Dobromyl
| Dobromyl Добромиль | |
|---|---|
 | |
.svg) Znak  Vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°34′ s. š., 22°47′ v. d. |
| Nadmořská výška | 512 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas) |
| Stát |  Ukrajina |
| Oblast | Lvovská |
| Rajón | Sambirský |
  Dobromyl | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 4,97 km² |
| Počet obyvatel | 4 111 (2022)[1] |
| Hustota zalidnění | 827,2 obyv./km² |
| Správa | |
| Vznik | 1374 |
| Oficiální web | dobromylska-gromada |
| Telefonní předvolba | 3238 |
| PSČ | 82042 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dobromyl (ukrajinsky Добромиль, rusky Добромыль, polsky Dobromil) je město v Sambirském rajónu, ve Lvovské oblasti na Ukrajině. K roku 2025 v něm žilo bezmála 3,3 tisíc obyvatel.[2]
Dobromylská městská územní hromada (ukrajinsky Добромильська міська територіальна громада) je územní hromada s administrativním centrem v Dobromylu. Má rozlohu 293,9 km2 a v roce 2025 v ní žilo19 868 obyvatel. V této hromadě je město Dobromyl a tato sídla:[3][4][5]
- městys Nyžankovyči (Нижанковичі),
- vesnice Boloziv (Болозів), Bonevyči (Боневичі), Borševyči (Боршевичі), Byblo (Библо), Dešyči (Дешичі), Drozdovyči (Дроздовичі), Horodysko (Городисько), Hrabivnycja (Грабівниця), Hrušatyči (Грушатичі), Hubyči (Губичі), Chyzhky (Чижки), Kňažpil (Княжпіль), Komarovyči (Комаровичі), Koniv (Конів), Kropyvnyk (Кропивник), Miženec (Міженець), Mihovo (Мігово), Nove Misto (Нове Місто), Nyzhňa Vovča (Нижня Вовча), Packovyči (Пацьковичі), Peredilnycja (Передільниця), Pidmostyči (Підмостичі), Pjatnycja (П'ятниця), Poljana (Поляна), Posada-Novomiska (Посада-Новоміська), Roževe (Рожеве), Sanočany (Саночани), Soljanuvatka (Солянуватка), Storonevyči (Стороневичі), Ternava (Тернава), Tovarna (Товарна), Truševyči (Трушевичі), Velyke (Велике), Viljunyči (Вілюничі), Zorotovyči (Зоротовичі).
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Dobromyl leží na Vyrvě, pravém přítoku Vihoru v povodí Sanu. Leží na západním okraji Lvovské oblasti a je tak jen několik kilometrů vzdálen od polsko-ukrajinské státní hranice.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]První zmínka o Dobromylu je z roku 1374. Roku 1566 získal městská práva. Od roku 1772 do roku 1918 byl Dobromyl součástí Haliče, jedné ze zemí habsburského impéria.
V meziválečném období byl Dobromyl součástí druhé Polské republiky, kde patřil do Lvovského vojvodství. Podle polského sčítání lidu z roku 1921 měl Dobromyl 3 431 obyvatel, z toho 50,1 % Poláků, 37,9 % Židů a 11,1 % Ukrajinců..[6]
Během druhé světové války byl Dobromyl nejdřív obsazen v roce 1939 Sovětským svazem a v roce 1941 nacistickým Německem. V červnu 1941, krátce po německém útoku na SSSR, sovětská NKVD zavraždila stovky vězňů evakuovaných z nedalekého Přemyšlu a jejich těla naházela do solného dolu na okraji Dobromylu. Dne 30. června 1941 provedli členové Einsatzkommanda 6 popravu poblíž Dobromylu, při níž zabili až 132 Židů.[7] V říjnu 1941 němečtí okupanti zřídili otevřené židovské ghetto.[7] Dne 29. června 1942 bylo ghetto zlikvidováno a většina Židů byla deportována do vyhlazovacího tábora Belzec.[7] Dne 8. srpna 1944 město obsadila Rudá armáda.
Na konci války byl Dobromyl včleněn do Ukrajinské sovětské socialistické republiky a s rozpadem Sovětského svazu se stal v roce 1991 součástí samostatné Ukrajiny·
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel Proměnění Páně (16. století)
- Radnice v Dobromylu (18. století)
- Arzenál (16. století)
- Zbytky Dolního hradu (16. století)
- Klášter sv. Onufria (18. století)
Hrad Dobromyl
[editovat | editovat zdroj]Kolem roku 1450 postavil lvovský lovčí Mykola Herburt dřevěný hrad na Slipé hoře nedaleko Dobromylu. Hrad však v roce 1497 vyhořel během tatarského útoku.
Stavbu kamenného hradu zahájil Stanisław Herburt v roce 1566, bezprostředně poté, co polský král Zikmund II. August udělil městu Dobromyl magdeburské právo. V roce 1614 Jan Ščasný Herburt tuto pevnost dokončil a částečně přestavěl, čímž jí dal renesanční vzhled. Měla výhradně obranné funkce, obytné budovy sloužily pouze k dočasnému pobytu.
Po rozdělení Polska vydala rakouská vláda příkaz k demontáži starého opevnění, což bylo částečně provedeno.
Hrad měl oválný půdorys, zabíral plochu protáhlého horského hřebene a byl 85 m dlouhý a 25 m široký. Díky své poloze byl nedobytný.
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]Dobromyl navštívil románová postava – hrdina románu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války„Dobrodružství dobrého vojáka Švejka“
Dobromyl je součástí turistické cyklotrasy Stezkou po stopách dobrého vojáka Švejka. V centrální části města byl vztyčen Švejkův památník.[8]
.jpg)
Dobromyl je popsán v dílech Halyny Pahutjakové, zejména v románu „Sluha z Dobromylu“, který byl oceněn Ševčenkovou cenou.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Dobromyl na německé Wikipedii, Добромиль na ukrajinské Wikipedii, Добромильський замок na ukrajinské Wikipedii, Dobromyl na anglické Wikipedii a Добромильська міська територіальна громада na ukrajinské Wikipedii.
- ↑ Ukrajinská státní statistická služba: Чисельність наявного населення України на 1 січня 2022 року. Kyjev: Ukrajinská státní statistická služba. Dostupné online.
- ↑ https://rada.info/upload/users_files/04056003/31aa36b3d5d75fe4495cf11f8bb3a79f.docx
- ↑ Добромильська міська громада - Львівська область,. gromada.info [online]. [cit. 2025-12-23]. Dostupné online. (ukrajinsky)
- ↑ Добромильська міська територіальна громадавебсайті. dobromylska-gromada.gov.ua [online]. [cit. 2025-12-23]. Dostupné online. (ukrajinsky)
- ↑ Децентралізація в Україні. decentralization.gov.ua [online]. [cit. 2025-12-23]. Dostupné online.
- ↑ Skorowidz miejscowości Rzeczypospolitej Polskiej. Tom XIII. Warszawa: Główny Urząd Statystyczny, 1924. S. 8. (polsky)
- 1 2 3 The United States Holocaust Memorial Museum encyclopedia of camps and ghettos, 1933-1945. Příprava vydání Geoffrey P. Megargee, United States Holocaust Memorial Museum. Bloomington : [Washington, D.C.]: Indiana University Press ; In association with the United States Holocaust Memorial Museum 1 s. ISBN 978-0-253-35328-3, ISBN 978-0-253-35428-0.
- ↑ Odhalení památníku vojáka Švejka. mzv.gov.cz [online]. [cit. 2026-01-02]. Dostupné online.
