Heřmaň (okres Písek)
| Heřmaň | |
|---|---|
Náves s kostelem | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Písek |
| Obec s rozšířenou působností | Písek (správní obvod) |
| Okres | Písek |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát | |
| Zeměpisné souřadnice | 49°13′57″ s. š., 14°8′8″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 321 (2025)[1] |
| Rozloha | 7,05 km²[2] |
| Katastrální území | Heřmaň |
| Nadmořská výška | 382 m n. m. |
| PSČ | 398 11 |
| Počet domů | 132 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Heřmaň 101 398 11 Protivín obec@obecherman.cz |
| Starosta | Jaroslav Rajskub |
| Oficiální web | www |
Heřmaň | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 549398 |
| Kód části obce | 38440 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Heřmaň je obec v okrese Písek v Jihočeském kraji. Rozkládá se na levém břehu řeky Blanice, v Českobudějovické pánvi, v nadmořské výšce 382 metrů. Žije zde 321[1] obyvatel.
Obec se nachází asi šest kilometrů severozápadně od Protivína, na silnici Protivín – Ražice, jež společně s železniční tratí Plzeň – České Budějovice č. 190, na níž leží zastávka Heřmaň obec a železnční tratí Zdice – Protivín č. 200, na níž leží zastávka Heřmaň, obstarává zdejší dopravní spojení.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1227. Zdejší kostel svatého Jiljí je jako farní připomínán již v roce 1254.[4] V roce 1330 přešel tento původně pozdně románský kostel z královského majetku do správy kapituly svatého Petra a Pavla na Vyšehradě.
V roce 1433 patřila Heřmaň spolu se Štěticemi a Humňany Smilovi z Kremže, který ji roku 1444 zastavil Oldřichovi z Rožmberka, jenž ji posléze připojil ke Zvíkovu.[4]
V roce 1508 je jako majitel uváděn Lev Malovec z Libějovic, který Heřmaň posléze prodal Kryštofu ze Švamberka, jehož potomek Jan Vilém ji prodal městu Písek, které ji vlastnilo až do bitvy na Bílé hoře. Heřmaň, jež bývala v době předbělohorské městečkem, poničilo roku 1640 švédské vojsko natolik, že se stala pouhou vesnicí.[4]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 545 | 556 | 542 | 546 | 554 | 571 | 532 | 415 | 404 | 357 | 295 | 224 | 216 | 241 | 274 |
| Počet domů | 53 | 65 | 66 | 67 | 73 | 80 | 92 | 108 | 106 | 105 | 92 | 113 | 117 | 120 | 132 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]V letech 1850–1882 k obci patřily Štětice a v letech 1850–1885 také Ražice.[7]
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 4. dubna 2019.[8]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Dominantou vesnice je raně gotický kostel svatého Jiljí. K jeho barokním úpravám došlo v letech 1717–1719. Po požáru v roce 1813 byl znovu opraven.[9] Na vnější straně ohradní zdi kostela a přilehlého hřbitova je zazděn fragment gotického sanktuaria se znakem vyšehradské kapituly.[9][10] Ve vesnici jsou i zajímavé statky se štíty v selském baroku.
Významné osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Jan Čarek (1898–1966), básník, se v Heřmani narodil a žil.
- Václav Krška (1900–1969), režisér a scenárista, žil na mlýně u Heřmaně, jemuž se po něm říká Krškův mlýn.
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]Heřmaňský kamenný most si zahrál ve filmu Dobrý voják Švejk režiséra Karla Steklého z roku 1956.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Rodný dům básníka Jana Čarka
-
Domy na návsi u kostela
-
Pohled na kostel
-
Pomník padlým
-
Pamětní deska Jana Čarka
-
Hlavní silnice a bývalá škola
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b c Oficiální stránky obce Heřmaň. www.zlatyvrch.cz [online]. [cit. 04-07-2009]. Dostupné v archivu pořízeném dne 04-07-2009.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 567, 478.
- ↑ Udělené symboly – Heřmaň [online]. 2019-04-04 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ a b kostel sv. Jiljí - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-01-04]. Dostupné online.
- ↑ POCHE, Emanuel a kolektiv. Umělecké památky Čech. Díl 1 (A/J). Praha: Academia, 1977. S. 374.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Heřmaň na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Heřmaň v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Heřmaň v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)