Lennonova zeď

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Podoba zdi v listopadu 2014, 14 dnů po zabílení
Podoba zdi v říjnu 2008
Lennonova zeď v roce 1993
Podoba zdi okolo roku 1983
Zeď v roce 1977

Lennonova zeď je zeď Maltézské zahrady na severní straně Velkopřevorského náměstí v Praze na Malé Straně, na které se s odkazem na zpěváka Johna Lennona od 70. let 20. století objevují nápisy a malby.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Historie nápisů na zdi sahá podle pamětníků do 60. let 20. století, kdy se zde objevovaly vzkazy pro Jana Wericha, který bydlel nedaleko na Kampě, později protestní nápisy. Petr Blažek[1] uvádí, že malování na zdech malostranských domů zmiňuje ve svém fejetonu z jara 1977 signatář Charty 77 Jiří Bareš. Blažek píše: „Autor samizdatově šířeného textu vzpomínal na podzim roku 1967, kdy spolu s kamarády psal po zastavení Literárních novin protestní hesla v nočních pražských ulicích. Připomněl také období po okupaci Československa vojsky států Varšavské smlouvy. Na konci srpna 1968 bylo nápisů na pražských zdech tolik, že natěračům trvalo několik let, než písmo přestalo pod novými fasádami prosvítat. V době, kdy Bareš psal svůj fejeton, (jaro 1977) se na stejném místě u Čertovky nacházela již podle jeho slov pouze záplava banalit, která neměla žádný viditelný vztah k tehdejším poměrům. Současně si ovšem všiml, že se verše[2] na omítkách rozšířily a táhly se již do poloviny Velkopřevorského náměstí.“

Od sedmdesátých let byla nazývána „Zeď nářků“. Objevovaly se na ní křídou psané básně – většinou milostné. Občas byly zamalovány bílou barvou, ale brzy se objevily další.

Po smrti Johna Lennona v prosinci 1980 kdosi využil prázdné kamenné desky, která bývala zřejmě součástí veřejného vodovodu, k vytvoření symbolického náhrobku Johna Lennona. Neznámý autor křídou napsal Za Johna Lennona a nad nápis nakreslil kříž. K symbolickému náhrobku nosili lidé květiny, svíčky a Lennonovy fotografie. Na počátku roku 1981 kdosi nahradil nápis novým, vytvořeným podle šablony, s Lennonovými životopisnými daty, který doplnila jeho fotografie.[1] Brzy se na blízké zdi začaly objevovat graffiti inspirované Johnem Lennonem a útržky textů písní hudební skupiny Beatles.

K proslulosti místa přispěla Jazzová sekce, která na podzim 1981 zařadila fotografie pomníčku do sborníku o Lennonovi.[3] O Lennonově zdi postupně psaly i některé samizdatové či exilové časopisy.[1]

V dubnu 1981 byla zeď poprvé přetřena, a to zelenou barvou, zřejmě v souvislosti s přípravami XVI. sjezdu KSČ.[1] Podle Romana Laubeho toto plošné přemalování zdi zcela změnilo atmosféru místa, ze zdi zmizela poezie a objevila se řada hesel s politickým podtextem, například „Palach by plakal“.[1] Zeď byla přemalována několikrát – na zeleno i na šedivo.[4] Po setkání desítek mladých lidí k prvnímu výročí Lennonovy smrti 8. prosince 1981 byly na zeď umístěny plakátovací plochy, protože přemalovávání nepomáhalo. Každoroční setkání Lennonových fanoušků se v dalších letech přemístila na náměstíčko u Čertovky a postupně přerostla ve večerní pochody Prahou, proti kterým zasahovala policie.[1] Tisk psal o účastnících jako o alkoholicích, duševně postižených, sociopatech a agentech západního světa; jejich aktivitu označoval za lennonismus.

Od poloviny 80. let se na Kampě mj. podepisovaly petice proti rozmístění jaderných zbraní na obou stranách Evropy, požadující propuštění politických vězňů a umožnění výkonu náhradní civilní služby. Původně malá, spontánní setkání přerostla pod vlivem policejních zásahů v protirežimní vystoupení. Byla to od roku 1970 největší protestní shromáždění a předznamenala pouliční demonstrace na konci 80. let 20. stol.[5] Protože lennonovská setkání ve 2. pol. 80. let nepomáhaly odstrašit ani stovky nasazovaných policistů, řešila StB situaci jinak: se schválením předsednictva ÚV KSČ zorganizoval prosincový sraz v roce 1988 Socialistický svaz mládeže a u Čertovky uspořádal folkový koncert. Návrh komunistického funkcionáře Miroslava Štěpána využít „lennonovské tradice“ a na Velkopřevorském náměstí zřídit oficiální Lennonovu pamětní desku připomínající jeho mírové aktivity ÚV KSČ neschválil.[1]

V prosinci 1989 výroční setkání v euforické atmosféře uspořádal původně opoziční Mírový klub Johna Lennona. O něco později byla ze zdi odstraněna plakátovací plocha.[1]

Po navrácení areálu řádu maltézských rytířů se vlastník rozhodl zeď opravit. Na návrh Mírového klubu Johna Lennona pak řád nechal malíře Františka Flašara na zeď vytvořit portrét Johna Lennona. Podle původní představy se na zeď kolem portrétu měly pouze kreslit květiny, tyto představy se však nenaplnily.[1]

Zeď se během času měnila a původní Lennonův portrét byl dlouho schován pod vrstvou nových maleb. Pokaždé, když byly malby přetřeny barvou, následující den se obnovilo mnoho veršů a obrázků květin. Dnes zeď reprezentuje symbol svobodných ideálů, mezi které patří láska a mír (love and peace).

V listopadu 2000 členové umělecké skupiny Rafani celou zeď přetřeli zelenou barvou a doprostřed umístili nápis láska, což prezentovali jako odpověď na tehdejší politickou situaci a na vyprázdnění původního ducha místa. Poté se na zdi opět začaly objevovat nápisy v Lennonovském duchu. O několik měsíců později majitel na příkaz úřadu (dle Petra Blažka památkového úřadu) zeď natřel okrovou barvou.[1]

Po přelomu století se zeď stala turistickou atrakcí a místo navštěvují zástupy turistů. Původní idealistické nápisy začaly vytlačovat vzkazy všeho druhu. Zeď je vlastněna maltézskými rytíři,[6] kterými údajně bylo schváleno kreslení graffiti na zeď.[7]

V noci z neděle 16. na pondělí 17. listopadu 2014 kdosi přetřel celou zeď na bílo a vytvořil na ní nápis „Wall is over!“ (parafráze Lennonovy písně War is over z roku 1971). Od úterního dopoledne se na zdi podle iDnes.cz začaly objevovat nové nápisy. Zástupci Suverénního řádu maltézských rytířů – Českého velkopřevorství čin označili za vandalství a uvedli, že na neznámého pachatele podali trestní oznámení. Mluvčí městské části Praha 1 uvedla, že jedině na Lennonově zdi bylo sprejerství vnímáno jako symbolické dílo, které má svou historii, a že přemalování této zdi na bílo a napsání nápisu Wall is over bere městská část jako sprejerství naruby, které jí podporované není. Policejní mluvčí přijetí trestního oznámení potvrdil, ale vyjádřil názor, že o trestný čin sprejerství se nejedná, protože k němu je zeď v podstatě určena, ale jedná se maximálně o přestupek, a to buď proti občanskému soužití, nebo proti majetku, což bude předmětem šetření.[8] K autorství se přihlásila studentská streetartová skupina Pražská služba, jejíž zástupce prohlásil, že to udělali na počest a v rámci oslav 17. listopadu s odkazem na Johna Lennona. V prohlášení, v němž se označují jako „studenti uměleckých škol“, odkazují k tomu, že před 25 lety jedna velká totalitární zeď padla, a bílá zeď má symbolizovat svobodu, poskytnutí volného prostoru novým vzkazům současné generace.[9]

V polovině března 2019 zeď pomalovaly desítky umělců z Česka i zahraničí kolem Pavla Štastného. Akce měla započít oslavy 30. výročí od pádu komunistického režimu. akce, která chce už nyní připomínat 30 let od pádu komunistického režimu.[10] V dubnu pak zeď přetřeli zástupci hnutí Extinction Rebellion, která tím veřejně apelovala na politiky, aby začali jasně řešit klimatickou krizi.[11]

V roce 2019 se Lennonova zeď stala také jedním ze symbolů protestů v Hongkongu. V Hongkongu, po zabílení zdi v roce 2014, vzniklo několik desítek napodobenin pražské zdi, na něž vypisovali (především mladí lidé na nalepovacích papírcích) svou touhu po autonomii a svobodě. Tyto zdi byly přeneseny i do dalších měst s početnou čínskou komunitou, např. do Austrálie, Kanady nebo na Nový Zéland. U zdí, které byly v létě 2019 obnoveny, přibyly konflikty – nejprve slovní později i útoky noži – s propekingskými organizacemi (především Sdružení čínských studentů a vědců) které tyto zdi (někdy i za policejní ochrany) pravidelně demolují či vandalizují.[12][13]

Od léta 2019 se na pražské zdi objevovaly vzkazy hongkongských aktivistů a jejich sympatizantů. Na konci září je však přemalovala propekingská skupina svým vlastním agitpropem k 70. výročí ČLR. Následovalo vzájemné přemalovávání zdi oběma skupinami, přičemž čínští studenti své státní symboly bránili i vlastními těly.[12][13] 7. října 2019 začala rekonstrukce zdi, kterou si objednali maltézští rytíři. Byla odstraněna omítka, později bude zeď zpevněna a bude opravena římsa a historický portál. Také bylo oznámeno, že od příští turistické sezony se změní pravidla malování na zeď. Sprejování bude hlídané. Řád maltézských rytířů chce ze zdi udělat veřejnou galerii, pravidla pro sprejování ale zatím nebyla upřesněna.[14]

Lennonova zeď (2. května 2015)Maximum

Některé z veršů z ledna 1977[editovat | editovat zdroj]

Ukradnu křídu ve škole
a budu po zdech verše psát
až budu slavnej básník
budu bydlet na měsíci

•••

Má malá čarodějko
v dáli za horama čeká svítání

•••

Tma v těžkých kusech padá teď
strom třese se v své bezlistnosti
pad snění hrad a trčí holá zeď
tak počmáraná od lítosti

•••

Černý šátek smrti
mi oči zavázal
já cítím, že už musím
jít
Ach škoda každé minuty
kterou jsem kdy prováhal

•••

Až budeš někdy sám
tak přijď k týhle starý zdi
poslouchej jak zvoní voda
a čekej – někdo ti svou ruku podá

•••

Pět knoflíčků
na přepínacích šatech

stud
nesmělost
neobratnost
touha

a pátý?
Ten byl první
ten sis přece
rozepnula sama

•••

Z hromádky na kulatém stole
vylétlo srdcové eso
Ta karta nebyla stará
a chtěla poznat svět
Nenarostla jí křídla
spadla pod kroky chodců
jedenapadesát sester
jí přišlo na pohřeb

•••

Jen kříže vidím teď
černý a studený
schovám se pod

jeden z nich a
budu spát
vždyť nemáš mě rád
•••

Věděl jsem a tušil
odcházím a zase blížím
Blížím se a začínám hořet
ve střemhlavém letu
ztrácím přehled –
plnou náručí hrne se
na mne štěstí[2]

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j BLAŽEK, Petr. Vzkazy na omítce : Lennonova zeď v Praze. Dějiny a současnost. 2006, č. 12.
  2. a b Verše ze zdi: opsáno v lednu 1977 ze zdí zahrad a domů na Velkopřevorském náměstí na Malé Straně v Praze. [Praha: Restaurace a jídelny v Praze 1], 1977. 22 s.
  3. KRAUS, Tomáš; ŠONKA, Lubor. John Ono Lennon. [Praha]: Jazzová sekce SH, 1981. 56 s. Edice Jazz Petit, č. 6. [Příloha časopisu Jazz.]
  4. Zeď Johna Lennona v Praze Archivováno 29. 11. 2014 na Wayback Machine, Wiki.hippy.cz, vitex, SAJFA, listopad 2006, poslední úprava 11. 4. 2010
  5. BLAŽEK, Petr, LAUBE, Roman; POSPÍŠIL, Filip. Lennonova zeď v Praze: neformální shromáždění mládeže na Kampě 1980–1989. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 2003. 340 s. + 1 CD. ISBN 80-7285-032-6.
  6. Informace o pozemku | Nahlížení do katastru nemovitostí. nahlizenidokn.cuzk.cz [online]. [cit. 2019-04-21]. Dostupné online. 
  7. Causa Lennonova zeď / Wall is Over: Vyjádření autora & reakce veřejnosti | Proti šedi. www.protisedi.cz [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné online. (česky) 
  8. Lennonovu zeď kdosi přetřel na bílo, majitel podal trestní oznámení, iDnes.cz, 18. 11. 2014, bur (Vítězslav Bureš)
  9. Wall is over! Mladí umělci přetřeli Lennonovu zeď na bílo, Aktuálně.cz, 18. 11. 2014
  10. Lennonovu zeď v Praze znovu přemalovali, tentokrát kvůli výročí „sametu“. iDNES.cz [online]. 2019-03-18 [cit. 2019-10-15]. Dostupné online. 
  11. Hnutí přemalovalo Lennonovu zeď. Chce, aby Praha vyhlásila klimatickou nouzi. iDNES.cz [online]. 2019-04-22 [cit. 2019-10-15]. Dostupné online. 
  12. a b Martin Hála, Komentář: V Hongkongu se bojuje o pražskou Lennonovu zeď, u té pražské o Hongkong
  13. a b Filip Jirouš: Pražská Lennonova zeď slaví 70. výročí založení ČLR
  14. Lennonovu zeď zakryla modrá plachta, pracovníci začali strhávat omítku

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]