Vráž (okres Písek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vráž
Kaplička v oblasti Staré Vráže
Kaplička v oblasti Staré Vráže
Znak obce VrážVlajka obce Vráž
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0314 549991
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Okres (LAU 1) Písek (CZ0314)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Písek
Historická země Čechy
Katastrální území Vráž u Písku
Katastrální výměra 7,38 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 310 (2019)[1]
Nadmořská výška 435 m n. m.
PSČ 398 32
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 3
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Obecní úřad Vráž
Stará Vráž čp. 8
397 01 Vráž
Starosta Vladimír Huptych
Oficiální web: www.vraz-obec.cz
E-mail: vraz@volny.cz
Vráž
Vráž
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vráž (někdy také Vráž u Písku) je lázeňská obec, ležící asi 8 km severně od města Písek, na levém břehu řeky Otavy, od níž je vzdálená 1 km. Obec má rozlohu 7,38 km² a žije v ní 310[1] obyvatel. PSČ zdejší pošty je 398 32.

Východně od obce se v lesích na břehu řeky Otavy nachází přírodní rezervace Žlíbky, severovýchodně přírodní rezervace Dědovické stráně a na západ od obce přírodní rezervace Čertova hora u Vráže a Hrby.

Charakter obce[editovat | editovat zdroj]

Obec Vráž je rozdělena na dvě části, jižní (Stará Vráž) je starší (nejstarší budova je ze 17. století), nachází se zde lázeňský areál, jehož střediskem je někdejší novogotický zámek, a hasičská zbrojnice. Severní (Nová Vráž) vznikla teprve na přelomu 19. a 20. století poblíž železniční stanice Vráž u Písku na železniční trati č. 200 Zdice - Protivín, zprovozněné v roce 1875; nachází se zde pila. Obě části obce jsou od sebe odděleny nezastavěným pruhem, širokým asi 300 metrů.

Novogotický zámek ve Vráži postavili v roce 1875 Lobkowiczové, kteří v něm měli do roku 1926 letní rezidenci. Pak byl zámek odkoupen pro účely zdravotnictví; nemocenská pojišťovna v zámeckém parku postavila lázeňské pavilóny a v roce 1936 tu otevřela sanatorium - klimatické a rehabilitační lázně, specializované na nervové choroby, poruchy pohybového ústrojí a onemocnění dýchacích cest. V roce 1978 byl obci Vráž přiznán lázeňský statut.

Památky v obci[editovat | editovat zdroj]

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Obec Vráž se skládá ze tří částí, které leží v katastrálním území Vráž u Písku.

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Jan Rataj (1855–1915), starosta obce, poslanec zemského sněmu a Říšské rady, jeden ze zakladatelů České agrární strany.[3][4]

Pověst[editovat | editovat zdroj]

Pověst se vztahuje k božím mukám - kapličce v zámeckém parku. Kaplička Panny Marie je na místě bývalé studny, která se nacházela v zámecké zahradě. Traduje se o ní smutný příběh. On byl krásný, nastrojený zámecký pán. Ona byla krásná služtička. Tak krásná, že když se s ní zámecký pán potkal poprvé, nezůstalo jen u jednoho setkání. Byl zcela okouzlený. Vyhledával každou záminku, aby ji mohl vidět a setkat se s ní. Scházeli se v zámeckém parku. Byla to velká oboustranná láska, ale marná. Jemu byl předurčený jiný osud, než se oženit se služtičkou. Přísní rodiče by nedovolili tak propastný rozdíl. Zpočátku byli oni dva a později i jejich dítě. Když se dítko narodilo, bylo o ně, i jeho matku, po materiální stránce postaráno více než dobře. Nestrádali. Jediné, co jim postupně scházelo čím dál více, byl zájem ze strany zámeckého pána. Ten se musel podřídit vžitým konvencím a věnoval se jim málo. Zoufalství, samota a bolest z neopětované lásky, dovedly služtičku až ke studni v zámecké zahradě a tady ukončila nejen svůj život, ale i život svého dítěte. Její obraz, s vyobrazením dítěte, visel v zámeckých komnatách.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka,výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku.. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska., 2011. S. 106. 
  3. Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 8. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Rataj, Jan (1855-1915), Politiker, s. 428. (německy) 
  4. Poslanec Jan Rataj. Národní politika. Červen 1915, roč. 33, čís. 159, s. 2-3. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]