Veselíčko (okres Písek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Veselíčko
Pohled na část obce
Pohled na část obce
Znak obce VeselíčkoVlajka obce Veselíčko
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0314 549975
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Milevsko
Okres (LAU 1) Písek (CZ0314)
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 218 (2020)[1]
Rozloha 4,51 km²
Nadmořská výška 465 m n. m.
PSČ 398 43
Počet částí obce 2
Počet k. ú. 2
Počet ZSJ 2
Kontakt
Adresa obecního úřadu Veselíčko 24, 398 43 Bernartice
veselicko@milevsko.cz
Starosta Ing. Jiří Lešek
Oficiální web: www.obecveselicko.cz
Veselíčko
Veselíčko
Další údaje
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Veselíčko je obec sedm kilometrů jižně od Milevskaokrese Písek v Jihočeském kraji. Žije v něm 218[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ves se původně jmenovala Veselí, a to až do roku 1630, kdy byla přejmenována na Veselíčko, aby nedocházelo k záměně s Veselím nad Lužnicí. [2]

První písemná zmínka pochází z roku 1488. Vesnice patřila původně k panství milevského kláštera až do roku 1431.[2] V tomto roce se dostala k majetku zvíkovského panství až do roku 1540.[2] Po smrti Kryštofa ze Švamberka připadlo Veselíčko společně s okolními vesnicemi Stehlovice, Bilina, Branice, Křižanov, Rukáveč, Velká, Kučeř, Květov při dělení dědictví Janovi ze Švamberka, který získal Milevsko.[2] Tento majetek zdědil po jeho smrti jeho syn Kryštof ze Švamberka.[2] V roce 1575 odprodal kromě Veselíčka také Křižanov i Bilinu panu Bohuslavu z Kalenic, který si záhy poté sloučením statků vytvořil panský dvůr.[2] V roce 1600 po jeho smrti patřila ves jeho dvěma synům.[2]

V roce 1630 byla ves při zápisu do zemských desk přejmenována z Veselí na Veselíčko a v tomto roce byl tento majetek postoupen Vojtěchu Hynkovi ze Šternberka.[3] Krátce nato ves patřila Františku ze Šternberka na Bechyni.[3] Ten daroval roku 1635 Veselíčko, Bilinu, Křižanov jako odměnu vychovateli svých synů Alexandru Ghindertaelovi.[3] Po jeho smrti se novým majitelem stal rytířský rod Wolfů ze Schwartzenwolfu.[3] V roce 1751 koupil Antonín Chlumčanský z Přestavlk a Chlumčan tento majetek i s příslušenstvím, lesy a rybníky.[3] V držení jejich rodu bylo Veselíčko až do roku 1783, kdy bezdětný Jan Nepomuk Chlumčanský prodal panský statek svému švagrovi Josefu Bretfeldovi.[3] Ten ve Veselíčku žil až do své smrti 1820.[3] Dědictvím přešel statek na jeho syna Františka Josefa Bretfelda.[3] Ten koupil v roce 1830 koupil od Jana Nádherného statek Svatkovice.[3] Po jeho úmrtí ve Vídni 1839 zdědily po něm tento statek děti jeho bratra.[3] Od nich 1. května 1843 koupil Veselíčko Jan Nepomuk šlechtic Nádherný.[3] Jejich rodu patřil statek do roku 1901, kdy se novým majitelem stal továrník Ferdinand Přibyl a po něm jeho synové.[3]

Škola byla ve Veselíčku od roku 1792.[4] Starý hřbitov u silnice na Jestřebice byl založený roku 1806.[3] Současný hřbitov u silnice na Bilinu byl zřízen roku 1882.[4] Roku 1886 byla postavena budova fary.[4] Sbor dobrovolných hasičů byl založený roku 1898.[5]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svaté Anny byl postavený roku 1851.[3] Na stavbu kostela přispěli z veřejných sbírek věřící z Veselíčka i z okolních přifařených obcí. V roce 1801 byl určený kaplan nejen pro Veselíčko, ale i pro okolní obce.[3] Josef Bretfeld mu nechal v roce 1806 postavit příbytek a zároveň založil hřbitov u silnice z obce na Jestřebice.[3] V roce 1857 zde byla ustanovená fara.[3] Základní kámen k novému kostelu byl položený 19. 10. 1851. [3] Podle tohoto zdroje byl kostel vysvěcený 10. 9. 1854.[3] Na věži kostela byly původně čtyři zvony.[3] První zvon s obrazem Krista byl z roku 1853 a vážil 700 kg.[3] Druhý zvon s vyobrazením Panny Marie vážil 310 kg.[4] Třetí zvon s obrazem Jana Nepomuckého vážil 150 kg a byl z roku 1853.[4] Poslední zvon byl z téhož roku, měl vyobrazeného kostlivce a byl to umíráček.[4] První dva zvony byly zrekvírované v roce 1916 a třetí zvon byl zabavený o dva roky později.[4] Zůstal jen zvonek umíráček.[4] Po I. světové válce byl ze sbírek mezi místními obyvateli pořízený nový 145 kg zvon, s vyobrazením Jana Nepomuckého a svatého Václava.[4] Na druhý 313 kg těžký zvon přispěli rodáci z Ameriky.[4]
  • Zámek se nachází v obci. Budova zámku byla jednopatrová a jednoduchá a nechal si jej postavit Alexander Günterthal poté, co se ve Veselíčku usadil společně se svou ženou.[3] Josef Bretfeld nechal vystavit pravé křídlo zámku a u něj nechal postavit v létech 17971798 veřejnou zámeckou kapli s rodinnou hrobkou.[3] Kaple byla zasvěcená svaté Anně.[3] Okolo zámku nechal založit anglický park.[3] V zámeckém parku byly ještě v roce 1940 náhrobky rodu Bretfeldů.[4] Zámek prošel nákladnou opravou v roce 1940 na popud tehdejšího majitele továrníka Přibyla.[3] V zámku se původně v jedné síni nacházely fresky bohyní z 18. století.[4] Také zde byla rozsáhlá sbírka portrétů, obrazů a empírový nábytek, ale časté střídání majitelů sbírkám neprospělo.[4]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Obec Veselíčko se skládá ze dvou částí na dvou katastrálních územích.

  • Veselíčko (k. ú. Veselíčko u Milevska)
  • Bilina (i název k. ú.)

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. a b c d e f g KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie.. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 194. [dále jen Kytka]. 
  3. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z Kytka, str. 195.
  4. a b c d e f g h i j k l m n o p Kytka, str. 196.
  5. Kytka, str. 197.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]