Bretfeldovský palác
| Bretfeldský palác v Nerudově ulici | |
|---|---|
 Bretfeldský palác v Nerudově ulici na Malé Straně | |
| Základní informace | |
| Sloh | Baroko |
| Výstavba | 1765 |
| Materiál | Zdivo |
| Stavebník | Josef z Bretfeldu |
| Další majitelé | Bretfeldové |
| Současný majitel | soukromí majitelé |
| Poloha | |
| Adresa | Nerudova 240/33 Praha 1, Malá Strana 118 00 Praha 011,  Česko |
| Ulice | Šporkova a Nerudova |
| Souřadnice | 50°5′17,88″ s. š., 14°23′53,16″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 39243/1-689 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bretfeld(ov)ský (Breitfeldský) palác nebo také měšťanský dům U léta a zimy je barokní palác, který se nachází v Praze na Malé Straně. Je chráněn jako kulturní památka[1] a nachází se na adrese Nerudova 240/33.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Původně se jednalo o měšťanský dům, jehož dispozici určila renesanční a raně barokní výstavba (kolem roku 1659). 13. června 1765 palác zakoupil rektor Karlovy univerzity Josef Bretfeld a téhož roku jej nechal přestavět (pravděpodobně Janem Josefem Wirchem).
18. června 1770 Marie Terezie Josefa Bretfelda nobilitovala na šlechtice, 20. ledna 1793 jej císař František II. povýšil na rytíře a 27. listopadu 1807 na svobodného pána. Svobodný pán z Bretfeldu v paláci soustředil rozsáhlou sbírku knih a obrazů a učinil z něj významné společenské středisko, kde se konaly hojně navštěvované plesy a koncerty. Mezi významné hosty v paláci patřili mimo jiné Wolfgang Amadeus Mozart nebo Giacomo Casanova.
Reliéf sv. Mikuláše na průčelí a skupina plastik na schodišti jsou dílem Ignáce Františka Platzera, v prvním patře byly roku 1900 objeveny a restaurovány nástěnné malby.[2][3]
Po smrti Josefa z Bretfeldu v roce 1820 palác připadl jeho dceři Terezii provdané Lažanské (1780–1833), která jej v roce 1823 prodala. Syn Josefa Bretfelda František Josef Bretfeld-Chlumčanský z Kronenbugu získal dědictvím po otci panství Veselíčko v jižních Čechách.
K baroknímu nárožnímu objektu, původně trojkřídlému s nevelkým obdélným dvorem, byl na jižní straně dodatečně připojen klasicistní dům ve Šporkově ulici 240/2, který byl přestavěn z dřívější hospodářské budovy a leží níže ve svahu. Nesourodost obou staveb zvýrazňuje i rozdílný průběh pater.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-03-26]. Identifikátor záznamu 151266 : Měšťanský dům U léta a zimy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 470 s. S. 72.
- ↑ Bretfeldský palác (Breitfeldský palác, U léta a zimy, Léto a jaro). Královská cesta [online]. [cit. 2021-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-22.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- POCHE, Emanuel; PREISS, Pavel. Pražské paláce. 2. vyd. Praha: Odeon, 1978. 399 s. S. 88, 183.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bretfeldovský palác na Wikimedia Commons - Královská cesta.cz (Bretfeldský palác) Archivováno 22. 5. 2012 na Wayback Machine.
