Jindřich Šimon Baar
Jindřich Šimon Baar | |
---|---|
Rodné jméno | Heinrich Baar |
Narození | 7. února 1869 Klenčí pod Čerchovem, Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 24. října 1925 (ve věku 56 let) Klenčí pod Čerchovem, Československo |
Místo pohřbení | Klenčí pod Čerchovem |
Pseudonym | Jan Psohlavý |
Povolání | spisovatel, katolický kněz, básník a etnograf |
Národnost | česká |
Příbuzní | Josef Baar (strýc) Josef Fišer (bratranec) |
multimediální obsah na Commons | |
původní texty na Wikizdrojích | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jindřich Šimon Baar (7. února 1869 Klenčí pod Čerchovem[1] – 24. října 1925 Klenčí pod Čerchovem[2]) byl český katolický kněz, básník a spisovatel, představitel realismu, tzv. venkovské prózy a Katolické moderny. Byl bratrancem a přítelem Josefa Fišera.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Jindřich Šimon se narodil v rodině Georga Baara (1829) a Anny Baarové-Schöppelové (1838). Měl sestru Barbaru Bláhovou (1865–1885).
Studoval gymnázium v Domažlicích (1880–1888), poté teologii v Praze. Roku 1892 byl vysvěcen na kněze. Pak působil na několika místech jako duchovní a v této funkci se zapojoval do snah o církevní reformu. Nejprve jako kaplan v Přimdě, Spáleném Poříčí, Stochově a Úněticích, poté v letech 1895–1897 a 1909–1919 farář v Ořechu a 1899–1909 v Klobukách. V letech 1918–1921 byl předsedou Jednoty katolického duchovenstva československého. Roku 1919 odešel do důchodu a žil ve své rodné obci.[3] Jeho příjmení si zvolila jako umělecké jméno česká herečka Lída Baarová, vlastním jménem Ludmila Babková .[4]
Pohřben je na hřbitově zvaném Na Soutkách v rodném Klenčí pod Čerchovem. Jindřich Šimon Baar si nepřál, aby na náhrobku bylo uvedeno jeho jméno a proto je na něm pouze verš:[5]
Čtenáři!
Též tvá cesta k hrobu běží,
tož se netaž, kdo zde leží,
které bylo naše jméno,
jaká práce – žití, věno.
I své kvítí i své hloží
odnesli jsme na soud Boží,
pokoj máme v tomto hrobě,
Bůh ho jednou dej i Tobě.
Pane, smiluj se nad námi!
Po jeho smrti v Klenčí bylo zřízeno Muzeum Jindřicha Šimona Baara. Nedaleko Klenčí, v malé vsi Výhledy, mu byl zřízen památník se sochou v nadživotní velikosti. Na jeho zbudování se podílely okolní obce a některé další spolky, každý z nich je na památníku zmíněn. Nachází se zde i citát J. Š. Baara:
Pane Bože!
Všecky struny v srdci
mém již popraskaly.
Jedna jediná mi zbyla.
Miluješ-li mě – dej – abych
směl na ni zahrát
píseň o lásce k této
tvrdé kamenité zemi.J. Š. Baar
Pamětní deska se také nachází na fasádě fary v Ořechu u Prahy, kde Baar dlouhá léta působil jako kněz.
Památka
[editovat | editovat zdroj]- rodný Baarův dům v Klenčí pod Čerchovem s pamětní deskou, muzeum
- bylo po něm pojmenováno Gymnázium J. Š. Baara v Domažlicích
- pamětní deska na ořešské faře
- je zmíněný na pamětní desce na kostele svatých Petra a Pavla v pražských Řeporyjích
- ulice Baarova v Ostravě, Plzni, Chocni, Karviné, Kašperských Horách, Liberci, Mimoni, Olomouci, Praze, Říčanech, Děčíně, Teplicích, Českých Budějovicích a na Ohradě
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Jeho snahou bylo zobrazit běžný život na vesnici (především chodské). Před psaním napřed poctivě bádal v archivech a jeho díla jsou realistická. Svému rodákovi Janu Vrbovi vyčítal, že si ve svých historických románech hodně vymýšlel a nedržel se faktů.
Verše[6]
[editovat | editovat zdroj]- Rodnému kraji (1903)
- Bolestné a radostné vánoce (1917)
Próza[6][7]
[editovat | editovat zdroj]- Farské historky (1900–1905): 1. Farská panička — 2. Cestou křížovou[8] – román, zfilmováno s názvem Román českého kněze — 3. Stavěl — 4. Žebračka — 5. Kohouti — 6. Kanovník – románek z kněžského života o knězi vykonávající slavnostní liturgické funkce v určitém kostele[9] — 7. Páter Kodýtek
- Pověsti ha pohádky z Chodska Praha: Nostalgie, 2011 (reedice vydání z roku 1930) Dostupné online.
- Nalezeno na cestě všedního života (1901) – povídky
- Pro kravičku (1905) – příběh z Chodska: dva mladí lidé si chtějí splnit životní sen, odstěhují se do Německa, aby si vydělali na krávu. Seznámí se zde s malířem, který se jim snaží pomáhat. Po návratu si ji koupí. V zimě kráva zdechne a malíř se rozhodne namalovat obraz – zachycení jich dvou nad mrtvou krávou. Obraz má na výstavě úspěch a malíř jej prodá za krávu pro své přátele.[10]
- Několik povídek (1906)
- Poslední rodu Sedmerova (1908) – vesnický román spisovatele z okruhu katolické moderny a zasvěceného povídkáře a romanopisce českého venkova a zejména rodného Chodska, ve kterém odhaluje, proč se poctivá snaha o zvelebení venkova nesetkává s úspěchem: vzdělání je třeba spojit s mravností vycházející z náboženství. Hrdina románu založí ve svém rodišti cukrovar, pečuje o vzdělání v obci, ale chvatný pokrok rozvrací mravy. Hrdina na konci života vidí, že zvelebením svému rodišti více uškodil, protože pečoval o hmotný prospěch lidí a nechal ležet ladem jejich duše[11]
- Jan Cimbura (1908) – selský román z jihu Čech[12], zfilmována první část
- Chodská trilogie: Paní komisarka (1908) – román o působení Boženy Němcové na Chodsku, 40. léta 19. století[13] — Osmačtyřicátníci (1924) [14] — Lůsy (1925)[15]
- Mžikové obrázky (1909)[16] – povídky
- Klenčí (1909) – román o chodském městečku Klenčí pod Čerchovem, kde je jeho rodný dům[17]
- Milovati budeš (1910) – sbírka povídek[18]
- V různých barvách (1910) – kniha z Chodska starých dob obsahující 15 povídek[19]
- Ptáci (1910) – povídky
- Z duchovní správy (1911) – povídky
- Poslední soud (1911) – Chodský román, líčící životní osudy dvou bratří Porazilů – Martina a Hadama, se odehrává v autorově milovaném rodné kraji pod Čerchovem, především v rodném Klenčí. Počáteční vzájemnou lásku a úctu obou bratrů postupně rozleptává závist a chamtivost Martinovy ženy Manky[20]
- Trnky (1911) – fejetony
- Na děkanství (1912) – román
- Skřivánek a jiné povídky (1912)
- Chvíle oddechu (1912)[21] – cestopis
- K Bohu (1914) – román
- V temných barvách (1916) – povídky
- Hanče (1916) – povídka
- Hu nás (1919) – chodské obrázky
- Holoubek (1920) – autobiografický román[22]
- Žolinka (1920)
- Počtář (1921) – román
- Naše pohádky (1921) – pro mládež
- Chodské povídky a pohádky (1922) – pro mládež, shrnutí Baarovy folkloristické činnosti
- Hlad; Syn (1923) – povídky pro mládež
- Na srdci přírody (1925) – kniha o stromech a ptácích[23]
- Amerikáni (1926)
- Hanýžka a Martínek (1927) – pro děti
- Sedlák Cimbura a kůň Běláček (1927) – pro děti
- Panská přízeň a jiné povídky (1929)
- Druhá kniha z přírody (1930)
- Dětské obrázky (1930)
- Poslední povídky, vzpomínky a řeči (1933)
- Ke Kristu blíž (1936–1940) – 4 svazky; posmrtně[24]
Odborné publikace[7]
[editovat | editovat zdroj]- Chodská čítanka (1927) – spolu s Františkem Teplým a Janem Františkem Hruškou
- Kapitoly z cestopisu Chvíle oddechu
- Klenčí, městečko na Chodsku (1909)
- Nehistorická historie: námitky proti Vrbovo pojetí chodských rebelií (1929) – spolu s F. Teplým
Baarovy spisy vyšly ve 30 svazcích v letech 1923–1934.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Klenčí pod Čerchovem 21 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2021-08-26]. Dostupné online.
- ↑ Klenčí pod Čerchovem 43 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2021-08-26]. Dostupné online.
- ↑ BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc: ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Baar Jindřich Šimon, s. 9.
- ↑ VIZ ČLÁNEK, viz článek. Lída Baarová zde na wikipedii [online].
- ↑ Šumavský rozcestník: hrob Jindřich Šimon Baar. www.sumava.cz [online]. [cit. 2021-08-26]. Dostupné online.
- ↑ a b FRABŠA, František Salesius. Čeští spisovatelé dnešní doby. Praha: Lidová tribuna, 1923. 160 s. S. 7.
- ↑ a b KUNC, Jaroslav. Slovník soudobých českých spisovatelů. Krásné písemnictví v letech 1918–1945. Praha: Orbis, 1945. 1018 s. S. 13–18.
- ↑ BAAR, Jindřich Šimon. Cestou křížovou [online]. Holešov: 1900 [cit. 2021-06-18]. Dostupné online.
- ↑ Kanovník: románek z kněžského života. Praha: Máj, 1920. Dostupné online.
- ↑ Pro kravičku: chodský obraz. V Praze: F. Topič, 1919. Dostupné online.
- ↑ BAAR, Jindřich Šimon. Poslední rodu Sedmerova [online]. Praha: Novina, 1940 [cit. 2021-06-28]. Dostupné online.
- ↑ Jan Cimbura: jihočeská idyla. V Praze: Bohuslav Rupp, 1946. Dostupné online.
- ↑ BAAR, Jindřich Šimon. Paní komisarka [online]. Praha: Bohuslav Rupp, 1908 [cit. 2021-06-18]. Dostupné online.
- ↑ BAAR, Jindřich Šimon. Osmačtyřicátníci [online]. Praha: Vyšehrad, 1949 [cit. 2021-06-18]. Dostupné online.
- ↑ BAAR, Jindřich Šimon. Lůsy [online]. Praha: Bohuslav Rupp, 1947 [cit. 2021-06-18]. Dostupné online.
- ↑ BAAR, Jindřich Šimon. Mžikové obrázky, I: Velké a malé děti. [online]. Holešov: 1909 [cit. 2021-06-18]. Dostupné online.
- ↑ BAAR, Jindřich Šimon. Klenčí [online]. Praha: Jindřich Š. Baar, 1909 [cit. 2021-06-28]. Dostupné online.
- ↑ Milovati budeš: povídky a črty; Trnky: feuilletony. V Praze: Novina, 1941. Dostupné online.
- ↑ V různých barvách. V Praze: Novina, 1931. Dostupné online.
- ↑ BAAR, Jindřich Šimon. Poslední soud [online]. Praha: Českomoravské podniky tiskařské a vydavatelské, 1925 [cit. 2021-06-28]. Dostupné online.
- ↑ BAAR, Jindřich Šimon. Chvíle oddechu [online]. Praha: Českomoravské podniky tiskařské a vydavatelské, 1929 [cit. 2021-06-28]. Dostupné online.
- ↑ Holoubek: kněžská idyla. Praha: Cyrillo-Methodějské knihkupectví Gustav Francl, 1920. Dostupné online.
- ↑ BAAR, Jindřich Šimon. Na srdci přírody [online]. Praha: Českomoravské podniky tiskařské a vydavatelské, 1925 [cit. 2021-06-28]. Dostupné online.
- ↑ BAAR, Jindřich Šimon. Ke Kristu blíž [online]. Přerov: Společenské podniky, 1940 [cit. 2021-06-28]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Jindřich Šimon Baar (a jeho literární dílo) – František Teplý. Praha: Českomoravské podniky tiskařské a vydavatelské, 1920–1940
- Jindřich Šimon Baar – Václav Brtník. Praha: s. n., 1923
- Jindřich Šimon Baar, strážný duch Chodska: snímky z jeho života, osudu Chodska a rodného města Klenčí pod Čerchovem za posledních dvacet let až – Jaroslav Žáček: Praha: Psohlavci, 1948
- BENEŠ, Josef. Ač zemřeli ještě mluví: Medailony českých katolických vlasteneckých kněží. Praha: Česká katolická charita, 1964. 449 s. S. 417–425.
- Jindřich Šimon Baar: personální bibliografie – Helena Hudíková. Plzeň: Knihovna města Plzně, 1975
- Jindřich Šimon Baar (1867–1925): literární pozůstalost – Pavel Křivský. Praha: Literární archív Památníku národního písemnictví, 1976
- Jindřich Šimon Baar – graficky upravil Zdeněk Mlčoch. Praha: Klub mladých čtenářů v Albatrosu, 1976
- Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1982. S. 12–16.
- Čeští spisovatelé literatury pro děti a mládež – redakce Otakar Chaloupka. Praha : Albatros, 1985. s. 33–35
- FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. 1. A–G. Praha: Academia, 1985. 900 s. ISBN 80-200-0797-0. S. 101–104.
- Jindřich Šimon Baar: Hanýžka a Martínek: metodický text k besedě k 120. výročí narození J. Š. Baara – Milena Smetanová. Znojmo: Okresní knihovna, 1989
- Die Chodentrilogie Jindřich Šimon Baars: Eine Untersuchung zur Literarisierung der Folklore am Beispiel des Chronikromans von Baar – Kim Karen Ucen. München: Sagner, 1990
- Dějiny české literatury. IV. Literatura od konce 19. století do roku 1945 – hlavní redaktor Jan Mukařovský. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1995. 714 s. ISBN 80-85865-48-3. S. 606.
- PUTNA, Martin C. Česká katolická literatura v evropském kontextu 1848–1918. Praha: Torst, 1998. 801 s. ISBN 80-7215-059-6.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století I. A–J. Praha; Litomyšl: Paseka, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 35.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí: 2. sešit: B–Bař. Praha: Libri, 2005. 154–264 s. ISBN 80-7277-252-X. S. 154–155.
- HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2. S. 9–10.
- Lidová kultura: národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. 1. sv. Praha: Mladá fronta, 2007. 284 s. ISBN 978-80-204-1711-4. S. 17.
- KLEMPERA, Josef. Ořech: Jindřich Šimon Baar v Ořechu a přifařené obce. Ořech: Obecní úřad Ořech, 2007. 316 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-254-0564-2.
- JOHÁNKOVÁ, Marie. Jindřich Šimon Baar – osobnost a dílo [online]. Praha: Univerzita Karlova. Pedagogická fakulta. Katedra českého jazyka a literatury, 2009 [cit. 2021-08-26]. Diplomová práce. Dostupné online.
- TAUEROVÁ, Marie. Jindřich Šimon Baar. Průvodce jeho životem a dílem; kopie strojopisu uložená ve fondu Moravské zemské knihovny v Brně pod sig. RKP2-0483.537
- TEPLÝ, František. Ze života J.Š. Baara [online]. Praha: Novina. S. 474. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jindřich Šimon Baar na Wikimedia Commons
- Autor Jindřich Šimon Baar ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jindřich Šimon Baar
- Digitalizovaná díla Jindřicha Šimona Baara v Národní digitální knihovně.
- Jindřich Šimon Baar v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
- Díla Jindřicha Šimona Baara v elektronické podobě na webu Městské knihovny v Praze.
- Jindřich Šimon Baar v souborném katalogu Akademie věd ČR
- Jindřich Šimon Baar na Slánsku Archivováno 11. 10. 2009 na Wayback Machine.
- Nejpopulárnější kněz-beletrista české literatury – Jaroslav Med v rozhovoru o Baarovi, otázky kladl Aleš Palán
- Jindřich Šimon Baar Archivováno 18. 6. 2020 na Wayback Machine. v Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918
- Jindřich Šimon Baar na stránkách Centra dějin české teologie KTF UK Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
- Jindřich Šimon Baar v Česko-Slovenské filmové databázi
- Jindřich Šimon Baar ve Filmové databázi
- Jindřich Šimon Baar na Kinoboxu
- Jindřich Šimon Baar v Internet Movie Database (anglicky)
- Kniha online Jindřich Šimon BAAR: Pověsti ha pohádky z Chodska. Praha: Nostalgie, 2011
- MyHeritage: Jindřich Šimon Baar
- Jindřich Šimon Baar v Biografický slovník zemí českých
- Jindřich Šimon Baar
- Čeští spisovatelé 20. století
- Čeští romanopisci
- Realističtí spisovatelé
- Čeští spisovatelé knížek pro děti
- Čeští náboženští spisovatelé
- Spisovatelé píšící česky
- Čeští básníci
- Básníci tvořící česky
- Katoličtí autoři
- Čeští římskokatoličtí duchovní
- Sběratelé lidové slovesnosti
- Chodsko
- Narození v Klenčí pod Čerchovem
- Narození 7. února
- Narození v roce 1869
- Úmrtí 24. října
- Úmrtí v roce 1925
- Pohřbení v Klenčí pod Čerchovem
- Úmrtí v Klenčí pod Čerchovem