Veselíčko (okres Písek)
| Veselíčko | |
4.jpg) Pohled na část obce | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0314 549975 |
| Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Milevsko |
| Okres (LAU 1) | Písek (CZ0314) |
| Kraj (NUTS 3) | Jihočeský (CZ031) |
| Historická země | Čechy |
| Zeměpisné souřadnice | 49°23′17″ s. š., 14°21′24″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 218 (2020)[1] |
| Rozloha | 4,51 km² |
| Nadmořská výška | 465 m n. m. |
| PSČ | 398 43 |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu |
Veselíčko 24, 398 43 Bernartice veselicko@milevsko.cz |
| Starosta | Ing. Jiří Lešek |
|
Oficiální web: www | |
  Veselíčko | |
| Další údaje | |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Veselíčko je obec sedm kilometrů jižně od Milevska v okrese Písek v Jihočeském kraji. Žije v něm 218[1] obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Ves se původně jmenovala Veselí, a to až do roku 1630, kdy byla přejmenována na Veselíčko, aby nedocházelo k záměně s Veselím nad Lužnicí. [2]
První písemná zmínka pochází z roku 1488. Vesnice patřila původně k panství milevského kláštera až do roku 1431.[2] V tomto roce se dostala k majetku zvíkovského panství až do roku 1540.[2] Po smrti Kryštofa ze Švamberka připadlo Veselíčko společně s okolními vesnicemi Stehlovice, Bilina, Branice, Křižanov, Rukáveč, Velká, Kučeř, Květov při dělení dědictví Janovi ze Švamberka, který získal Milevsko.[2] Tento majetek zdědil po jeho smrti jeho syn Kryštof ze Švamberka.[2] V roce 1575 odprodal kromě Veselíčka také Křižanov i Bilinu panu Bohuslavu z Kalenic, který si záhy poté sloučením statků vytvořil panský dvůr.[2] V roce 1600 po jeho smrti patřila ves jeho dvěma synům.[2]
V roce 1630 byla ves při zápisu do zemských desk přejmenována z Veselí na Veselíčko a v tomto roce byl tento majetek postoupen Vojtěchu Hynkovi ze Šternberka.[3] Krátce nato ves patřila Františku ze Šternberka na Bechyni.[3] Ten daroval roku 1635 Veselíčko, Bilinu, Křižanov jako odměnu vychovateli svých synů Alexandru Ghindertaelovi.[3] Po jeho smrti se novým majitelem stal rytířský rod Wolfů ze Schwartzenwolfu.[3] V roce 1751 koupil Antonín Chlumčanský z Přestavlk a Chlumčan tento majetek i s příslušenstvím, lesy a rybníky.[3] V držení jejich rodu bylo Veselíčko až do roku 1783, kdy bezdětný Jan Nepomuk Chlumčanský prodal panský statek svému švagrovi Josefu Bretfeldovi.[3] Ten ve Veselíčku žil až do své smrti 1820.[3] Dědictvím přešel statek na jeho syna Františka Josefa Bretfelda.[3] Ten koupil v roce 1830 koupil od Jana Nádherného statek Svatkovice.[3] Po jeho úmrtí ve Vídni 1839 zdědily po něm tento statek děti jeho bratra.[3] Od nich 1. května 1843 koupil Veselíčko Jan Nepomuk Nádherný.[3] Jejich rodu patřil statek do roku 1901, kdy se novým majitelem stal továrník Ferdinand Přibyl a po něm jeho synové.[3]
Škola byla ve Veselíčku od roku 1792.[4] Starý hřbitov u silnice na Jestřebice byl založený roku 1806.[3] Současný hřbitov u silnice na Bilinu byl zřízen roku 1882.[4] Roku 1886 byla postavena budova fary.[4] Sbor dobrovolných hasičů byl založený roku 1898.[5]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel svaté Anny byl postavený roku 1851.[3] Na stavbu kostela přispěli z veřejných sbírek věřící z Veselíčka i z okolních přifařených obcí. V roce 1801 byl určený kaplan nejen pro Veselíčko, ale i pro okolní obce.[3] Josef Bretfeld mu nechal v roce 1806 postavit příbytek a zároveň založil hřbitov u silnice z obce na Jestřebice.[3] V roce 1857 zde byla ustanovená fara.[3] Základní kámen k novému kostelu byl položený 19. 10. 1851. [3] Podle tohoto zdroje byl kostel vysvěcený 10. 9. 1854.[3] Na věži kostela byly původně čtyři zvony.[3] První zvon s obrazem Krista byl z roku 1853 a vážil 700 kg.[3] Druhý zvon s vyobrazením Panny Marie vážil 310 kg.[4] Třetí zvon s obrazem Jana Nepomuckého vážil 150 kg a byl z roku 1853.[4] Poslední zvon byl z téhož roku, měl vyobrazeného kostlivce a byl to umíráček.[4] První dva zvony byly zrekvírované v roce 1916 a třetí zvon byl zabavený o dva roky později.[4] Zůstal jen zvonek umíráček.[4] Po I. světové válce byl ze sbírek mezi místními obyvateli pořízený nový 145 kg zvon, s vyobrazením Jana Nepomuckého a svatého Václava.[4] Na druhý 313 kg těžký zvon přispěli rodáci z Ameriky.[4]
- Sochy svatého Erasma a svatého Jana Nepomuckého z 18. století se nacházejí v těsném sousedství kostela.[4] Zhotovit je nechal Josef Bretfeld.[4] Původně byly postaveny na můstku majitelem panství Josefem Bretfeldem okolo roku 1800.[4]
- Zámek se nachází v obci. Budova zámku byla jednopatrová a jednoduchá a nechal si jej postavit Alexander Günterthal poté, co se ve Veselíčku usadil společně se svou ženou.[3] Josef Bretfeld nechal vystavit pravé křídlo zámku a u něj nechal postavit v létech 1797 – 1798 veřejnou zámeckou kapli s rodinnou hrobkou.[3] Kaple byla zasvěcená svaté Anně.[3] Okolo zámku nechal založit anglický park.[3] V zámeckém parku byly ještě v roce 1940 náhrobky rodu Bretfeldů.[4] Zámek prošel nákladnou opravou v roce 1940 na popud tehdejšího majitele továrníka Přibyla.[3] V zámku se původně v jedné síni nacházely fresky bohyní z 18. století.[4] Také zde byla rozsáhlá sbírka portrétů, obrazů a empírový nábytek, ale časté střídání majitelů sbírkám neprospělo.[4]
- Před vchodem do kostela svaté Anny se nachází kamenný kříž, který je reliéfně zdobený motivem kalicha pod zpodobněním Krista. Podstavec kříže nese dataci 1910.
- Na místě původního hřbitova v katastru obce Jestřebice je umístěný prostý dřevěný kříž.
Části obce[editovat | editovat zdroj]
Obec Veselíčko se skládá ze dvou částí na dvou katastrálních územích.
- Veselíčko (k. ú. Veselíčko u Milevska)
- Bilina (i název k. ú.)
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Zámek
Socha Jana Nepomuckého
Socha svatého Erasma
Kostel svaté Anny
Starý hřbitov
_(2.).jpg)
6.jpg)
5.jpg)
7.jpg)
_(1).jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
- ↑ a b c d e f g KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie.. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 194. [dále jen Kytka].
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z Kytka, str. 195.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p Kytka, str. 196.
- ↑ Kytka, str. 197.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Veselíčko na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Veselíčko v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
