Sterneggovský palác

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sterneggovský palác
na Malé Straně
Sterneggovský palác na Malé Straně
Sterneggovský palác
na Malé Straně
Základní informace
SlohBaroko
Výstavba1686
PřestavbaPozdně barokní úpravy kolem roku 1780 (dnešní podoba)
MateriálZdivo
StavebníkThunové
Další majiteléSterneggové
Současný majitelSoukromý majitel
Poloha
AdresaLázeňská 289/9
Praha 1, Malá Strana
118 00  Praha 011, ČeskoČesko Česko
UliceLázeňská
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky39308/1-728 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sterneggovský palác, zvaný též Thun(ov)ský, nebo dům U Zlaté husy, je budova na Malé Straně, která vznikla na gotických základech, byla přestavěna pozdně goticky, renesančně a raně barokně.[1] Budova zapsaná na seznam kulturních památek,[2] stojí na adrese Lázeňská 289/9 na Malé StraněPraze 1.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Nejprve zde stála ochranná věž protějšího kláštera řádu maltézských rytířů a v ní mniši drželi stráž. Podle legendy dnes v těch místech straší duch mnicha, který z nešťastné lásky spáchal sebevraždu.[3] Později zde byly postaveny dva domy, v letech 1535-37 byly přestavěny, další radikální přestavba se uskutečnila ještě koncem 16. století. Začátkem 17. století dům koupili Vratislavové z Mitrovic, v 30. letech byl poškozen během saské okupace Prahy a v roce 1639 jej zakoupili Lažanští z Bukové. Ti v roce 1673 přikoupili od majitele sousedního Domu U bílého jednorožce i věž někdejšího opevnění kláštera.[1]

Koncem 17. století byl dům, tehdy v majetku rodiny Thunů a označovaný jako dům U Zlaté husy, opět přestavěn na raně barokní palác. Z té doby je zachován portál s balkónem a kovaným zábradlím. V roce 1735 dům získali Sterneggové a následně byl několikrát upravován;[4] když ho vlastnil Leopold Günther ze Sterneggu. Z roku 1774 pochází malířská výzdoba interiéru od Leopold Seidla[1] a Jan Petra Molitora.[5] Následně již dům nebyl výrazně přestavován.

Dům se skládá z podélné hlavní budovy, jejíž součástí je i někdejší ochranná věž, obdélného dvora a za ním je hospodářské stavení.[5] Ve věži se mimo jiné natáčel film Kolja.[6]

Okolní památky[editovat | editovat zdroj]

Raně barokní vstupní portál

Ve vedlejším domě U Zlatého jednorožce (též Palác Beethoven), s nímž Sterneggovský palác svírá téměř pravý úhel, býval hostinec, kde při svém pražském pobytu v roce 1796 bydlel Ludwig van Beethoven. Tuto událost připomíná bronzová pamětní deska s reliéfem skladatele od Otakara Španiela z 20. března 1927.[7]

Na protější straně Lázeňské ulice je areál komendy řádu Maltézských rytířů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c VLČEK, Pavel. Umělecké památky Prahy 3. – Malá strana. Vyd. 1. vyd. Praha: Academia, 1999. 685 s. ISBN 80-200-0538-2, ISBN 978-80-200-0538-0. OCLC 36020044 S. 397. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-08-31]. Identifikátor záznamu 151332 : Sterneggovský palác. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. http://prazsky.denik.cz/kultura_region/zlaty-retez-chranici-kostel-zmizel20101009.html
  4. Šafránek Josef M.; Soupis hradů, letohrádků, paláců, tvrzí a zámků v českých zemích; V.; 1996; s. 55
  5. a b Sterneggovský palác - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  6. Kolja | Filmová místa.cz. www.filmovamista.cz [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  7. BEETHOVEN Ludwig van – Na domě čp.285 v Lázeňské ulici 11 v Praze 1-Malá Strana – Pamětní desky v Praze [online]. [cit. 2021-05-12]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • POCHE, Emanuel; PREISS, Pavel. Pražské paláce. 2. vyd. Praha: Odeon, 1978. 399 s. S. 46, 178, 183, obr. 73, 74.