Květov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Květov
Usedlost v obci
Usedlost v obci
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0314 598801
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Milevsko
Okres (LAU 1) Písek (CZ0314)
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 116 (2020)[1]
Rozloha 15,74 km²
Nadmořská výška 441 m n. m.
PSČ 399 01
Počet částí obce 2
Počet k. ú. 2
Počet ZSJ 3
Kontakt
Adresa obecního úřadu Květov 7
39901 Milevsko
obeckvetov@volny.cz
Starostka Eva Tomková
Oficiální web: obeckvetov.cz
Květov
Květov
Další údaje
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Květov je obec ležící v jižních Čechách v okrese Písek. Žije v ní 116[1] obyvatel. První písemná zmínka pochází z roku 1460. K obci náleží i osada Vůsí.

Historie obce[editovat | editovat zdroj]

Vesnice byla majetkem milevského kláštera. Poprvé je připomínána v roce 1460. Po husitských válkách přešla do držení hradu Zvíkov. V 16. století na návrší nad Hrejkovickým potokem vystavěl Jan ze Švamberka starší tvrz. Po jeho smrti tvrz společně s okolními vesnicemi přešla do držení jeho manželky. Po její smrti zdědil vše její syn Kryštof ze Švamberka. Dalšími majiteli po Švambercích od roku 1623 byli Eggenbergové, kteří ves připojili k zvíkovsko-orlickému panství a po nich od roku 1727 Schwarzenbergové, kterým Květov patřil až do roku 1850. [2]

části obce[editovat | editovat zdroj]

Obec Květov se skládá ze dvou částí na stejnojmenných katastrálních územích.

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • V katastru obce se nachází pozdně gotický kostel svatého Jana Křtitele a Panny Marie z roku 1567.[3] Kostel se nachází asi 1,5 km severně od obce na návrší v osadě zvané Svatý Jan. Roku 1567 jej na své náklady vybudoval místní občan Jan Kotrba na místě kaple z předhusitských dob, která byla v 16. století uvedená jako pustá. Pozdější opravu financoval orlický úředník František Kuka v roce 1777.[2][4] K 1. listopadu 1959 byla na tento kostel přenesena farní správa ze zatopené obce Červená nad Vltavou[5] a konají se v něm nedělní bohoslužby.[6] Kostel je vedený v Seznamu kulturních památek v okrese Písek.
  • U příjezdové cesty ke kostelu se nachází drobný litinový kříž.
  • Nedaleko severozápadně od této osady se v katastru obce Velká nacházely doly Velká Halda na stříbro a olovo. Tyto doly byly založeny na popud Jana Lucemburského. Dolovalo se zde jen s motykami a špicemi, bez střelného prachu. Byly starší než Kutnohorské doly. V 19. století byla majitelem dolů, správní budovy, skladiště a strojírny, důlní společnost Gewerkschaft Silber und Blei. Hlavní štola byla hluboká 65 metrů a dolů se lezlo po žebřících. Vytěžená ruda byla dopravována zprvu povozy a později po železnici do Příbrami. Dolování bylo pro velké náklady a nízkou ziskovost zastaveno v roce 1895. A štoly byly zatopené vodou. [7]
  • V obci se nachází kaple Neposkvrněného početí Panny Marie s kamenným portálkem nad vchodem, která nese dataci roku 1862.[8]
  • Vedle kaple je hasičská zbrojnice. Sbor dobrovolných hasičů byl založený roku 1891. [2]
  • Na křižovatce v obci je litinový kříž z roku 1879.
  • Rukávečská obora, zvaná též „Květovská obora“, v areálu obory je vymezena přírodní památka Rukávečská obora ev. č. 376, která se nachází v okrese Písek. Správa AOPK České Budějovice.
  • Roku 1995 se Květov stal vesnickou památkovou zónou. V obci se nachází památkově chráněné roubené i zděné usedlosti jihočeské lidové architektury. Jedná se o usedlost čp. 2. 3 a 4. Všechny byly vystavěny zednickým mistrem z nedaleké Kučeře po velkém požáru, který poškodil obec v roce 1904. Roubená sýpka u usedlosti čp. 4. přestála požár bez úhony.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. a b c KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie.. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 83. 
  3. Toulavá kamera 1, str. 12, ISBN 80-7316-228-8
  4. BÍLEK, Josef a KÁLAL, Jiří. Milevsko a okolí od A...Ž. V Milevsku: Spolek pro rozvoj kultury v Milevsku, 2000. 153 s. ISBN 80-239-4798-2.
  5. Klášter Milevsko – Květov – Farní zpravodaj
  6. Klášter Milevsko – Bohoslužby a kontakt Květov
  7. "Kytka", s. 85.
  8. a b HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka,výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku.. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska., 2011. S. 86. 
  9. a b "Kytka", s. 66.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]