Putim

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Putim

Pohled na vesnici ze silnice na Ražice.
Znak obce PutimVlajka obce Putim
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU  (obec) CZ0314 549801
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Okres (LAU 1) Písek (CZ0314)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Písek
Historická země Čechy
Katastrální území Putim
Katastrální výměra 10,41 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 524 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 386 m n. m.
PSČ 397 01
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Putim 198
Starosta Petr Matouš
Oficiální web: www.putim.cz
Email: obecputim@volny.cz
Putim
Red pog.svg
Putim
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Putim je vesnice ležící v jižních Čechách na pravém břehu řeky Blanice asi 6 km od města Písku. Ve vesnici se nachází raně gotický kostel sv. Vavřince (z druhé poloviny 13. století), pozdně gotická fara, Podkostelní rybník známý svými výlovy ryb. Putimí prochází železnice a je zde železniční nádraží vybudované v roce 1875. Vesnice se proslavila v literatuře – v Putimi se odehrává část příběhu vojáka Švejka z románu českého spisovatele Jaroslava Haška.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podle Augusta Sedláčka je Putim nejstarší sídlo v okolí, které je údajně staršího data než město Písek. Prvním písemným pramenem dokládající existenci Putimi je listina z roku 1205, na základě archeologického průzkumu provedeného na tamní faře v letech 1996-98 lze však usuzovat na osídlení mnohem starší. Bylo zde doloženo osídlení keltské (2. st. př.n.l.), římské (1.st.n.l.), dále staroslovanské z 8. století a od 11. století pak již nepřetržité důkazy života. Řád benediktinů založil v Putimi farní kostel, následně i vesnici a posléze vznikl v Putimi dvorec. Písek vlastnil tuto největší obec v okolí od husitských válek až do roku 1848, kromě zhruba sedmdesáti let v 16. století.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Naproti kostelu se nachází budova fary. V 13. století byla fara poškozena ohněm a následně nato bylo započato se stavbou kamenné budovy. Další přístavby byly provedeny v 16. století. Patro fary je z 19. století. Při archeologickém výzkumu v roce 1996 - 1998 zde byly nalezeny zbytky starobylého dvorce a pohřebiště z 11. - 12. století. Budova fary je též vedená jako kulturní památka.
  • Kolem kostela je hřbitov s kostnicí. Kostnice byla založena roku 1741 a jsou zde uloženy pozůstatky padlých ve válce o Rakouské dědictví.
  • Dosud udržovaný hrob Jana Cimbury, hrdiny stejnojmenného Baarova románu, se nachází na místním hřbitově.
  • Na cestě ke kostelu je umístěný pomník obětem války.
  • Přes řeku Blanici jsou dva mosty. První most je klasicistní, kamenný. Je tvořen třemi oblouky. Původní, dřevěný most stával níže po proudu a v roce 1864 byl nahrazený mostem kamenným. Most byl poškozený při povodních v roce 2002. Most je vedený v Seznamu kulturních památek v okrese Písek.
  • Druhý památkově chráněný most přes řeku byl postavený na místě dřevěné lávky v roce 1884. Má železnou konstrukci a řadí se k technickým památkám. Byl také poškozený při povodních a rok poté (2003) byly oba mosty opraveny.
  • Pod kamenným mostem vpravo jsou budovy bývalého válcového mlýna a bývalého pivovaru. Tento pivovar si postavila písecká obec v roce 1727. Pivo se zde vařilo přes sto let. Místu mezi oběma mosty se říká kvůli častým povodním "Na utopené".
  • Zde se nachází zděná výklenková kaple zasvěcená svatému Janu Nepomuckému. Zděná stavba nahradila původní dřevěnou v roce 1819. Kaple je vedená v Seznamu kulturních památek v okrese Písek.
  • Další výklenková kaple se nachází u komunikace směrem na Písek, před budovou školy a ta je zasvěcená svaté Anně. Je z roku 1818. Později byla na místě původní dřevěné kaple vystavena kaple zděná. Kaple je vedená v Seznamu kulturních památek v okrese Písek.
  • Putim měla školu již od roku 1697. Současná budova školy je novější, z roku 1936. Výuka zde skončila v roce 1983 a v současnosti se budova používá pro potřeby mateřské školy.
  • Jediné stavení v obci ve stylu selského baroka s křídlovým štítem, se nachází pod kostelním návrším. Je to čp. 3.
  • Statek Jana Cimbury se nachází přímo na návsi. Na boční zdi je upevněna pamětní deska.
  • Nejznámější lidovou stavbou je usedlost čp. 15. Jde o starobylou patrovou sýpku, která byla využívána i k obranným účelům. Unikátní, malovaná výzdoba střílnových otvorů je nápadná. Přesná datace vzniku sýpky není. Odhaduje se 16. století - 17. století. Sýpka je lehce před klenutou bránou. Stavení má ve štítě kapličkovou niku. Původní název je Tůmovský grunt. Špýchar usedlosti čp. 15 je vedený v v Seznamu kulturních památek v okrese Písek.
  • Velmi podobná je i usedlost čp. 11. Dřívější název byl Klokočínský grunt. Také se jedná o stavení s klenutou bránou a se sýpkou, u které byly okna využívány jako střílny.
  • Třetí sýpka je také na návsi u usedlosti čp. 8. Další kamenná sýpka se nachází v usedlosti čp. 26.
  • Náves lemují usedlosti s průjezdy a řada hodnotných hospodářských staveb.
  • Před vchodem na hřbitov se vlevo nachází kamenný kříž s kovovým korpusem Kristova těla. Datace 1936. [2]
  • Na vedlejší, pravé straně u hlavního vchodu do kostela sv. Vavřince je umístěný menší, litinový křížek na kamenném podstavci. [3]
  • Před stavením čp. 15. na návsi se na malém prostranství nachází smírčí kříž. Rozměry kříže : výška 73 cm, šířka 53 cm, síla 32 cm. [4] Původně byl tento smírčí kříž umístěný na parcele č. 1073 poblíž Podkostelního rybníka. [4] Posléze byl přesunutý na náves. [4] Výzdoba kříže na zadní straně: IHS TU SAU ZABITI BOŽÍHO POSLA FRANIŠK. A ROZ INA PACHOLK. EM JA...A TU MI L.P.1728. [4] Na přední straně kříže vystupuje motiv lebky se zkříženými hnáty a maltézský kříž. [4] Na tomto místě roku 1728 zemřely tragicky po úderu blesku tři osoby. [4] Podle tohoto zdroje se smírčí kříž nalézá před domem čp. 1. [4]
  • Další smírčí kříž, či křížový kámen, se nalézá u silnice ve směru na Písek, po pravé straně u vzrostlého památného stromu, lípy. [5] Hned vedle křížového kamene se nachází kamenný kříž. [5] Rozměry křížového kamene: výška 75 cm, šířka 55 cm, síla 23 cm. [5] Na tomto místě byl zabitý katolický kněz, který odmítal přijímat podobojí. [5]
  • U silnice ve směru na Písek, po pravé straně, společně se smírčím křížem se nalézá kamenný kříž s kovovým korpusem Kristova těla. Tento kříž nechala postavit paní Kateřina Plátenčuková po smrti svého bratra, který zemřel na pokousání psem. [2]
  • U Podkostelního rybníka je umístěný zdobný kovový kříž na kamenném podstavci. Vročení 1875. [3] Nápis na kulatém štítku: POCHVÁLEN BUĎ JEŽÍŠ KRISTUS. V střední části kříže je reliéfně zdoben motivem kalicha.
  • U rybníka Prostřední se v poli , zhruba 300 metrů od hráze nalézá kovový kříž na kamenném podstavci. [3] Nápis na kříži: Pochválen buď Pán Ježíš Kristus. Zde byla bleskem usmrcena Marie Hrdličková z Putimi dne 5. 6. 1945. Na vzpomínku věnuje rodina Hrdličků z Putimi. [3]
  • Za železným mostech u silnice do Ražic, se v tarase nalézá torzo poničeného kamenného kříže. [3]

Pověst[editovat | editovat zdroj]

Pověst se vztahuje ke kapli svaté Anny. Pravost pověsti, která se vztahuje k této kapli, potvrzuje záznam v místní kronice. Dcera místního sedláka Hály měla známost s nápadníkem, který se rodině nelíbil. Rozepře se týkaly víry, každý vyznával jinou. Oba se tajně scházeli v místech současné kaple. Rodiče je tajně sledovali, oni se před nimi ukrývali. Nakonec byli oddavky a dcera Anna nechala na místě jejich tajných schůzek postavit dřevěnou kapli, která nesla jméno světice Anny. Na kapli byl tento nápis: Svatá Anno, naše ochrano, oroduj za nás. O kapli a její okolí se oba rody pečlivě staraly.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. a b "Hladký", str. 121.
  3. a b c d e "Hladký", str. 122.
  4. a b c d e f g HLADKÝ, Jiří. Kříže a křížky na Písecku a Milevsku.. [s.l.] : Svazek obcí Milevska. ISBN 978-80-260-7297-3. S. 17. [dále jen Hladký]. 
  5. a b c d "Hladký", str. 12.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]