Přeskočit na obsah

Borovany (okres Písek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Borovany
Pohled na Borovany přes Velký Borovanský rybník
Pohled na Borovany přes Velký Borovanský rybník
Znak obce BorovanyVlajka obce Borovany
ZnakVlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecMilevsko
Obec s rozšířenou působnostíMilevsko
(správní obvod)
OkresPísek
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel207 (2025)[1]
Rozloha6,37 km²[2]
Katastrální územíBorovany u Milevska
Nadmořská výška441 m n. m.
PSČ398 43
Počet domů99 (2021)[3][4]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduBorovany 23
398 43 Bernartice
obec.borovany@tiscali.cz
StarostaMartin Šebek
Oficiální webwww.obecborovany.cz
Borovany
Borovany
Další údaje
Kód obce598780
Kód části obce7781
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Borovany (německy Borowan) jsou obec v okrese Písek v Jihočeském kraji. Žije zde 207[1] obyvatel.

Dle Augusta Sedláčka je název obce podle borů, které obklopovaly starou osadu. Obyvatelé této osady se jmenovali Borované a tak vzniklo i jméno obce.[5]

Nejstarší zmínka o vesnici pochází z roku 1219, kdy se o ní hovoří jako o vladyckém sídle.[6] Další zprávy o obci jsou ale jen kusé. Z dochovaných údajů se zdá patrné, že Borovany byly součástí Bernartického panství a jen na krátko před 16. stoletím se staly samostatným statkem. Od poloviny 16. století se stal pánem Borovan Adam Bechyně z Lažan, který nechal v obci vystavět třetí pevnou tvrz (dvě předchozí vznikly někdy kolem roku 1399 na podnět synů Kunráta z Bernartic Buzka a Petra). V roce 1623 jsou Borovany prodány do rukou jezuitů vnukem Adama Bechyně Oldřichem.[6]

Vesnice byla značně postižena třicetiletou válkou a téměř se vylidnila. Dle záznamů z kroniky byli nejspíše všichni sedláci v Borovanech vojáky zabiti, jelikož se jim postavili na odpor se zbraní.[6] Při morové epidemii v sedmdesátých letech 18. století zde bylo pohřbeno několik set mrtvých, kdy již hřbitov v Bernarticích z kapacitních důvodů nestačil. Na místě nového hřbitova pak vznikl kostel svaté Rozálie.[6]

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Obec se táhne částečně po hrázi a v okolí Velkého Borovanského rybníka, kterému se během povodní v roce 2002 protrhla hráz. Protržení hráze mělo za následek rozdělení obce na dvě části až do doby, kdy byla hráz opětovně opravena.[6]Obcí protéká Bilinský potok, který je jedním z přítoků do rybníka.

Západní část obce je ohraničena plochou rybníka, na východě katastru obce se nachází rozsáhlé lesy Hemery a Soví.[5]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[7][8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 471 496 487 482 485 471 425 308 322 311 266 237 219 201 205
Počet domů 64 70 71 72 72 72 81 81 79 75 73 73 87 93 99

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Mezi lety 1850–1874 patřily Borovany jako osada obce k Svatkovicím v okrese Milevsko. Od 17. ledna 1874 do 31. prosince 1975 byly obcí v okrese Milevsko (1874–1950) a později v okrese Písek. Od 1. ledna 1976 do 23. listopadu 1990 patřily jako část městyseBernarticím a od 24. listopadu 1990 jsou opět samostatnou obcí.[9]

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 19. listopadu 2009.[10]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

V obci se dříve nacházely tři tvrze. Jedna byla umístěna na výšině nad Borovanským rybníkem a byla zbourána až v roce 1867 po ničivém požáru. Během bourání byla v základech tvrze objevena kostra mladého děvčete. Předpokládá se, že se dívka stala obětí středověké pověry, že když se do základů zazdí nevinná panna, stane se tvrz pevnou a nedobytnou.[11]

Kostel svaté Rozálie

[editovat | editovat zdroj]

Kostelík leží přibližně dva kilometry jižně od Bernartic v údolí lesa Mladého, jeho barokní stavba pochází ze 17. století.[6] Byl založen na popud jezuitského pátera Jana Walda roku 1681.[12] Když vypukla v roce 1680 morová epidemie a místní hřbitov nestačil, tak bylo vybráno toto místo pro nový hřbitov. Původně zde stávala kaplička, která byla v roce 1719 přestavěna tak, aby postačovala velkému množství prosebných procesí. Roku 1783 získal kostelík dnešní podobu.

Vedle kostela se nachází nejen drobný kříž, ale i dřevěný kříž s plechovým, malovaným Kristem.

Před kostelíkem stojí jeden z nezařaditelných sakrálních objektů. Na kamenném podstavci se nachází dřevěná vitrínka. Kamenný podstavec kdysi býval částí kamenné kostelní pokladničky. Uvnitř vitrínky je soška s obrázkem Panny Marie Lurdské.[13]

Sousední lípa je dutá a v jejím vnitřku je obrázek Panny Marie Sepekovské.[13]

Jedná se o hojně navštěvované poutní místo.

Výklenkové kaple

[editovat | editovat zdroj]

Výklenková kaple zasvěcená svatému Janu Nepomuckému se nachází u čp. 67.[14]

Výklenková kaple zasvěcená Panně Marii Lurdské je novodobá a nachází se čp. 63.[14]

Kaple zasvěcená svaté Rozálii se nachází nad pramenem s léčivou vodou u kostela svaté Rozálie, na návsi v obci a je z 18. století. Před návesní kaplí se nachází kříž.[15] Poblíž návesní kaple roste památný strom.

Další památky

[editovat | editovat zdroj]

Před budovou obecního úřadu se nachází pomník, vedle kterého je vysazená lípa. Nápis na pomníku: „20. 6. 2008 TUTO LÍPU ZASADIL SPOLEČNĚ SE SVOU VNUČKOU AMERICKÝ ASTRONAUT A. E. CERNAN PRARODIČE Z MATČINY STRANY POCHÁZELI Z BOROVAN“. Dne 28. září 2018 zde byl odhalen pomník padlým v první světové válce.

U komunikace v obci se v ohradní zdi nachází výklenek pro sochu světce.

V seznamu kulturních památek v okrese Písek je vedená venkovská usedlost čp. 67 a bývalá kovárna u čp. 57.

Z obce také pochází předci amerického astronauta Eugena Cernana, který v roce 1972 přistál na Měsíci.

V roce 1674 šla cestou z Bernartic do Borovan mladá dívka jménem Alžběta Andělová. Byla přepadena dvěma vojáky. Bránila se a křikem si přivolala pomoc nedaleko pracujících sedláků. Ale vojáci jí před svým útěkem nasypali do očí písek a ona oslepla. Chodila žebrotou po kraji. Když se vracela z Borovan, slyšela na tomto místě hlas, který jí pravil: Toto místo bude zasvěceno, mnozí zde budou pohřbeni, procesí zde budou vedená. Nikdo jí to nevěřil a byla všem pro posměch.[12]

V jeskyni, pod kapličkou je studánka s léčivou vodou. Nad kaplí vlála korouhev s tímto vyobrazeným příběhem. Sedlák, který k této studánce přivedl svou slepou kobylu a vodou ze studánky jí potřel oči. Byl potrestaný za znesvěcení studánky tím, že on sám oslepl a kobyle se zrak opět navrátil.[15]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2023-05-27].
  5. a b Borovany - oficiální stránky obce [online]. [cit. 2008-09-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-05. 
  6. a b c d e f Historie Borovan [online]. 2006-7-13, rev. Borovany 2005 [cit. 2008-09-11]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  8. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  9. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 29. 
  10. Udělené symboly – Borovany [online]. 2009-11-19 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  11. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek VII. Písecko. Praha: František Šimáček, 1890. 343 s. Dostupné online. S. 45–46. 
  12. a b KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 206. 
  13. a b HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka,výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska, 2011. S. 122. 
  14. a b HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka, výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska, 2011. S. 48. 
  15. a b HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka,výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska, 2011. S. 72, 74. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]