Kostel svatého Františka Xaverského (Opařany)
| Kostel svatého Františka Xaverského v Opařanech | |
|---|---|
 Kostel svatého Františka Xaverského v Opařanech | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Tábor |
| Obec | Opařany |
| Souřadnice | 49°23′41,65″ s. š., 14°29′1,47″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | česká římskokatolická |
| Provincie | Čechy |
| Diecéze | českobudějovická |
| Zasvěcení | František Xaverský |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | baroko |
| Výstavba | 1732-1735 |
| Další informace | |
| Kód památky | 31869/3-4945 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Jezuitský klášter Opařany) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Františka Xaverského v Opařanech je barokní kostel, původně součást jezuitské koleje s rezidencí v obci Opařany, okres Tábor. Kostel je jako součást zámeckého areálu chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]
První kostel
[editovat | editovat zdroj]Na místě původní zchátralé tvrze dala majitelka panství Opařany, vdova Františka hraběnka Slavatová rozená z Meggau, založit jako svou fundaci kostel podle plánů Matěje Velse. Jeho základní kámen byl položen 17. dubna 1657, po dokončení v roce 1658 byl zasvěcen sv. Františkovi Xaverskému a jeho duchovní správu fundátorka svěřila jistebnickému faráři a jezuitům z koleje v Jindřichově Hradci. [2]. Kostel měl tři oltáře: hlavní byl zasvěcen sv. Františku Xaverskému (s jehož relikviemi byla v Opařanech pořádána od roku 1650 procesí a zázraky uzdravení zapisovány do pamětní knihy) a postranní oltáře sv. Josefa a sv. Františky Římské (křestní patronky fundátorky). K témuž kostelu byly roku 1666 zvenčí přistavěny kaple Panny Marie Svatohorské a sv. Ignáce.[3]
Ves Opařany i s kostelem zakoupili od Slavatů roku 1681 jindřichohradečtí jezuité. V roce 1717 zde pražští jezuité z novoměstské koleje zahájili velkorysou stavbu koleje s rezidencí (po sekularizaci nazývanou zámek) a velikost stávajícího kostela nedostačovala, snad ani výzdoba nesplňovala jejich představy. V roce 1732, tedy pět let poté, co byl klášter dokončen, došlo k úplné demolici kostela. Zachována zůstala kamenná deska s nápisem DIVO FRANCISCO XAVERIO SACRUM s letopočtem 1658, vezděná pak do stěny nového chrámu a obraz sv. Františka Xaverského, který namaloval František Zmíček z Jindřichova Hradce, Obraz v době Podlahova soupisu památek visel nad hlavním oltářem.[4]
Druhý kostel
[editovat | editovat zdroj]Autorstvím návrhu nového kostela jezuité pověřili jednoho z nejslavnějších architektů té doby, Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Kostel podle jeho projektu zde byl vystavěn v letech 1732 až 1735 jako zmenšená kopie kostela svatého Klimenta v pražském Klementinu. Tři travé stlačené plackové klenby pokrývá freska Apoteózy sv. Františka Xaverského s mapou Asie od Josefa Kramolína. V interiéru jsou barokní oltáře se sochařskou výzdobou neurčené pražské dílny, na hlavním oltáři jsou sochy čtyř českých patronů, na oltáři sv. Jana Křtitele obraz světce od Ignáce Raaba.
Krypta pod kostelem sloužila k pohřbům zdejších jezuitů.
Program záchrany architektonického dědictví
[editovat | editovat zdroj]V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1999-2011 na opravu památky čerpáno 10 610 000 Kč.[5]
| rok | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| částka | 900 | 700 | 1 100 | 1 200 | 1 100 | 1 500 | 1 400 | 485 | 400 | 990 | 270 | 270 | 295 |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-08-14]. Identifikátor záznamu 143414 : Klášter s kostelem sv. Františka Xaverského. Památkový katalog. Také Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ.
- ↑ Hejna 1885, s. 58-63
- ↑ Antonín Podlaha-Eduard Šittler, Soupis památek historických a uměleckých v království Českém, Politický okres Milevsko. Praha 1898, s. Hejna 1885, s.
- ↑ Podlaha-Šittler 1898, s. 130
- ↑ MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 102–103.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HEJNA Josef: Paměti statků: Opařanského, Podbořského, Dobronického a Stadleckého. Tábor 1885
- PODLAHA Antonín–ŠITTLER Eduard, Soupis památek historických a uměleckých v království českém, politický okres Milevsko. Praha 1898, s. 130-132.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Františka Xaverského v Opařanech na Wikimedia Commons