Přeštěnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přeštěnice
Pohled na část obce
Pohled na část obce
Znak obce PřeštěniceVlajka obce Přeštěnice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0314 549797
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Milevsko
Okres (LAU 1) Písek (CZ0314)
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 288 (2020)[1]
Rozloha 9,78 km²
Nadmořská výška 568 m n. m.
PSČ 398 51
Počet částí obce 4
Počet k. ú. 3
Počet ZSJ 4
Kontakt
Adresa obecního úřadu Přeštěnice 17
399 01 Milevsko
obec@ou-prestenice.cz
Starosta Pavel Dvořák
Oficiální web: www.ou-prestenice.cz
Přeštěnice
Přeštěnice
Další údaje
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přeštěnice je obec v jižních Čechách v okrese Písek. Žije zde 288[1] obyvatel.

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Obec Přeštěnice se skládá ze čtyř částí na třech katastrálních územích.

  • Držkrajov (i název k. ú.)
  • Mlčkov (leží v k. ú. Přeštěnice)
  • Přeštěnice (i název k. ú.)
  • Týnice (i název k. ú.)

Historie obce[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka pochází z roku 1379. Dřívější používaný název byl Přesečenice nebo Přesečnice.[2] Ves patřila k majetku hradu Příběnice.[3] V roce 1457 zastavil Jan z Rožmberka platy z několika vesnic, i z Přeštěnice.[2] Roku 1530 postoupil Jan z Rožmberka a Petr z Rožmberka Sepekov, Držkrajov, ves Přeštěnici i s Mlčkovem Kryštofovi ze Švamberka.[4] Roku 1551 prodal Václav ze Švamberka ves panu Oldřichovi Bechyně z Lažan.[2] V roce 1569 byla část vesnice i s Mlčkovem v majetku klášterního panství v Milevsku, který roku 1575 získal Kryštof ze Švamberka.[2] Od roku 1581 do roku 1622 byla Přeštěnice v držení rodu Hodějovských z Hodějova.[2] Jedna část vesnice, nazývaná Horní, přešla k majetku milevského kláštera.[2] Druhá část vesnice, (Dolní), patřila k majetku rodu Čábelických ze Soutic.[2] Později byl tento díl připojený k opařanskému panství.[2]

Škola byla postavená roku 1876.[2] Než byla ve vesnici zřízená škola musely děti docházet do Milevska. V zimním období nebyly cesty dostatečně schůdné, tak je vyučoval místní vysloužilý voják a hajný.[2] Školní budova byla postavená na náklady Přeštěnice a nedaleké Týnice, která přispěla čtvrtinou potahů a finanční částkou.[2] Vesnice Vlksice a Dobřemilice, které zprvu přislíbily finanční účast, odstoupily.[2]

Sbor dobrovolných hasičů byl založený roku 1904.[2]

V roce 1930 měla vesnice 188 obyvatel a 30 čísel popisných.[2]

Památky v obci[editovat | editovat zdroj]

  • Kaple Nanebevzetí Panny Marie z roku 1882 se nachází na návsi.[5] Podle záznamů v místní kronice byla v tomto roce zbouraná původní kaple a ještě tentýž rok byla postavena za finanční spoluúčasti místních občanů nová kaple. O rok později (15.8. 1883) byla vysvěcena. Obraz na oltáři maloval akademický sochař Jan Heřman, který tou dobou opravoval fresky v Sepekovském kostele Panny Marie.[6]
  • Kaple svaté Terezičky se nachází u domu čp.35 na spodním konci obce směrem k Vlksicům. Je z roku 1933. Druhý používaný název kaple je Koutníkova kaplička. Byla vystavena jako projev díků. Po pětileté nemoci místního občana Koutníka došlo po zjevení svaté Terezie k jeho zázračnému uzdravení. Podle Pamětní knihy Milevska se toto událo v roce 1928.[7]
  • Kamenný kříž reliéfně zdobený motivem kalicha a s malovaným Kristem se nachází před návesní kaplí.
  • Další kamenný kříž se nachází vpravo u komunikace z obce ve směru Milevsko. Na podstavci kříže je v rámečku uvedena datace 1823 a tento nápis: FRAN PODO. Ve spojení těla a ramen kříže je čtverhranná nika.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. a b c d e f g h i j k l m n KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 161. [dále jen Kytka]. 
  3. Kytka, str. 161.
  4. Kytka, str. 162.
  5. Toulavá kamera 1, str. 12, ISBN 80-7316-228-8
  6. HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka, výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska., 2011. S. 100. 
  7. "Hladký", str. 100.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]