Veselíčko (okres Písek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Veselíčko
Pohled na část obce
Pohled na část obce
Znak obce VeselíčkoVlajka obce Veselíčko
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0314 549975
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Okres (LAU 1) Písek (CZ0314)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Milevsko
Historická země Čechy
Katastrální výměra 4,51 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 218 (2019)[1]
Nadmořská výška 465 m n. m.
PSČ 398 43
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 2
Katastrální území 2
Adresa obecního úřadu Veselíčko 24, 398 43 Bernartice
Starosta Ing. Jiří Lešek
Oficiální web: www.obecveselicko.cz
E-mail: veselicko@milevsko.cz
Veselíčko
Veselíčko
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Veselíčko je obec sedm kilometrů jižně od Milevskaokrese Písek v Jihočeském kraji. Žije v něm 218[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ves se původně jmenovala Veselí, a to až do roku 1630, kdy byla přejmenována na Veselíčko, aby nedocházelo k záměně s Veselím nad Lužnicí. [2]

První písemná zmínka pochází z roku 1488. Vesnice patřila původně k panství milevského kláštera až do roku 1431.[2] V tomto roce se dostala k majetku zvíkovského panství až do roku 1540.[2] Po smrti Kryštofa ze Švamberka připadlo Veselíčko společně s okolními vesnicemi Stehlovice, Bilina, Branice, Křižanov, Rukáveč, Velká, Kučeř, Květov při dělení dědictví Janovi ze Švamberka, který získal Milevsko.[2] Tento majetek zdědil po jeho smrti jeho syn Kryštof ze Švamberka.[2] V roce 1575 odprodal kromě Veselíčka také Křižanov i Bilinu panu Bohuslavu z Kalenic, který si záhy poté sloučením statků vytvořil panský dvůr.[2] V roce 1600 po jeho smrti patřila ves jeho dvěma synům.[2]

V roce 1630 byla ves při zápisu do zemských desk přejmenována z Veselí na Veselíčko a v tomto roce byl tento majetek postoupen Vojtěchu Hynkovi ze Šternberka.[3] Krátce nato ves patřila Františku ze Šternberka na Bechyni.[3] Ten daroval roku 1635 Veselíčko, Bilinu, Křižanov jako odměnu vychovateli svých synů Alexandru Ghindertaelovi.[3] Po jeho smrti se novým majitelem stal rytířský rod Wolfů ze Schwartzenwolfu.[3] V roce 1751 koupil Antonín Chlumčanský z Přestavlk a Chlumčan tento majetek i s příslušenstvím, lesy a rybníky.[3] V držení jejich rodu bylo Veselíčko až do roku 1783, kdy bezdětný Jan Nepomuk Chlumčanský prodal panský statek svému švagrovi Josefu Bretfeldovi.[3] Ten ve Veselíčku žil až do své smrti 1820.[3] Dědictvím přešel statek na jeho syna Františka Josefa Bretfelda.[3] Ten koupil v roce 1830 koupil od Jana Nádherného statek Svatkovice.[3] Po jeho úmrtí ve Vídni 1839 zdědily po něm tento statek děti jeho bratra.[3] Od nich 1. května 1843 koupil Veselíčko Jan Nepomuk šlechtic Nádherný.[3] Jejich rodu patřil statek do roku 1901, kdy se novým majitelem stal továrník Ferdinand Přibyl a po něm jeho synové.[3]

Škola byla ve Veselíčku od roku 1792.[4] Starý hřbitov u silnice na Jestřebice byl založený roku 1806.[3] Současný hřbitov u silnice na Bilinu byl zřízen roku 1882.[4] Roku 1886 byla postavena budova fary.[4] Sbor dobrovolných hasičů byl založený roku 1898.[5]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svaté Anny byl postavený roku 1851.[3] Na stavbu kostela přispěli z veřejných sbírek věřící z Veselíčka i z okolních přifařených obcí. V roce 1801 byl určený kaplan nejen pro Veselíčko, ale i pro okolní obce.[3] Josef Bretfeld mu nechal v roce 1806 postavit příbytek a zároveň založil hřbitov u silnice z obce na Jestřebice.[3] V roce 1857 zde byla ustanovená fara.[3] Základní kámen k novému kostelu byl položený 19. 10. 1851. [3] Podle tohoto zdroje byl kostel vysvěcený 10. 9. 1854.[3] Na věži kostela byly původně čtyři zvony.[3] První zvon s obrazem Krista byl z roku 1853 a vážil 700 kg.[3] Druhý zvon s vyobrazením Panny Marie vážil 310 kg.[4] Třetí zvon s obrazem Jana Nepomuckého vážil 150 kg a byl z roku 1853.[4] Poslední zvon byl z téhož roku, měl vyobrazeného kostlivce a byl to umíráček.[4] První dva zvony byly zrekvírované v roce 1916 a třetí zvon byl zabavený o dva roky později.[4] Zůstal jen zvonek umíráček.[4] Po I. světové válce byl ze sbírek mezi místními obyvateli pořízený nový 145 kg zvon, s vyobrazením Jana Nepomuckého a svatého Václava.[4] Na druhý 313 kg těžký zvon přispěli rodáci z Ameriky.[4]
  • Zámek se nachází v obci. Budova zámku byla jednopatrová a jednoduchá a nechal si jej postavit Alexander Günterthal poté, co se ve Veselíčku usadil společně se svou ženou.[3] Josef Bretfeld nechal vystavit pravé křídlo zámku a u něj nechal postavit v létech 17971798 veřejnou zámeckou kapli s rodinnou hrobkou.[3] Kaple byla zasvěcená svaté Anně.[3] Okolo zámku nechal založit anglický park.[3] V zámeckém parku byly ještě v roce 1940 náhrobky rodu Bretfeldů.[4] Zámek prošel nákladnou opravou v roce 1940 na popud tehdejšího majitele továrníka Přibyla.[3] V zámku se původně v jedné síni nacházely fresky bohyní z 18. století.[4] Také zde byla rozsáhlá sbírka portrétů, obrazů a empírový nábytek, ale časté střídání majitelů sbírkám neprospělo.[4]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Obec Veselíčko se skládá ze dvou částí na dvou katastrálních územích.

  • Veselíčko (k. ú. Veselíčko u Milevska)
  • Bilina (i název k. ú.)

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. a b c d e f g KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie.. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 194. [dále jen Kytka]. 
  3. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z Kytka, str. 195.
  4. a b c d e f g h i j k l m n o p Kytka, str. 196.
  5. Kytka, str. 197.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]