Kostel Panny Marie pod řetězem

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kostel Panny Marie pod řetězem
na Malé Straně v Praze

Johanitský kostel Panny Marie pod řetězem na Malé Straně
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Hlavní město Praha
Městská část Praha 1
Obec Malá Strana
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Náboženství křesťanství
Církev římskokatolická,
ritus západní římský
Provincie Čechy
Sdružení Maltézský řád
Status klášterní kostel
Architektonický popis
Architekti architekt parléřovského stylu, barokní úpravy Carlo Lurago
Stavební sloh Románská architektura, gotika, baroko
Výstavba před rokem 1182, přestavba v 1. polovině 14. století
Specifikace
Odkazy
Adresa Lázeňská 2
Praha 1-Malá Strana
Kód památky 38927/1-493 (PkMnMISSezObr) (součást památky Johanitská komenda)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah v kategorii Commons

Kostel Panny Marie pod řetězem je torzem nedokončeného většího středověkého maltézského chrámu, započatého v románském slohu. Je vybudovaný v prostoru zamýšleného kněžiště chrámu. Společně se sousedními budovami malostranské maltézské komendy je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Podle oficiálního webu Maltézského řádu zní plný původní název tohoto svatostánku kostel Panny Marie pod řetězem konce mosta,[2]) tedy s archaickým přídomkem, který se většinou nepoužívá.

Kostel se nachází v Lázeňské ulici v Praze 1 na Malé Straně.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Gotický portál s dvouvěžím
Nádvoří, vpravo kvádříkové zdivo jižní lodi románské baziliky

Johanitská (maltézská) komenda na Malé Straně byla založena mezi lety 1158 a 1169 králem Vladislavem I. a byla umístěna k patě tehdy postaveného Juditina mostu. Johanité do roku 1182 vybudovali románskou baziliku Panny Marie, trojlodní s příčnou lodí, v místech dnešního nádvoří. V polovině 13. století byla komenda obehnána hradbami s věžemi a ovládala jižní přístup k mostu, zatímco ze severní strany k němu přiléhal taktéž hradebně opevněný areál biskupského dvora.

Postup přestavby velikostí nevyhovujícího chrámu v období gotiky nelze spolehlivě datovat. Zřejmě začala v 1. polovině 14. století, možná po získání prostředků odprodejem majetku získaného od zrušených templářů. Kněžiště muselo již stát v roce 1378, neboť bylo jedním z míst, kde bylo vystaveno tělo zemřelého Karla IV. Do husitských válek byly vybudovány věže a parléřovský portikus a započata stavba lodi a proto zbourána část románské baziliky. Roku 1420 byl kostel vypálen husity, znovu byl opravován po požáru v roce 1503.

Různé úpravy a opravy probíhaly od 2. polovině 16. století, před polovinou 17. století raně barokní obnovu zahájil Carlo Lurago. Vrcholně barokní úpravy převorství za účasti Thomase Haffeneckera a Bartolomea Scottiho se již kostela zásadně netýkaly, byl v té době pouze vyměněn hlavní oltář a pořízen nový, zasvěcený sv. Janu Nepomuckému. Po roce 1830 byla ještě doplněna novogotická vrchní část portiku (zábradlí s fiálami a cimbuří).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Interiér: hlavní oltář se Škrétovým obrazem, vlevo vyřezávaná kazatelna, vpravo socha R. Colloreda, v popředí barokní lavice.
Pohled na kostel z Karlova mostu. Patrný jsou věže a závěr kostela

Na západní straně do Maltézského náměstí je kamenná gotická fasáda, tvořená dvěma později sníženými věžemi, mezi kterými je portikus. Portikem lze projít do nádvoří, které je přibližně v místech původního románského chrámu, jehož pozůstatky jsou v obvodních zdech patrné. Na východní straně nádvoří je vchod do barokně upraveného kostela, vzniklého postupnými úpravami kněžiště původně zamýšleného gotického chrámu.

Hlavní loď je doplněna dvěma vedlejšími kaplemi a kruchtou v západní části. Hlavní oltář je vrcholně barokní s obrazem Karla Škréty zobrazující madonu žehnající johanitům v bitvě u Lepanta, který byl přenesen z původního staršího oltáře. Z dalšího vybavení např. v kapli Jana Křtitele je obraz Kristova křtu od Antonína Stevense, obraz Svatý Václav připíjí sv. archandělu Michaelovi od jana Jiřího Heinsche, z řezbářských prací to jsou kazatelnareliéfy církevních otců a johanitů dobývajících Jeruzalém či vyřezávané raně barokní lavice.

V kostele jsou pohřbeni mj. různí významní členové řádu. Pozornost zaslouží:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2017-06-17]. Katalogové číslo 150936 : komenda řádu Maltézských rytířů. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  
  2. http://www.maltezskyrad.cz/o_kostele.html

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Praha : Academia, 1999. 686 s. ISBN 80-200-0771-7. S. 68-75.  
  • VLČEK, Pavel; SOMMER, Petr; FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie českých klášterů. Praha : Libri, 1997. 782 s. ISBN 80-85983-17-6. S. 457-461.  
  • POCHE, Emanuel, et al. Praha středověká: čtvero knih o Praze: architektura, sochařství, malířství, umělecké řemeslo.. Praha : Panorama, 1983. 780 s. S. 100,102,279.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]