Sokal
| Sokal Сокаль | |
|---|---|
 Radnice | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°29′ s. š., 24°17′ v. d. |
| Časové pásmo | UTC+2 |
| Stát |  Ukrajina |
| Oblast | Lvovská |
| Rajón | Červonohradský |
  Sokal | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 8,47 km² |
| Počet obyvatel | 25 145 (2011) |
| Hustota zalidnění | 2519 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Bohdan Stěpanovič Zaričnyj |
| Vznik | 1424 |
| Oficiální web | miskrada |
| Adresa obecního úřadu | вул. Шептицького 44 80000 м.Сокаль |
| Telefonní předvolba | 3257 |
| PSČ | 80000-80005 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sokal (ukrajinsky Сокаль) je město ve Lvovské oblasti na Ukrajině. Leží na Západním Bugu v Haliči, zhruba 80 kilometrů severně od Lvova. V roce 2011 žilo v Sokalu přes pětadvacet tisíc obyvatel.
Dějiny[editovat | editovat zdroj]
První zmínka o Sokalu je z roku 1377. V roce 1424 dostal Sokal Magdeburská práva od mazovského knížete Siemowita a od roku 1462 byl součástí polského Belzského vojvodství. V roce 1519 se u něj 2. srpna odehrála bitva mezi litevsko-polským vojskem pod vedením Konstantina Ostrožského a Krymskými Tatary, kteří vyhráli a následně město vypálili.
V rámci prvního dělení Polska se Sokal stal v roce 1772 v rámci Haliče součástí Habsburské monarchie. Během první světové války u Sokalu proběhla ve dnech 15. července až 1. srpna 1915 bitva, při které 91. pěší pluk Rakousko-uherské armády, ve kterém sloužili vojáci z Jižních Čech, měl 91 padlých, 440 nezvěstných, 39 nemocných a 9 prokazatelně zajatých. Ruskou dělostřelbou byl těžce poškozen klášter na levém břehu Bugu.[1] Po konci první světové války jej Rižský mír v roce 1921 přiřadil Polsku, kde patřil do Lvovského vojvodství.
Na základě Ribbentropova–Molotovova paktu se Sokal po sovětské invazi do Polska v roce 1939 stal součástí Sovětského svazu. V roce 1941 jej v rámci útoku na Sovětský svaz obsadila německá armáda a stal se součástí Generálního gouvernementu. V červenci 1944 jej v rámci Velké vlastenecké války dobyla zpět Rudá armáda. Západní kousek města pak zůstal ještě v letech 1944 až 1951 součástí Polska, než došlo k polsko-sovětské výměně území, po které už byl celý Sokal součástí Ukrajinské sovětské socialistické republiky.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Klášter
-
Kostel svatého Mikuláše
-
Kostel archanděla Michaela
-
Katedrála svatého Petra a Pavla
-
Římskokatolický kostel
-
Bývalé ženské gymnázium
-
Oddělení státní pokladny v okresu Sokal
-
Věž a stěny kláštera
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Sokal na německé Wikipedii a Sokal na anglické Wikipedii.
- ↑ CIGLBAUER, Jan. Jednadevadesátníci : skutečný příběh dobrých vojáků 91. regimentu. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-80-7415-180-4, ISBN 80-7415-180-8. OCLC 1098031230 S. 143–144.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sokal na Wikimedia Commons
