Kalich (nádoba)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Románský kalich ke korunovaci francouzských králů, 12. století, Remeš
Pravoslavný kalich, Ipatěvský klášter v Kostromě, střední Rusko
Etruský kalich bucchero

Kalich (latinsky calix) má dva archetypy, jednak kráter – dvouuchou antickou nádobu různé velikosti, určenou k míšení vína s vodou, a také k jeho pití, a dále vinný pohár na členité noze.

V křesťanství ustálený pojem pro litugickou nádobu, to znamená pro předmět užívaný při bohoslužbě. Kalich naplněný vínem podle evangelií Ježíš Kristus podal svým učedníkům při Poslední večeři se slovy budoucí modlitby „Vezměte a pijte z něho všichni…“. Kalich se stal symbolem husitů a dalších skupin náboženské reformace, protože symbolizoval přijímání podobojí všech věřících – tedy nejen chleba, ale i vína. Odtud také pochází alternativní pojmenování husitů kališníci nebo stoupenci kalicha.

Kalich se užívá společně s paténou.

Typy a tvary[editovat | editovat zdroj]

Kalich se skládá ze tří částí: noha (latinsky pés) je tvořena patkou (kruhovou, šestihrannou, laločnatou, či ozdobně vykrajovanou), z ní vyrůstá válcový nebo šestiboký dřík, na němž je kulovitý či zploštělý ořech (latinsky nodus), někdy s kruhovými nebo routovými výstupky krytými drahokamy nebo smaltovanými medailonky, někdy je dřík nahoře a dole sevřený dvěma prstenci. Na dřík nasedá kupa (číše, latinsky cuppa), která často bývá vložena do ozdobně probíjeného či tepaného koše.

Paténa je mělký kruhový talířek s mezikružím, často značeným křížem, dno bývá kruhové nebo laločnaté. Paténa patřičná ke kalichu má mít kruhovou prohlubeň tak velkou, aby přesně zapadla do obvodu kalicha jako poklička. Ve středověku se ještě ke kalichu užívala dvojice rourek nebo lžic na víno.

Typy kalicha:

  • dvouuchý, latinsky ansatus (středověký, sváteční)
  • pontifikální, honosně zdobený, vysoký 25–28 cm, je určen pro slavnostní (pontifikální) bohoslužbu společně s pontifikálním oděvem kněze,
  • všednodenní, menší cca 20–24 cm vysoký
  • utrakvistický (reformační) – určený k přijímání podobojí, nemusí být z drahého kovu a může mít objem až 2 litry, mívá také víčko
  • pravoslavný – často velký až do objemu 1 litru, může mít tvar květu (dole zúžený)

Materiály[editovat | editovat zdroj]

Kalich určený k liturgii se dotýká svaté substance (vína, tj. Krve Kristovy), náleží ke skupině svatých nádob (latinsky vasa sacra), a proto má být podle církevních předpisů zhotoven z drahocenných materiálů, zlatý nebo stříbrný a pozlacený, nebo řezaný z drahokamu. Pokud je v chudém kostele zhotoven z obecného kovu, měl by být alespoň pozlacený či postříbřený. nejhonosnější kalichy bývaly řezané a broušené z onyxu (například z dómu sv. Marka v Benátkách), ale také například z horského křišťálu. Pouze výjimečně může být kalich z obyčejných rozbitných materiálů, jako je sklo nebo keramika. Od konce 20. století se předpisy lokálně přestávají dodržovat, například u augustiniánů na Starém Brně užívají kalich keramický.

Výzdoba[editovat | editovat zdroj]

Eucharistické kalichy byly často velmi bohatě zdobeny tepanými či rytými medailony s ornamenty a s výjevy ze života Kristova (kalich pašijový), ze života Mariina (kalich mariánský), či s postavami svatých. V českých zemích jsou častým námětem postavy českých patronů (například kalich Svatováclavský nebo s výjevy ze života sv. Jana Nepomuckého). Dále se zdobily a zdobí niellem, emailem či vykládají drahokamy.

Posvátné relikvie[editovat | editovat zdroj]

Gotická kaple sv. Kalicha ve valencijské katedrále

Nejznámější středověké nádoby uctívané jako kalich Ježíše Krista se dochovaly ve Španělsku a v Itálii. S duchovní podporou románského kalichu, uschovaného ve 12. století v klášteře San Juan de la Peña v Pyrenejích a v letech 1437–1439 přeneseného do pokladu katedrály ve Valencii, údajně zvítězili aragonští králové nad Maury. Druhý svatý kalich v téže době pomáhal v reconquistě králům Léonu a Kastilie. Třetí exemplář svatého kalichu s označením Sacro catino je mělkou mísou, vybroušenou z průsvitného zeleného smaragdu a je vystaven v pokladnici katedrály v Janově. Méně úspěšné bylo prohlašování dalších nádob za svatý Kalich, například byzantských kalichů a konvic ze sardonyxu v pokladu dómu svatého Marka v Benátkách.[1] Hliněná či vosková pečeť svatého kalichu byla v raném středověku pro ochranu vkládána do základů novostavby kostela.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. David Buckton (ed.): Il tesoro di San Marco. Olivetti Milano 1984, s. 86-94
  2. Lexikon der christlichen Ikonographie, díl 2, Allgemeine Ikonographie. Ed. Wolfgang Braunfels. Freiburg-Rom-Basel-Wien 1992, s. 40

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Joseph BRAUN, Das christliche Altargerät in seinem Sinn und Entwicklung. München 1932

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]