Josef Kranner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Josef Ondřej Kranner
kresba Josefa Vilímka podle fotografie
kresba Josefa Vilímka podle fotografie
Rodné jméno Josef Anton Kranner
Narození 13. června 1801
Praha Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 20. října 1871 (ve věku 70 let)
Vídeň Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Vzdělání

Pražská polytechnika,

Akademie výtvarných umění ve Vídni
Alma mater Akademie výtvarných umění ve Vídni
Povolání architekt
Hnutí historismus
Významná díla

dostavba katedrály sv. Víta

Pomník Františka I.
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Ondřej Kranner (německy Joseph (Andreas) Kranner, v matrice zapsán jako Joseph Anton Kranner), 13. červen 1801, Praha – 20. říjen 1871, Vídeň) byl český architekt období historizujících slohů.V katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze je umístěna bysta Zde.

Život[editovat | editovat zdroj]

Nejprve pracoval v kamenické dílně, kterou vedl jeho otec Jan Kranner. Poté vystudoval pražskou Polytechniku u profesora Ludvíka Kohla. Pak cestoval po Německu, Francii a Itálii. Ve Vídni pak navštěvoval tamní Akademii výtvarných umění.

V roce 1828 převzal po smrti svého otce vedení jeho dílny. Měšťanské právo v Praze získal 19. srpna 1833. Oženil se s Johannou Jednorožcovou, se kterou měl šest dětí:

  • Jan Křtitel Josef Kranner (nar. 6. srpna 1835)
  • Ludvík Jan Nepomuk Kranner (nar. 1836)
  • Josef Emmanuel Kranner (nar. 13. leden 1838)
  • Václav Kranner (nar. 27. září 1840)
  • Anna Sophia Krannerová (nar. 4. říjen 1842)
  • Adalbert Konrad Maria Kranner (nar. 26. listopadu 1846)

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • 1827–1828 hrobka knížete Metternicha, kostel sv. Václava, Plasy
  • asi 1833 Novostavba domu č. p. 782, Praha 1 – Staré Město, Řásnovka 3, nejisté
  • 1834 přestavba domu č. p. 797, Praha 1 – Staré Město, U Obecního dvora 3
  • 1834 přestavba bytů v Buquoyském paláci, č. p. 484, Praha 1 – Malá Strana, Velkopřevorské náměstí 3
  • 1834–1844 Klarův ústav slepců, č. p. 131, Praha 1 – Malá Strana, Klárov 3, údajně podle projektu Vincence Kulhánka
  • 1835–1836 přestavba dřevěného objektu u Sovových mlýnů, Praha 1 – Malá Strana
  • 1836–1839 Křížová cesta na Petříně, Praha 1 – Malá Strana, nejisté
  • 1836–1839 úpravy paláce Kinských, č. p. 606, Praha 1 – Staré Město, asi podle projektu Heinricha Kocha
  • 1837 nájemní dům č. p. 1284, Praha 1 – Nové Město, Opletalova 37
  • 1837 nájemní dům č. p. 831, Praha 1 – Staré Město, zbořeno při rekonstrukci sousedního areálu Anežského kláštera pro potřeby Národní galerie
  • 1840 dvorní křídlo domu č. p. 588 Praha 1 – Staré Město, Celetná 26
  • 1840 Občanská plovárna, Praha 7 - Holešovice
  • 1840–1844 kaple sv. Rafaela, Klarův ústav slepců
  • 1841 projekt nájemního domu č. p. 528, Praha 1 – Staré Město, Rytířská 1, Uhelný trh 7, V Kotcích 2
  • 1842 dvorní křídlo domu č. p. 559 Praha 1 – Staré Město, Celetná 14
  • 1842–1843 dostavba západního křídla objektu č. p. 416 „Platýz“, Praha 1 – Staré Město, stavbu v roce 1844 převzal Johann Ripota, který rovněž změnil projekt
  • 1843 projekt na přístavbu patra Vrtbovského paláce
  • 1843 mobiliář kostela Narození Panny Marie, Turnov
  • 1844 mobiliář kostela Nanebevzetí Panny Marie, Mariánské Lázně (spolupráce s Antonínem Turnerem)
  • 1844 schodiště z Karlova mostu na Kampu
  • asi 1845 nerealizovaný projekt na přestavbu Lannova paláce, č. p. 1030, Praha 1 – Nové Město, Hybernská 11
  • 1845 křtitelnice pro kostel svatého Bartoloměje v Kyjích
  • 1847 projekt přestavby Desfourského paláce, č. p. 1023, Praha 1 – Nové Město, Na Florenci 21,
  • 1845–1850 Pomník Františka I., autor sochařské výzdoby: Josef Max, Praha, Smetanovo nábřeží, projekt 1845, stavba 1846–1850
  • 1850–1851 nástavba 2. patra nad západnímm křídlem Vernierovského paláce ("Slovanský dům")
  • 1851 projekt domu č. p. 305, Praha 1 – Staré Město, Bartolomějská ulice, zbořeno před 1937
  • 1851 dům č. p. 1015, Praha 1 – Nové Město, Opletalova ul. 55, zbořeno, na místě této budovy dnes stojí Palác Pražské železářské společnosti (Prager Eisenindustrie-Gesellschaft) od Josefa Zasche z roku 1907
  • 1852 pomník bitvy 1849 v Temešváru. Pomník byl po roce 1918 jako symbol Rakousko-uherské minulosti odstraněn a přemístěn na místní hřbitov[1]
  • 1852 oprava a přestavba Staré radnice, Liroměřice
  • od roku 1855 vedl stavbu Votivního kostela (Votivkirche) ve Vídni
  • asi 1857–1858 Lannův palác, č. p. 1030, Praha 1 – Nové Město, Hybernská 11[p 1]
  • od roku 1859 dostavba katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha, byl zakládajícím členem a od roku 1861 předsedou Jednoty pro dostavbu chrámu sv. Víta a prvním vedoucím stavby. Zabýval se především opravami původní stavby. Navrhl také plán dostavby.
  • novogotická úprava zámku Hluboká
  • novogotická úprava zámku Hrádek u Nechanic
  • novogotická úprava zámku Žleby

Soupis díla dle literatury[2].

Ocenění díla[editovat | editovat zdroj]

  • Člen-korespondent The Royal Institute of British Architect (RIBA)
  • 1851 cena na Světové výstavě v Londýně

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Připisováno též Ignáci Ullmannovi

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. fotografie pomníku. www.panoramio.com [online]. [cit. 2012-12-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-16. 
  2. VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. 761 s. ISBN 80-200-0969-8. Kapitola Kranner Josef, s. 336-337. 

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]