Dům U Svatého Václava
| Dům U Svatého Václava U Zlatého Václava | |
|---|---|
 Průčelí do Celetné ulice | |
| Základní informace | |
| Sloh | baroko, klasicismus |
| Přestavba | po 1850, 1958 |
| Poloha | |
| Adresa | Celetná čp. 594/19 Štupartská 14 , 110 00 Praha 1-Staré Město,  Česko |
| Ulice | Celetná a Štupartská |
| Souřadnice | 50°5′14,7″ s. š., 14°25′30,67″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 38682/1-326 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dům U Svatého Václava (také U Zlatého Václava) je řadový dům v čp. 594/I v Celetné ulici čp. 19, s ohradní zdí zahrady a dvěma brankami do Štupartské ulice čp. 14, v Praze 1 na Starém Městě. Dům je od roku 1964 zapsán do státního seznamu kulturních památek.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj],_Praha_1,_Celetn%C3%A1_594,_Star%C3%A9_M%C4%9Bsto_-_%C4%8D%C3%A1st_souboru_zadn%C3%AD_budova_ve_%C5%A0tupartsk%C3%A9_ulici.jpg)
Dům se poprvé připomíná k roku 1405 v majetku Ely, vdovy po Václavovi Ottovi. Již roku 1414 majitel Mikuláš Lunkovič tento dům poprvé propojil se sousedním domem čp. 593/I. Z dalších majitelů Jan, sestřenec Václava Štrabocha, dal ve druhé polovině 15. století dům přestavět.[2] Kolem roku 1610 a 1630 došlo ke dvěma renesančním přestavbám, jež vedly ke zvýšení ceny domu. Roku 1641 byl majitelem domu Ondřej z Prydersdorfu.[3]
Barokní přestavba z let 1710 – 1735 změnila vzhled a dispozici domu. Ve třetí čtvrtině 18. století obýval dům zlatník Jan Seitz, který dal patrně pozlatit domovní znamení, protože truhlář František Melitsch v roce 1773 již kupoval dům s názvem U zlatého Václava.[4] Přestavby proběhly ve druhé polovině 19. století a roku 1958.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Dům je třípatrový, se vstupním portálem z Celetné ulice, označení orientačním číslem 19 a orientačním číslem 21 značí, že dům je stavebně propojen se sousedním čp. 593/I, který má rovněž číslo 21.
Trakt domu do Celetné ulice je největší a nejstarší ze čtyř. Má gotický sklep. Vstupní průčelí s hladkou klasicistní fasádou je symetrické a má sedmiosé uspořádání oken. Při rekonstrukci v roce 1958 byl zrušen portál s vraty, při poslední rekonstrukci byly v místnostech objeveny renesanční malované stropy, z větší čísti zničené. Okna byla v 19. století zbavena barokních štukových rámců a osazena ve špaletě. Domovní znamení bývalo nad vchodem malované a nedochovalo se. Jeho málo znatelné zbytky naposledy zaznamenal František Ruth v roce 1904.[5]
Dům má čtyři trakty na půdorysu písmene Z. Jako jediný v okolí má směrem do Štupartské ulice dochovanou zahradu (veřejnosti nepřístupnou), na níž rostou čtyři vzrostlé stromy. V bočním křídle se dochovala řada gotických architektonických fragmentů.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- POCHE Emanuel (editor), Praha národního probuzení. Praha 1980, s. 91
- RUTH František, Kronika královské Prahy a obcí sousedních I. Pavel Körber Praha 1903, s. 108
- SCHALLER Jaroslav, Beschreibung der Haupt- und Residenzstadt Prag..., III. Altstadt. Prag 1796, s. 540-541
- TOMEK Václav Vladivoj, Základy starého místopisu pražského, I. Staré Město pražské. 1. vyd. Praha 1866, s. 144
- VLČEK Pavel a kolektiv: Umělecké památky Prahy – Staré Město a Josefov, Academia, Praha 1996, ISBN 80-200-0563-3, s. 396