, později pojmenován Městský velký park. Podle zahradního architekta Františka Josefa Thomayera byl pak v roce 1884 tento park rozšířen. V roce 1916 byl do čela zde se nacházejícího velkého květinového obrazce (v podobě městského znaku) umístěn pomník přírodovědce Jana Svatopluka Presla (viz dále). [2]

Počátkem dvacátého století byl park částečně revitalizován podle návrhu architekta Karla Skaláka. Rok po smrti Jaroslava Vrchlického byl (1913) park přejmenován na Vrchlického sady. [2]

Hala Hlavního nádraží, postavená v rozsahu let 19721977, zabrala velkou plochu bývalého parku. Další plochu "ukrojily": severojižní magistrála, parkoviště pro auta, metro a jeho výstupy, výdechy a přístupové cesty. [2]

V roce (2008) bylo možno ve Vrchlického sadech nalézt asi padesát druhů dřevin. Přímo před odbavovací nádražní halou se nachází památný strom (pavlovnie plstnatá) s velkým obvodem kmene. Na jihu (u parkoviště) roste vysoký a široký platan javorolistý (obvod kmene kolem 350 cm). [2]

Umělecké objekty[editovat | editovat zdroj]

Pomník Jana Svatopluka Presla[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Pomník Jana Svatopluka Presla.

Od roku 1916 se na stále stejném místě nachází pomník přírodovědce Jana Svatopluka Presla. Pomník je tvořen obdélníkovým reliéfem s ženskou alegorickou postavou a je dílem sochaře Bohumila Kafky a architekta Josefa Gočára (z roku 1909).[2]

Replika sousoší "Sbratření"[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Sbratření (Vrchlického sady).

Poblíž kubistického kiosku se nachází replika sousoší "Sbratření" (1947–1950) od sochaře Karla Pokorného. Originál této bronzové sochy byl původně (od roku 1950) umístěn na náměstí Jana Pernera (dříve Bezručovo náměstí) v České Třebové. Na sousoší se objímá český partyzán s rudoarmějcem. V roce 1996 bylo náměstí v České Třebové kompletně zrekonstruováno a na místě pomníku „Sbratření“ byla postavena replika italské kašny. Sousoší "Sbratření" bylo přemístěno v České Třebové do blízkosti nádraží.

Kubistický kiosek[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Kubistický kiosek ve Vrchlického sadech.

Poblíž křižovatky ulic Opletalova a Bolzanova se nachází dřevěná prodejna tabáku a tiskovin z 20. let 20. století. V roce 1980 měla být prodejna zlikvidována, ale v následujícím roce byla prohlášena kulturní památkou a byla zrekonstruována do původního stavu. V roce 2008 byla prodejna opět natřena a zrekonstuována a sloužila původnímu účelu. Od roku 2017 je v kiosku směnárna.[3]

Wilsonova socha[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Wilsonova socha ve Vrchlického sadech.

Původní pomník byl odhalen 4. července 1928. Autorem sochy byl Albín Polášek a autorem návrhu pomníku pak architekt Bohumil Hübschmann. Původně pomník stával naproti historické budově Wilsonova nádraží v místech, kde se dnes nachází nová nádražní hala. Krátce poté, co Německo vyhlásilo válku USA (v prosinci roku 1941) německá okupační správa přikázala německému vojsku Wilsonovu sochu strhnout a zničit. Původní místo ve Vrchlického sadech, kde socha stávala bylo pak v letech 19721977 zastavěno novou nádražní halou.

Pro repliku původního pomníku prezidenta Woodrowa Wilsona bylo vybráno nové místo - poblíž křižovatky ulic Jeruzalémská a Opletalova. Socha je dílem trojice sochařů: Václav Frýdecký, Michal Blažek a Daniel Talavera. Podstavec pro sochu projektovala kancelář Hulec & Špička Architekti (Mikuláš Hulec, Daniel Špička). Slavnostní odhalení pomníku se uskutečnilo (70 let od zničení originálu) dne 5. října 2011.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FILIPOVÁ LEJSALOVÁ, Ivana. Pražské zahrady, zastavení třicáté deváté - Vrchlického sady - Fotogalerie k článku [online]. [cit. 2015-10-21]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f FILIPOVÁ LEJSALOVÁ, Ivana. Pražské zahrady, zastavení třicáté deváté - Vrchlického sady; Témata: Parky a zahrady, Praha; Vrchlického sady [online]. 2008-03-07 [cit. 2015-10-21]. Dostupné online. 
  3. Magazin Praha 1, zima 2017: Směnárnu v kubistickém kiosku Praha 1 odmítá

Související články[editovat | editovat zdroj]