V tomto článku je použita zastaralá šablona "Infobox parní lokomotiva". Náhradou za ni má být šablona "Infobox - lokomotiva", tou by se měla nahradit.

Lokomotiva 387.0

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Parní lokomotiva řady 387.0 (podle starého typového označení)
Lokomotiva 387.0 Mikádo v železničním muzeu Lužná u Rakovníka
Výkon 1546 kW
Uspořádání pojezdu 2´C 1´
Maximální rychlost 110km/h
Hmotnost 93 t
Adhezní hmotnost 52 t
Přetlak páry 13 bar
Válce 3 x průměr 525 mm (od 387.034 500 mm), zdvih 680 mm
Výhřevná plocha kotle 260 m², od 387.012 233,7 m²
Plocha přehřívače 93 m² od 387.012 64,4 m²
Plocha roštu 4,8 m²
Průměr dvojkolí hnací: 1950mm
Seznam českých a slovenských lokomotiv

Lokomotiva 387.0, přezdívaná Mikádo, je úspěšným typem československé rychlíkové lokomotivy. Tehdejší objednávka ČSD požadovala nové rychlíkové lokomotivy schopné dopravovat vlaky o váze 400 tun na stoupání 10 promile rychlostí nejméně 60 km/hod. Lokomotivy pak byly vyrobeny v Plzeňské Škodovce, a to v pěti sériích o celkovém počtu 43 strojů. Jejich výroba proběhla v letech 1926 - 1937.

Byly to elegantní lokomotivy. Hladké linie, vysoko položený kotel, nízký komín, zelený nátěr s oranžovým linkováním a červená kola jim dodaly velmi působivý vzhled. Jméno Mikádo získala lokomotiva podle svého nízkého komínu a tehdy módního dámského účesu ( krátkého střihu ).

Při výrobě této lokomotivní řady byly použity nové, moderní konstrukční prvky ( trámcový rám, třídílná nápravová ložiska se stavěcími klíny soustavy Obergenthmann a trojčitý parní stroj ). Rám lokomotivy byl zhotoven z titanem legované oceli, topeniště bylo měděné. Během dodávek jednotlivých sérií byla lokomotiva postupně zdokonalována. Změnila se výhřevná plocha kotle, průměr válců, zvyšovala se maximální povolená rychlost ( při zkouškách dosahovala lokomotiva rychlosti nad 140 km/ h . Velmi dobře se osvědčilo uspořádání pojezdu , Adamsův běhoun s vratným ústrojím umožnil klidný chod lokomotivy při vysokých rychlostech ).

V provozu se hned od začátku Mikáda výborně uplatnila. V letech 1938 - 1945 jezdily na ramenech Praha - Drážďany a Praha - Vídeň ( přes České Velenice i přes Jihlavu ). Až do roku 1946 vozily rychlíky na rameni Praha - Bratislava.

Jedna z lokomotiv této série je dnes v majetku Národního technického muzea. Až do roku 2001 byla udržována v provozuschopném stavu. Dnes je neprovozní v Lužné u Rakovníka

Lokomotiva 387.018 si zahrála jako Líza ve filmu Železný dědek. Lokomotivy 387.0 nebyly vybaveny přikladačem a postupně je vytlačily modernější lokomotovy poválečné výroby - řada 475.1 , "Šlechtična" ( měly mechanický přikladač uhlí, jednodušší konstrukci s dvojčitým parním strojem. V provozu byly hospodárnější, s menšími nároky na provozní údržbu ).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

V roce 1998 na oslavách 150 let železnic na Slovensku v Bratislavě-Petržalce