Katedrála svatého Klimenta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Katedrála svatého Klimenta v Praze

Pohled na zadní stranu katedrály v Klementinu
Místo
Stát Česko Praha
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Náboženství křesťanství
Církev řeckokatolická
Provincie Archeparchie prešovská
Diecéze Apoštolský exarchát v České republice
Status katedrála
Architektonický popis
Stavební sloh vrcholné baroko
Typ stavby kostel
Specifikace
Stavební materiál kámen, zdivo, sklo
Kód památky 38162/1-7 (PkMnMISSezObr) (součást památky Klementinum)

Katedrála svatého Klimenta je řeckokatolické označení dříve římsko-katolického kostela sv. Klimenta v pražském Klementinu, jedné z nejvýznamnějších výtvarných památek vrcholného baroka v Praze. Dnes slouží jako hlavní chrám apoštolského exarchátu řeckokatolické církve v českých zemích. Pro potřeby řeckokatolíků jej vyčlenil v roce 1931 pražský arcibiskup František Kordač, na katedrálu byl povýšen bulou papeže Jana Pavla II. ze dne 13. března 1996, jíž byl zřízen apoštolský exarchát. V souboru staveb celého Klementina je chrám chráněn jako národní kulturní památka České republiky.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší chrámovou stavbou na tomto místě byl drobný románsko-gotický kostel se dvěma pětibokými apsidami, při němž si dominikáni v roce 1227 založili svůj klášter, zpustošený husity v roce 1420. Jednolodní barokní chrám byl vystavěn jezuity v areálu Klementina v letech 17111715 podle projektu neznámého architekta jako novostavba a vysvěcen arcibiskupem Mayerem. Obvykle uváděné připsání projektu kostela Františku Maxmiliánu Kaňkovi není úplně průkazné.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jižní průčelí kostela do Karlovy ulice

Zvenku střídmě modelovaná stavba vyniká jen vysokou hranolovou věží s barokní cibulovitou bání, která obohacuje panoráma Starého Města jako jedna z dominant stověžaté Prahy. S chrámem Nejsvětějšího Salvátora byl tento kostel původně propojen společnou sakristií (nyní je průchod uzavřen).

Krypta[editovat | editovat zdroj]

V kryptě jsou zděné hrobové přihrádky (loculi). Je zde pohřben například kronikář Václav Hájek z Libočan (+1553), který zemřel v nedalekém klášteře dominikánek u sv. Anny.

Výzdoba interiéru[editovat | editovat zdroj]

Bohatě zdobený interiér představuje vynikající příklad propojení všech výtvarných řemesel radikálního pražského baroka do jednoho celku, tzv. Gesamtkunstwerk. Hlavní dojem vytváří fresková malba čtyř klenebních polí se scénami ze života sv. Klimenta a iluzivní architektura oltářů.

Život sv. Klimenta[editovat | editovat zdroj]

Čtyři fresky vymaloval Jan Hiebel

  1. Nad hlavním oltářem: Sv. Kliment byl za svou víru poslán císařem Trajánem do vyhnanství na Chersonés, kde nalezl 2000 trpících křesťanů, odsouzených k práci v kamenolomech. Modlil se za ně a dodal také jim naději a víru, takže vyčerpaní a žízniví spatřil na skále ve svatozáři Beránka Božího, pod jehož nohama vytryskl pramen čerstvé vody.
  2. Katané sv. Klimenta odsoudili k smrti a přivázali mu na krk kotvu, s níž ho vrhají do moře.
  3. Andělé adorují na oltáři ostatky sv. Klimenta, který již byl vzat do nebe. Ke chrámu se sbíhají věřící.
  4. Nad kruchtou: Nebeská klenba je vyobrazena s Nejsvětější Trojicí uprosřed, adorují ji sv. Kliment a sv. Alois z Gonzagy, pod nimi snadělé drží rozvinutý rys s vyobrazením koleje Klementinum.

Sochy[editovat | editovat zdroj]

Dřevěné bíle štafírované sochy církevních otců Západu, tj. sv. Augustina, Jeronýma, Ambrože a Řehoře, a dále čtyř evangelistů ve výklencích jsou dílem Matyáše Bernarda Brauna, jehož sochy zdobí i šest bočních oltářů a pět nástavců zpovědnic. Kazatelna je zdobena dřevořezbami se scénami ze života sv. Františka Xaverského. Sochařská výzdoba tvoří vůbec nejkvalitnější řezbářský soubor z dílny Matyáše Bernarda Brauna.

Obrazy[editovat | editovat zdroj]

Autorem obrazů je Ignác Raab, štukatury vytvořil Bernardo Spinetti. Hlavní oltář je iluzivní, jeho architektura imituje mramor a je vymalována na zdi Josefem Kramolínem. Oltářní obraz představuje sv. Klimenta, v nástavci je vymalován sv. Ignác - vše je dnes žel překryto ikonostasem. Na postranních oltářích jsou obrazy sv. Héraklia,sv. Františka Xaverského a sv. Linharta, který namaloval Petr Brandl, na oltáři sv. Anny obraz od Ignáce Raaba.

Ikonostas[editovat | editovat zdroj]

Novodobý ikonostas z 19. století, přenesený sem z chrámu sv. Kříže, byl nahrazen novým podle návrhu z roku 1984.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Monumnet.npu.cz, [cit. 2011-06-25]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • František EKERT, Posvátná místa král.hl. města Prahy, I. díl, Praha 1883, s. 379-382, dostupné online.
  • Oldřich J. Blažíček: Sochařství baroku v Čechách. SNKLHU Paha 1958.
  • Jaromír NEUMANN: Český barok, Odeon Praha 1974 (2.vydání).

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]