Albín Polášek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Albín Polášek
Albín Polášek
Albín Polášek
Narození 14. února 1879
Frenštát pod Radhoštěm
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 19. května 1965 (ve věku 86 let)
Winter Park
USAUSA USA
Alma mater Pennsylvania Academy of the Fine Arts
Povolání sochař a malíř
Ocenění Římská cena
Florida Artists Hall of Fame
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Albín Polášek (14. února 1879, Frenštát pod Radhoštěm[1], Rakousko-Uhersko19. května 1965, Winter Park, Spojené státy americké) byl sochař české národnosti.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 14. února 1879 ve Frenštátě pod Radhoštěm jako sedmý syn svých rodičů. V dětství pracoval na rodinném statku a v hostinci. Už tehdy se projevovaly jeho umělecké sklony. Na pastvě vyřezával dřevěné figurky, modeloval postavičky z hlíny a výborně kreslil. Ve škole však nepatřil – s výjimkou kreslení, zpěvu, krasopisu a tělocviku – mezi nejpilnější žáky.

Ačkoliv se ve Vídni vyučil řezbářem a studoval v Římě, doma se pro něj práce nenašla, proto ve 22 letech odjel se svým bratrem Robertem do Ameriky. Zde začal pracovat jako řezbář. Byl přijat na Pensylvánskou akademii krásných umění ve Filadelfii, obor sochařství. Posléze se stal profesorem na prestižní Akademii umění v Chicagu, kde takřka třicet let vyučoval své studenty. Tam také vytvořil největší jezdeckou sochu na světě s blanickým rytířem jako jezdcem, ztělesňujícím pověstnou ostražitost T. G. Masaryka během 1. Světové války, vytvoření legií a boj za uskutečnění ideálu svobody, demokracie a lidství (T.G. Masaryk). Na své rodiště však A. Polášek nezapomněl a do Frenštátu jezdíval na dovolenou. Byl tak spřízněn se svým rodným krajem,že v roce 1930 v USA vytvořil sochu boha Radegasta a poslal ji do svého rodného kraje.

V roce 1950 se přestěhoval do města Winter Park na Floridě. Mnoho štěstí mu však nový domov nepřinesl, neboť byl záhy postižen mozkovou mrtvicí a zbytek života strávil na vozíku. Přesto se nevzdal tvůrčí práce a v 82 letech se po smrti své první manželky znovu oženil. Zemřel v roce 1965.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Během svého působení v USA vytvořil celou řadu sochařských artefaktů – od medailí, přes sochy, až po monumentální sousoší, pomníky a náhrobky.

V Československu[editovat | editovat zdroj]

V Československu je autorem sousoší Cyrila a Metoděje a sochy Radegasta na Radhošti a v pražské Zoo (viz níže)[2], pro Frenštát vytvořil sousoší Zápas dobra se zlem a sochu Ondráš, byl také autorem první československé medaile (Svoboda). Jeho největší dílo v Československu – socha presidenta Wilsona v Praze – bylo za německé okupace zničeno.

Sochy Radegastů[editovat | editovat zdroj]

Do rodného Frenštátu pod Radhoštěm Albín Polášek před druhou světovou válkou často jezdíval na dovolenou.[2] Pod osobním dohledem a jeho vedením byly kolem roku 1931 (podle třetinového modelu) ve slévárně firmy Maška v Praze [p 1] zhotoveny dvě identické sochy Radegasta.[2] První socha Radegasta stávala (než byla nahrazena věrnou žulovou replikou) do konce 90. let 20. století na hřebeni Radhoště (viz výše).[2] Druhou sochu Radegasta hodlal Albín Polášek umístit na své zahradě, protože se na stáří chtěl vrátit do rodných Beskyd a Radegastem si doplnit na své zahradě budovaný háj původních slovanských bohů.[2] Vítězný Únor 1948 překazil Poláškovy plány na stáří.[2] Změna politických poměru v Československu navíc spojená s jeho závažnými zdravotními problémy (po roce 1950) jej od dalších návštěv vlasti navždy odradila.[2]

Na přelomu 50. a 60. let 20. století byla dělníky na zahradě bývalé Maškovy slévárny v Praze pod nánosem zeminy a listí objevena ona druhá tj. Poláškova socha Radegasta.[2] Nejspíše ji sem kdosi ukryl před německými okupanty hned na počátku či ještě během druhé světové války a po roce 1945 se na dobře zamaskovanou sochu zapomnělo.[2] Socha měla zvířecí rysy a tak místně příslušný pověřený úřad usoudil, že se tematicky hodí do Zoo Praha, kam také byla v roce 1961 přesunuta.[2] Mezi roky 2014 až 2015 byla tato socha zrestaurována a doplněna o opeřence, který původně seděl na rohu hojnosti a který se v průběhu let neznámo kam ztratil.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Ze slévárny firmy Maška v Praze pochází například třetí největší bronzová jezdecká socha na světě je – tedy socha Jana Žižky z Trocnova od sochaře Bohumila Kafky umístěná u Památníku Národního osvobození na pražském Vítkově.[2] Socha složená ze 120 bronzových částí má výšku 9 m a při délce 9,6 m hmotnost 16,5 tuny.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. a b c d e f g h i j k l m Informační tabule s názvem „Radegast v Praze a v Beskydech“ umístěná v pražské zoologické zahradě v Tróji.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JAEGEROVÁ, Anna. Albín Polášek: Boundaries of Continents and Ages. Brno, 2018. 80 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Pavel Suchánek. Dostupné online. (anglicky)
  • Sochař Albín Polášek: „neznámý“ autor známého Radegasta na Pustevnách. Moravskoslezský deník. 27. červen 2009, s. 15. 
  • PELIKÁNOVÁ, Gabriela; KAHÁNKOVÁ, Taťána. Rodáci a významné osobnosti Moravskoslezského kraje. Ostrava: Moravskoslezský kraj, 2006. S. 37. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]