Radegast (socha)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Radegast
Nová socha Radegasta
Nová socha Radegasta
Základní údaje
Autor Albín Polášek
Rok vzniku 1930
Kód památky 45372/8-239 (PkMISSezObr)
Umístění
Umístění Radhošť
Zeměpisné souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Originál sochy ve vestibulu frenštátské radnice
Socha Radegasta v Zoo Praha

Socha pohanského boha Slovanů Radegasta – boha slunce, hojnosti a úrody – je socha stojící na Radhošti. Je realizována z Vápenické žuly ve velikosti 320 cm. Autorem sochy je frenštátský rodák, profesor Akademie krásného umění v Chicagu, akademický sochař Albín Polášek (14. února 187920. května 1965).

Na svém díle začal Albín Polášek pracovat již v roce 1924 a je známo, že již v Americe vzniklo několik variant tohoto díla. V roce 1930 si autor v Praze najal Novákův ateliér a vytvořil konečnou podobu Radegasta. Tělo mužské, tvář má podobu lví, hlava s přilbicí v podobě býčí hlavy s rohy, v pravé ruce drží roh hojnosti, v levé sekeru.

Do rodného Frenštátu pod Radhoštěm Albín Polášek před druhou světovou válkou často jezdíval na dovolenou.[1] Pod osobním dohledem a jeho vedením byly kolem roku 1930 (podle třetinového modelu) ve slévárně firmy Maška v Praze [p 1] zhotoveny dvě identické sochy Radegasta.[1] První socha Radegasta stávala (než byla nahrazena věrnou žulovou replikou) do konce 90. let 20. století na hřebeni Radhoště (viz níže).[1] Druhou sochu Radegasta hodlal Albín Polášek umístit na své zahradě, protože se na stáří chtěl vrátit do rodných Beskyd a Radegastem si doplnit na své zahradě budovaný háj původních slovanských bohů.[1] Vítězný Únor 1948 překazil Poláškovy plány na stáří.[1] Změna politických poměru v Československu navíc spojená s jeho závažnými zdravotními problémy (po roce 1950) jej od dalších návštěv vlasti navždy odradila.[1]

Současně bylo odlito do bronzu sousoší věrozvěstů Cyrila a Metoděje a v září roku 1930 byla obě díla po svízelné dopravě instalována na Radhošti. Sádrový originál sousoší Cyrila a Metoděje je umístěn ve vstupní části radnice ve Frenštátě pod Radhoštěm.

Původní socha Radegasta byla odhalena 5. července 1931. Slavnostní předání sochy Radegasta a sousoší Cyrila a Metoděje veřejnosti se uskutečnilo 5. července 1931, v den svátku obou věrozvěstů v rámci Slovanské pouti, kterou uspořádala Matice Radhošťská a Pohorská jednota Radhošť pod záštitou československé vlády s podporou prezidenta T.G. Masaryka. Vytvoření sochy tenkrát hradili čeští rodáci v Americe, kteří ji pak darovali své vlasti.

Socha Radegasta se stala neodmyslitelnou součástí radhošťského masívu. Za dlouhá desetiletí však přestal umělý kámen odolávat drsným povětrnostním vlivům, a proto bylo nutno sochu demontovat a restaurovat.

Tohoto úkolu se již v roce 1980 ujal olomoucký sochař Karel Hořínek se svým synem, který trhliny vyspravil a vnitřek vylil betonem a vyztužil. Na své původní místo byl vrácen 11. června 1982.

Vlivem povětrnostních podmínek však provedená oprava nemohla sochu zachránit natrvalo. Proto bylo pracovníky památkového ústavu rozhodnuto o vytvoření repliky sochy z přírodního materiálu – žuly. Tento úkol byl svěřen panu Janu Sobkovi a Miroslavu Zubíčkovi pod vedením akademického sochaře Miroslava Machaly. Pro zhotovení repliky byla použita žula z lomu ve Vápenici u Vysokého Chlumce na Sedlčansku.[2]

Originál Radegasta byl z Radhoště odvezen v květnu 1996. V témže roce se Nošovický pivovar, který má Radegasta v logu, zavázal uhradit finanční náklady spojené s vytvořením kopie. Ta stála téměř 1 milión korun. Během několika měsíců vytesali kameníci ze 16,5 tuny vážícího žulového kvádru kopii, (328 cm, 3.2 t), která od 4. července 1998 kraluje na původním místě na hřebeni Radhoště - asi 2,5 km východně od vrcholu.

Na frenštátské radnici byl zrestaurovaný originál sochy umístěn po složitých jednáních z rozhodnutí ministerstva kultury 3. listopadu 1998 a slavnostně odhalen 6. listopadu 1998.

Na přelomu 50. a 60. let 20. století byla dělníky na zahradě bývalé Maškovy slévárny v Praze pod nánosem zeminy a listí objevena ona druhá tj. Poláškova socha Radegasta.[1] Nejspíše ji sem kdosi ukryl před německými okupanty hned na počátku či ještě během druhé světové války a po roce 1945 se na dobře zamaskovanou sochu zapomnělo.[1] Socha měla zvířecí rysy a tak místně příslušný pověřený úřad usoudil, že se tematicky hodí do Zoo Praha, kam také byla v roce 1961 přesunuta.[1] Mezi roky 2014 až 2015 byla tato socha zrestaurována a doplněna o opeřence, který původně seděl na rohu hojnosti a který se v průběhu let neznámo kam ztratil.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Ze slévárny firmy Maška v Praze pochází například třetí největší bronzová jezdecká socha na světě je – tedy socha Jana Žižky z Trocnova – od sochaře Bohumila Kafky umístěná u Památníku Národního osvobození na pražském Vítkově.[1] Socha složená ze 120 bronzových částí má výšku 9 m a při délce 9,6 m hmotnost 16,5 tuny.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l Informační tabule s názvem „Radegast v Praze a v Beskydech“ umístěná v pražské zoologické zahradě v Tróji.
  2. Naše osady a okolí. Vápenice [online]. Vysoký Chlumec: Úřad městyse Vysoký Chlumec [cit. 2020-02-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]