Přeštěnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přeštěnice
Pohled na část obce
Pohled na část obce
Znak obce PřeštěniceVlajka obce Přeštěnice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0314 549797
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Okres (LAU 1) Písek (CZ0314)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Milevsko
Historická země Čechy
Katastrální výměra 9,78 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 282 (2019)[1]
Nadmořská výška 568 m n. m.
PSČ 398 51
Zákl. sídelní jednotky 4
Části obce 4
Katastrální území 3
Adresa obecního úřadu Přeštěnice 17
399 01 Milevsko
Starosta Pavel Dvořák
Oficiální web: www.ou-prestenice.cz
Email: obec@ou-prestenice.cz
Přeštěnice
Přeštěnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přeštěnice je obec v jižních Čechách v okrese Písek. Žije zde 282[1] obyvatel.

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Obec Přeštěnice se skládá ze čtyř částí na třech katastrálních územích.

  • Držkrajov (i název k. ú.)
  • Mlčkov (leží v k. ú. Přeštěnice)
  • Přeštěnice (i název k. ú.)
  • Týnice (i název k. ú.)

Historie obce[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka pochází z roku 1379. Dřívější používaný název byl Přesečenice nebo Přesečnice.[2] Ves patřila k majetku hradu Příběnice.[3] V roce 1457 zastavil Jan z Rožmberka platy z několika vesnic, i z Přeštěnice.[2] Roku 1530 postoupil Jan z Rožmberka a Petr z Rožmberka Sepekov, Držkrajov, ves Přeštěnici i s Mlčkovem Kryštofovi ze Švamberka.[4] Roku 1551 prodal Václav ze Švamberka ves panu Oldřichovi Bechyně z Lažan.[2] V roce 1569 byla část vesnice i s Mlčkovem v majetku klášterního panství v Milevsku, který roku 1575 získal Kryštof ze Švamberka.[2] Od roku 1581 do roku 1622 byla Přeštěnice v držení rodu Hodějovských z Hodějova.[2] Jedna část vesnice, nazývaná Horní, přešla k majetku milevského kláštera.[2] Druhá část vesnice, (Dolní), patřila k majetku rodu Čábelických ze Soutic.[2] Později byl tento díl připojený k opařanskému panství.[2]

Škola byla postavená roku 1876.[2] Než byla ve vesnici zřízená škola musely děti docházet do Milevska. V zimním období nebyly cesty dostatečně schůdné, tak je vyučoval místní vysloužilý voják a hajný.[2] Školní budova byla postavená na náklady Přeštěnice a nedaleké Týnice, která přispěla čtvrtinou potahů a finanční částkou.[2] Vesnice Vlksice a Dobřemilice, které zprvu přislíbily finanční účast, odstoupily.[2]

Sbor dobrovolných hasičů byl založený roku 1904.[2]

V roce 1930 měla vesnice 188 obyvatel a 30 čísel popisných.[2]

Památky v obci[editovat | editovat zdroj]

  • Kaple Nanebevzetí Panny Marie z roku 1882 se nachází na návsi.[5] Podle záznamů v místní kronice byla v tomto roce zbouraná původní kaple a ještě tentýž rok byla postavena za finanční spoluúčasti místních občanů nová kaple. O rok později (15.8. 1883) byla vysvěcena. Obraz na oltáři maloval akademický sochař Jan Heřman, který tou dobou opravoval fresky v Sepekovském kostele Panny Marie.[6]
  • Kaple svaté Terezičky se nachází u domu čp.35 na spodním konci obce směrem k Vlksicům. Je z roku 1933. Druhý používaný název kaple je Koutníkova kaplička. Byla vystavena jako projev díků. Po pětileté nemoci místního občana Koutníka došlo po zjevení svaté Terezie k jeho zázračnému uzdravení. Podle Pamětní knihy Milevska se toto událo v roce 1928.[7]
  • Kamenný kříž reliéfně zdobený motivem kalicha a s malovaným Kristem se nachází před návesní kaplí.
  • Další kamenný kříž se nachází vpravo u komunikace z obce ve směru Milevsko. Na podstavci kříže je v rámečku uvedena datace 1823 a tento nápis: FRAN PODO. Ve spojení těla a ramen kříže je čtverhranná nika.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. a b c d e f g h i j k l m n KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 161. [dále jen Kytka]. 
  3. Kytka, str. 161.
  4. Kytka, str. 162.
  5. Toulavá kamera 1, str. 12, ISBN 80-7316-228-8
  6. HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka, výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska., 2011. S. 100. 
  7. "Hladký", str. 100.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]