Buquoyský palác (Staré Město)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Možná hledáte: Buquoyský palác, případně Malý Buquoyský palác, sídlo francouzského velvyslanectví na Velkopřevorském náměstí na Malé Straně v Praze.
Buquoyský palác
na Starém Městě
Buquoyský palác na Starém Městě
Buquoyský palác
na Starém Městě
Základní informace
SlohKlasicismus
ArchitektAntonín Prachner
Přestavba1773 (klasicistní vzhled)
MateriálZdivo
Další majiteléBuquoyové
Současný majitelUniversita Karlova
Poloha
AdresaCeletná 562/20, Ovocný trh 562/7
Praha 1, Staré Město
110 00  Praha 1, ČeskoČesko Česko
UliceCeletná a Ovocný trh
Souřadnice
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Buquoyský palác nebo také Buquoyský dům je klasicistní dům s adresami Celetná 562/20 a Ovocný trh 562/7 na Starém MěstěPraze 1. Je od roku 1964 památkově chráněn v rámci komplexu Karolina.[1]

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

V místě dnešního paláce stával rozsáhlý dům již v období gotiky; jedním z majitelů byl i Zdeněk Kostka z Postupic. Dům byl později renesančně přestavěn. Počátkem 17. století patřil Voršile Benigně, manželce Bohuslava z Michalovic, jednoho z popravených vůdců českého stavovského povstání.[2] Byl zkonfiskován, vydrancován vojskem a roku 1627 prodán hraběnce Marii Magdaleně Buquoyové, vdově po generálovi Karlu Buquoyovi. Byl pak upraven barokně. Buquoyové vlastnili dům až do roku 1754.

V roce 1762 se majitelem paláce stala Univerzita Karlova, pro kterou roku 1773 provedl architekt Antonín Prachner potřebné úpravy včetně dnešní klasicistní podoby průčelí domu. Byli zde ubytováni profesoři právnické a lékařské fakulty. Od roku 1882 v paláci krátce sídlila také Královská česká společnost nauk (předchůdce dnešní Akademie věd ČR).

V letech 1965–1971 proběhly novodobé úpravy domu pro potřeby univerzity (spolu se sousedními domy – Opitzův dům čp. 559, Peslovský dům čp. 560 a Jeřábkův dům čp. 561) podle projektu Jaroslava Fragnera.

V letech 2020–2022 probíhá revitalizace objektů Karolina, včetně prostor Buquoyského domu.[3]

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Portál paláce v Celetné ulici

Palác je čtyřkřídlý třípatrový objekt kolem protáhlého vnitřního dvora. Dochovalo se původní gotické sklepení paláce a také gotické zdivo je dochováno až do výše třetího patra. Místnosti v přízemí a hodnotný trámový strop v jedné z místností ve druhém patře jsou z období renesance. Také vstupní portál v Celetné ulici je pozdně renesanční; desku s nápisem „Sibi et posterioris“ (Sobě i potomkům) a letopočet 1773 do něj nechala doplnit univerzita.

Hlavní průčelí do Celetné je šestiosé, průčelí do Ovocného trhu je širší, osmiosé. Štuková výzdoba a detaily oken jsou na obou fasádách shodné, z téže etapy úprav kolem roku 1773.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Karolinum - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-05-19]. Dostupné online. 
  2. Ruth (1903), s. 105
  3. Revitalizace objektů Karolina. www.avers.cz [online]. [cit. 2021-05-19]. Dostupné online. 
  4. Vlček (1996), s. 379

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Díl 1. Praha: Pavel Körber, 1903. Dostupné online. S. 105–106. 
  • Nemovité kulturní památky hlavního města Prahy. Operativní příruční seznam ke Státnímu seznamu nemovitých kulturních památek. Praha: Pražské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1976. 332 s. S. 52. 
  • POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 472 s. S. 168. 
  • VLČEK, Pavel, et al. Umělecké památky Prahy. Staré Město a Josefov. 1. vyd. Praha: Academia, 1996. 639 s. ISBN 80-200-0563-3. S. 378–379. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]