Křenovice (okres Písek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Křenovice
Pohled na část obce
Pohled na část obce
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0314 562181
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Okres (LAU 1) Písek (CZ0314)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Písek
Historická země Čechy
Katastrální území Křenovice
Katastrální výměra 6,11 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 167 (2019)[1]
Nadmořská výška 478 m n. m.
PSČ 398 43
Zákl. sídelní jednotky 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Křenovice, 39843 Bernartice u Milevska
Starosta Stanislav Bartoš
Oficiální web: www.obeckrenovice.cz
Email: ou.krenovice@quick.cz
Křenovice
Křenovice
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Křenovice (do roku 1923 Chřenovice, německy Křenowitz, v letech 1939–1945 Kschenowitz) je obec, ležící 16 km severovýchodně od Písku, Okres Písek, kraj Jihočeský. Vesnicí probíhá silnice I/29, spojující města Písek a Tábor. V obci žije 167[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka pochází z roku 1379.

Památky v obci[editovat | editovat zdroj]

  • Kaple Nejblahoslavenější Panny Marie. Kaple byla založena roku 1876.[2] Toto datum je odvozeno z letopočtu na místním zvonu. Kaple byla postavena na obecním pozemku, na místě kde stávala zvonice. Na financování bylo použito darů a sbírek mezi místními občany. Na stavbu kaple přispěli i ti, kteří odešli za prací do Ameriky. Zvon, který dodnes zvoní, měl být zrekvírován v roce 1916, k čemuž však nedošlo. Místní občané se domluvili, potají zvon sejmuli. Zvlášť bylo uschováno srdce zvonu a zvlášť samotný zvon. Zvon byl zakopán v lese, srdce bylo uschováno u místního sedláka. Rekvírovací komise byla opita a zvon se nenašel. Později byl zvon opět zavěšen.

Během druhé světové války se zvon neodvážil nikdo znovu ukrýt. Za takový čin hrozil trest smrti zastřelením či deprtace do koncentračního tábora, a tak byl zvon odvezen. Po skončení války byl nalezen v Praze ve skladišti s dalšími zvony, které byly určeny k roztavení. Prozatímní zvon, který ze dvou kusů traverz ukoval místní kovář, byl sejmut a původní zvon byl opět slavnostně zavěšen.

Vedle kaple byla roku 1872 vysazena lípa. Pod jejími kořeny bylo po slavnostní mši zakopáno zemědělské nářadí, čímž byla slavnostně symbolicky pohřbena robota.

  • Pomník padlým křenovickým občanům v první světové válce. Na pomníku je nápis: Obětem i obětovaným 1914 - 1919. Pod tímto nápisem je 23 jmen padlých občanů. Dále je pomníku plaketa T.G. Masaryka. Plaketu za druhé světové války schoval místní starosta Jan Pokorný. Je překvapivé, že tato plaketa přežila totalitu, kdy byla všechna vyobrazení prezidenta Masaryka v ohrožení, bez úhony a bez povšimnutí.
  • Výklenková kaple svatého Jana Nepomuckého.[3] Výklenková kaple svatého Jana Nepomuckého je z 18. století a je nejstarší stavbou v obci. Nachází se u komunikace z obce do Milevska u domu čp. 9. Byla postavena majitelem panské hospody na jeho vlastním pozemku. Původně zde byla křižovatka bývalých cest do Veselíčka a do Bernartic. Dům, před kterým kaple stojí byl postavený později. V roce 2010 byla opravena. Bývala v ní dřevěná socha světce Jana Křtitele. Tato soška byla roku 1970 odvezena údajně do restaurátorské dílny a dodnes se nenašla. Tato kaple je vedená v Seznamu kulturních památek v okrese Písek.
  • Kamenný kříž z roku 1900. Tento kříž je u silnice na Rastory, na kraji obce. Byl postavený místním občanem panem Bečkou roku 1900.
  • Kašparovy kříže. Tyto kříže byly postaveny v letech 1851 - 1859 místním sedlákem. Jeho skutečné jméno bylo František Jeřábek. U Kašparů se říkalo jejich statku a jemu. Přezdívku získal po své matce. Její otec Kašpar byl místním rychtářem v Křenovicích. Brzo osiřel, matka mu zemřela v jeho dvanácti letech. Vychovávala jej macecha. Když se oženil, měl šest dětí. Pět dětí mu zemřelo v dětském věku a jeho poslední dcera onemocněla a zemřela roku 1852. Bylo jí dvacet čtyři let. Rok poté si vzal do výchovy svou neteř, které později odkázal veškerý majetek. Stavba těchto kamenných, nákladných křížů měla votivní charakter. Kříže nechal postavit na svých pozemcích a okolo cest, vedoucích z obce. Všechny kříže na sobě mají dataci a husitský kalich.
  • První Kašparův kříž byl postavený u cesty do Rakova a Rastor roku 1851. Hned vedle něj byl vysazený dub. Ale úder blesku mu poškodil polovinu koruny.
  • Druhý Kašparův kříž je dnes u silnice do obce Veselíčko. Je na něm letopočet 1856 a husitský kalich. Dále je na něm vyobrazený podivný obrazec.
  • Třetí Kašparův kříž byl vztyčený roku 1857 u bývalé staré cesty do Podolí II. Hned vedle něj rostla veliká Kašparova lípa. Tento kříž byl poničený a zbořený okolo roku 1960. V roce 2000 byl místními občany postavený litinový křížek.
  • Čtvrtý Kašparův kříž se nachází u silnice z obce na Bernartice. Byl vztyčený roku 1859 a na tomto místě se zastavovaly pohřební průvody, které šly z obce na hřbitov.
  • Litinový kříž vedle kaple. Tento kříž je věnovaný křenovickým rodákům.

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Z Křenovic pochází český spisovatel, básník a překladatel Josef Kostohryz. Ten se narodil na první svátek vánoční, roku 1907 v domě čp. 65. Jeho matka žijící v Bojenicích šla navštívit svou matku do Křenovic, kde také porodila. Josef Kostohryz posléze žil u své babičky a navštěvoval základní školu v Bernarticích. V roce 1987 zemřel ve věku 79 let a podle svého přání byl pohřben na hřbitově v jeho rodné vísce.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka,výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku.. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska., 2011. S. 86. 
  3. HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka,výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku.. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska., 2011. S. 52. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]