Ukrajinská menšina v Česku

Ukrajinská národnostní menšina v Česku
Populace
cca 600 000
Jazyk(y)
ukrajinština, ruština, čeština
Náboženství
Pravoslavná církev Ukrajiny, Ukrajinská řeckokatolická církev

Ukrajinská národnostní menšina je skupina obyvatel České republiky, kteří se hlasí k ukrajinské národnosti nebo ukrajinskému původu. Po ruské invazi na Ukrajinu se z ukrajinské menšiny stala největší národnostní a etnická menšina v České republice.

Migrace

Pracovní migrace cizinců z Ukrajiny do Česka začala nabývat na intenzitě počátkem devadesátých let dvacátého století. V roce 1991 na českém území bylo jen 8 500 občanů Ukrajiny. Nicméně k říjnu 2009 Český statistický úřad udával číslo 132 481, což z občanů Ukrajiny dělalo největší skupinu cizinců v České republice tvořících 30 % populace všech cizinců v Česku.

K 31. prosinci 2011 v Česku žilo 118 932 občanů Ukrajiny, k 31. prosinci 2012 to bylo 112 549, 105 138 k 31. prosinci 2013. K 31. prosinci 2016 v Česku žilo 110 245 občanů Ukrajiny, za desetiletí období se jednalo o 3 % pokles.

K 30. červnu 2020 v Česku žilo 157 289 občanů Ukrajiny. K 30. červnu 2021 na území České republiky žilo již 183 250 občanů Ukrajiny.

K ukrajinské národnosti se ve sčítání lidu v roce 2021 přihlásilo 78 068 osob, čímž se ukrajinská národnostní menšina stala (po Slovácích) druhou nejpočetnější národnostní skupinou.

K 1. říjnu 2023 bylo v Česku téměř 360 000 uprchlíků z Ukrajiny, většinou žen, dětí a starších lidí, kteří utekli z Ukrajiny během ruské invaze v Ukrajinu.

Aktuální počet cizinců

Cizinci z Ukrajiny v Brně 4. března 2022

Koncem roku 2023 žilo na území Česka 1 065 740 cizinců, z toho 574 447 z Ukrajiny.

Ekonomická situace

Zhruba 80 % ekonomicky aktivních ukrajinských uprchlíků starších 17 let v roce 2024 pracovalo, ale často se jednalo o vzdělané ženy, které dělaly méně kvalifikovanou práci. Některé obory, jako například stavebnictví nebo zemědělství, by se podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečka těžko obešly bez pracovníků z Ukrajiny. 30 % pracujících uprchlíků uvedlo, že musí mít více prací, aby se uživili, a polovina pracovala o víkendech nebo pozdě večer. 79 % ukrajinských uprchlíků v ekonomicky aktivním věku si v listopadu 2023 samo hradilo náklady na bydlení.

Protiukrajinské nálady

Podle průzkumu agentury PAQ Research, který byl proveden mezi uprchlíky z Ukrajiny v Česku v červnu 2023, odpovědělo 60 % dotázaných kladně na otázku: "Zažil jste vy nebo někdo z vašich rodinných příslušníků během svého pobytu v České republice verbální/fyzické útoky kvůli tomu, že jste z Ukrajiny?" Podle výzkumů společnosti PAQ research z roku 2024 se 57 % ukrajinských uprchlíků setkalo s verbálními útoky ze strany Čechů.

V roce 2023 došlo k několika incidentům mezi občany Ukrajiny a občany Česka, které média označila za Romy.

Demografie

Vývoj počtu cizinců s ukrajinskou státní příslušností

Rok Obyv. ±% p.a. 1994 14 230 —     1995 28 150 +97,82 % 1996 46 303 +64,49 % 1997 43 402 −6,27 % 1998 52 684 +21,39 % 1999 65 883 +25,05 % 2000 50 212 −23,79 % 2001 51 825 +3,21 % 2002 59 145 +14,12 % 2003 62 282 +5,3 % 2004 78 263 +25,66 %	Rok Obyv. ±% p.a. 2005 87 789 +12,17 % 2006 102 594 +16,86 % 2007 126 721 +23,52 % 2008 131 921 +4,1 % 2009 131 932 +0,01 % 2010 124 281 −5,8 % 2011 118 932 −4,3 % 2012 112 549 −5,37 % 2013 105 138 −6,58 % 2014 104 156 −0,93 % 2015 105 614 +1,4 %	Rok Obyv. ±% p.a. 2016 109 850 +4,01 % 2017 117 061 +6,56 % 2018 131 302 +12,17 % 2019 145 153 +10,55 % 2020 165 356 +13,92 % 2021 196 875 +19,06 % 2022 636 282 +223,19 % 2023 574 447 −9,72 % 2024 589 456 +2,61 % 2025 612 953 +3,99 % 2026 621 445 +1,39 %
Zdroj: ČSÚ

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ukrainians in the Czech Republic na anglické Wikipedii.

Literatura

• MARKUS, V. Ukraine and Ukrainians throughout the World: The Demographic and Sociological Guide to the Homeland and Its Diaspora. Redakce Pawliczko A. L.. [s.l.]: University of Toronto Press, 1994. ISBN 978-0-8020-7200-9. Kapitola Ukrainians in the Czech and Slovak Republic, s. 147–159. 
• NEKORJAK, M. Klientský systém a ukrajinská pracovní migrace do České republiky. Sociální studia. 2006, s. 89–109. Dostupné online. ISSN 1214-813X. 
  • Byla prezentována i anglická verze: ČERMÁKOVÁ, D; NEKORJAK, M. Mezinárodní migrace a nelegální pracovní aktivity migrantů v Česku v širším evropském kontextu. [s.l.]: Charles University, 2007. (Tijdschrift voor Economische en Sociale Geografie). Dostupné online. Kapitola Ukrainian Middleman System of Labour Organization in the Czech Republic. ^{[nedostupný zdroj]}
• Cizinci podle typu pobytu, pohlaví a státního občanství/Foreigners: by type of residence, sex and citizenship. [s.l.]: Český statistický úřad, 2009-10-31. Dostupné online. 
• DRBOHLAV, Dušan. Imigranti v České republice: s důrazem na ukrajinské pracovníky a 'západní' firmy operující v Praze. [s.l.]: Open Society Institute, 1999. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-16. 
• NEKORJAK, M. Duchovní a kulturně společenská podpora integrace národnostních menšin. Redakce Hučko L.. [s.l.]: Apoštolský exarchát Řeckokatolické církve v České republice, 2005. ISBN 978-80-239-6410-3. Kapitola Pracovní migrace Ukrajinců do České republiky, s. 21–36. 
• UHEREK, Z. Rekonstrukce vybraných podmínek života pracovní migrace z Ukrajiny v České republice na základě šetření na Zakarpatské krajině – případová studie. Zdravotní politika a ekonomika. 2001, s. s. 93–103. 

Související články

• Rusínská menšina na Slovensku

Portály: Česko | Ukrajina