Jetětice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jetětice
náves
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0314 549479
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Okres (LAU 1) Písek (CZ0314)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Milevsko
Historická země Čechy
Katastrální území Jetětice
Katastrální výměra 13,75 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 306 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 447 m n. m.
PSČ 398 48
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 2
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Jetětice 122, 39848 Jetětice
Starosta Ladislav Novotný
Oficiální web: www.jetetice.cz
Email: obec@jetetice.cz
Jetětice
Jetětice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jetětice (německy Jetietitz) je obec ležící v okrese Písek v Jihočeském kraji. Je vzdálená zhruba 16 km severovýchodně od okresního města Písek a 12 km jihozápadně od Milevska. Jetětice se rozkládají na ploše necelých 14 kilometrů čtverečních v západní části Táborské pahorkatiny v nadmořské výšce 447 m. n. m. Přirozenou hranici obce tvoří na severu Hrejkovický potok, na jihu Jetětický potok a na západě orlická přehrada na Vltavě. Do katastrálního území obce spadají pod souhrnnou hlavičkou Červená osady Jetětické Samoty, Truhlařov, Pazderna, Spálený a několik chatových osad a rekreačních areálů. Žije zde 306[1] obyvatel. První písemná zmínka pochází z roku 1251.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Eneolitická nádoba
Kaple Narození Panny Marie

Území obce bylo podle archeologických nálezů osídleno již v pravěku. Na ostrožně mezi Vltavou a Jetětickým potokem byly pod převisem skály nalezeny zlomky keramické nádoby, jejíž stáří určili archeologové na dobu eneolitu (3 500–2 000 př. n. l.). Nálezy uchovává milevské muzeum.

První písemná zmínka pochází z roku 1251, kdy Jetětice patřily ke statkům premonstrátského kláštera v Milevsku. Za husitských válek v roce 1430 získal majetky od císaře Zikmunda Lucemburského Jan Předbor z Radešína. Dalšími vlastníky jsou od roku 1463 panství zvíkovské a od roku 1575 panství orlické. Jetětice tak postupně náležely Rožmberkům, od roku 1473 Švamberkům, roku 1622 je získali Eggenbergové a posledními šlechtickými majiteli byli od roku 1710 Schwarzenbergové. V rámci panství spadala obec pod správu branické rychty.

Od roku 1729 chodily děti z Jetětic do školy na Červené, v září roku 1877 si obec postavila vlastní budovu a otevřela jednotřídní školu.[2] Druhá třída následovala v roce 1891. V šedesátých letech byla postavena budova nová, ale už v roce 1977 byla škola zrušena. V roce 1920 obec v budově bývalé školy zřídila městskou knihovnu. Mateřská školu obec zrušila v roce 1984.

V roce 1857 obec postihl veliký požár, kdy většina domů vyhořela. Sbor dobrovolných hasičů působí v obci od roku 1900.[2] Pravidelně 25. prosince pořádají pro veřejnost hasičský bál.

Přes území obce byla v roce 1889 zprovozněna železniční trať Tábor–Ražice. Vltavu trať překonává na unikátním železničním mostě. Původně na trati stálo pouze nádraží, které se však tehdy jmenovalo Jetětice. Teprve na jaře roku 1939 ho na podnět Odboru turistů v Milevsku ministerstvo železnic nechalo přejmenovat na Červená nad Vltavou. Občané Jetětic se navíc v roce 1917 částkou 2000 korun složili na postavení zastávky poblíž obce. Obec tedy měla zastávku i železniční nádraží.[2]

Při sčítání v roce 1860 měly Jetětice 273 obyvatel a 21 popisných čísel.[2] V roce 1926 bylo evidováno 600 obyvatel a 87 popisných čísel, o čtyři roky později zde v 86 domech žilo 508 obyvatel.[2]

Na konci druhé světové války útočily americké stíhací letouny, tzv. hloubkaři, na území okupovaném Němci na pozemní cíle, které měly vykazovat činnost k vojenským účelům. Vybíraly si především parní lokomotivy, nákladní a cisternové vagony, výtopny, na silnicích pak na vojenská vozidla a v neposlední řadě německá letiště. Po výjezdu z nádraží Červená nad Vltavou ve směru na Tábor byl takto 24. dubna 1945 v půl jedenácté napaden osobní vlak č. 1043. Letouny poškodily lokomotivu a jedenáct vagonů. Podle očitého svědectví četníků bylo zabito sedm osob (z toho dva vojáci), sedmnáct zraněno těžce (z toho šest vojáků) a pět lehce.[3]

Do rekreačního střediska Vltava, které patří ministerstvu vnitra, byly během vojenského konfliktu na východě Ukrajiny na dobu 6 měsíců umísťovány rodiny volyňských Čechů.[4] Zásluhou toho vykazovala obec v srpnu 2016 nezaměstnanost 19,8 %.[5]

Památky[editovat | editovat zdroj]

Jetětice[editovat | editovat zdroj]

  • Kaple Narození Panny Marie se zvonicí na návsi z roku 1911. O vnitřní výmalbu se téhož roku zasloužil A. Pelich z nedalekého Milevska.[6]
  • Kříž z roku 1885, umístěný před kaplí.
  • Pomník padlých v první světové válce z roku 1924,[2] umístěný před kaplí, s nápisem: „Tvůrcům svobody (1914–1919). Adámek J., Brož Jos., Dušek Jos., Fuka Jan, Chaloupka F., Jiroušek F., Kálal Fr., Kašpar P., Končelík J., Kučera J., Lívanec F., Mašek F., Pelíšek J., Souhrada J., Šebek K., Vanda Jos.“
  • Pomník padlých při osvobozování Československa v roce 1945, umístěný na polní cestě severně od obce, s nápisem: „Našim hrdinným bratrům osvoboditelům – Viktor Sergejevič Kalesnikov (1924 – 24. 5. 1945), Kosev (1925 – 13. 5. 1945) – kteří položili svůj život za osvobození naší vlasti, věnují občané Jetětic.“

Červená (Jetětické Samoty)[editovat | editovat zdroj]

Infrastruktura[editovat | editovat zdroj]

Obecní úřad

Budova obecního úřadu slouží i k dalším kulturním a společenským akcím. V obci se koná karneval pro děti, posvícení, v zimě plesová sezona a mikulášská nadílka. Nachází se zde knihovna, pošta, hasičská zbrojnice, restaurace U Šáchů, prodejna smíšeného zboží Jednota, velká rekreační střediska Vltava (patřící ministerstvu vnitra), Letov a ZVVZ, penzion Kerak, funkční zemědělský areál nebo fotbalové a volejbalové hřiště.

Obec Jetětice téměr ze všech stran obepínají lesy, které jsou vhodné pro turistiku nebo sběr hub. Značené turistické trasy na sever od obce nejsou nicméně v současnosti přístupné. Procházejí totiž rukávečskou oborou vlastněnou Schwarzenbergy, kteří oboru oplotili, následně v roce 2017 odstranili přelízky, rozcestníky sundali ze stromů a značky zamazali. Klub českých turistů a Lesní správa Orlík se tak o budoucí podobu místa budou soudit.[8] Orlická přehrada nabízí možnosti koupání.

Během posledních let se v části Jetětické Samoty (Červená) staví nové rodinné domy. Do míst obec zavádí vodovod, dešťovou a splaškovou kanalizaci a čističku odpadních vod.[9]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Obcí Jetětice prochází silnice III. třídy (napojená na nadmístní silnici I.třídy I/29) pokračující do obce Stehlovice. Nacházejí se zde i zastávky autobusu se spojením do Milevska. Přes území obce vede regionální železniční trať Tábor–Ražice se zastávkou v obci Jetětice a nádražím v Červené nad Vltavou.

Parkování je volné.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. a b c d e f KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie.. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 75. 
  3. Červená nad Vltavou, 24. dubna 1945 [online]. Hloubkari.wordpress.com, 2007-05-04 [cit. 2018-04-11]. Dostupné online. 
  4. ČERNÁ, Klára. Ukrajinští krajané: Hlavní je pro nás najít práci [online]. Deník.cz, 2015-03-06 [cit. 2018-04-11]. Dostupné online. 
  5. STEJSKALOVÁ, Alice. Kde je v Česku nejvíce lidí bez práce? Nejhorší obec nenajdete na severu, ukazuje žebříček [online]. Aktuálně.cz, 2016-09-21 [cit. 2018-04-11]. Dostupné online. 
  6. HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka,výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku.. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska., 2011. S. 82. 
  7. HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka, výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku.. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska., 2011. S. 84. 
  8. Zákaz vstupu na panské. Turisté chtějí průchod cenným lesem hájit u soudu [online]. iDnes.cz, 2018-03-13 [cit. 2018-04-11]. Dostupné online. 
  9. Jetětice: Hlavní jsou nyní Jetětické Samoty [online]. Písecký deník.cz, 2014-07-29 [cit. 2018-04-11]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CACÁK, František – RYBÁK, Jaroslav. Vltava v zrcadle dobových pohlednic. 1. vyd. Pistorius & Olšanská, Příbram 2007. ISBN 978-80-87053-03-4
  • ČÁKA, Jan. Zmizelá Vltava. 1. vyd. BAROKO&FOX, Beroun 1996. ISBN 80-85642-26-3; 2. vyd. Paseka, Praha 2002. ISBN 80-7185-491-3
  • HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka, výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku. 1. vyd. Město Milevsko, Milevsko 2007. ISBN 978-80-254-0640-3; 2. vyd. Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska, Praha 2011. ISBN 978-80-254-0640-3
  • KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie. Nákladem odboru klubu českých turistů v Milevsku, Milevsko 1940.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]