Pravoslavná církev Ukrajiny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
ikona
Tento článek potřebuje důkladnou jazykovou korekturu.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení můžete hledat v radách na stránce Pravopisné rady, případně na diskusní stránce článku.
ikona
Tento článek nebo jeho část potřebuje stylistické (slohové) úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci můžete hledat v radách na stránkách Encyklopedický styl a Vzhled a styl, případně na diskusní stránce článku.
Tento článek je o sjednocené ukrajinské církvi vzniklé roku 2018. Další významy jsou uvedeny na stránce Ukrajinská pravoslavná církev.
Pravoslavná církev Ukrajiny
Православна церква України (PCO)
Chrám svatého Michala
Vznik
Datum15. prosince 2018
MístoKyjev
Registrace v ČR
(dosud neregistrováno)
Statutární orgán
NázevMetropolita kyjevský a vší Ukrajiny
SídloKlášter svatého Michala v Kyjevě
ČlenEpifanij (metropolita kyjevský a vší Ukrajiny, od 15. prosince 2018)
Odkazy
Webhttps://www.pomisna.info/uk/
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Portal.svg Portál Ukrajina
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pravoslavná církev Ukrajiny (ukrajinsky Православна церква України) je ukrajinská pravoslavná církev. Vznikla na sjednocujícím sněmu ukrajinských pravoslavných církví 15. prosince 2018 sjednocením Ukrajinské pravoslavné církve Kyjevského patriarchátu a Ukrajinské autokefální pravoslavné církve, které byly zároveň rozpuštěny,[1] a části Ukrajinské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu.[zdroj?] Do čela nové církve byl zvolen 39letý Epifanij (Dumenko) jakožto metropolita kyjevský a vší Ukrajiny.[2][3] Na bohoslužbě dne 5. ledna 2019 konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. udělil Pravoslavné církvi Ukrajiny status autokefální církve.[4]

Autokefalii ukrajinské pravoslavné církve nyní uznává Ekumenický patriarchát v Konstantinopoli, Patriarchát v Alexandrii, Kyperská církev a Řecká církev (až na Moskevského patriarchu tedy všichni ostatní).

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Metropolitní Kyjev[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Metropolitní Kyjev.
Kanonická území pravoslavných církví v roce 1683

V roce 988, v důsledku christianizace Kyjevské Rusi Vladimírem Svjatoslavychem, byla vytvořena první ukrajinská křesťanská církev s centrem ve městě Kyjev pod názvem Metropolitní Kyjev ekumenického patriarchátu Konstantinopole.[5] Po uzavření Brestské unie v roce 1596 došlo k rozkolu ukrajinského křesťanství, které bylo rozděleno na pravoslavné a katolíky.

V roce 1685 zahájil moskevský patriarchát anexi Kyjevského metropolity k ekumenickému patriarchátu, vysvěcením kyjevského metropolity Gedeona v Moscovech. V roce 1686 vydal ekumenický patriarcha Dionysius IV. (Později anathema) prostřednictvím simony synodální dopis, který uděluje právo vysvěcení metropolity Kyjeva moskevskému patriarchovi způsobem úsporných opatření zvoleným radou duchovenstva a věřícími jeho diecéze . Bylo povinné, aby kyjevský metropolita zmínil ekumenického patriarchu Konstantinopole jako svého prvního hierarcha v jakékoli službě, hlásal a potvrzoval svou kanonickou závislost na konstantinopolské Matce církvi, ale žádná z těchto podmínek nebyla splněna. Kyjevský metropolita se vlastně stala jednou z běžných diecézí moskevského patriarchátu, když Petr Veliký v roce 1722 zvolil Barlaama (Voniatovycha) v hodnosti arcibiskupa, nikoli metropolity. Svatý synod ekumenického patriarchátu v procesu udělení autokefalie ukrajinské církvi na svém zasedání 11. října 2018 zrušil synodální dopis z roku 1686 kvůli simonii a jejímu hrubému porušení.[6]

Poskytování autocefalie[editovat | editovat zdroj]

16. června 2016, v předvečer všes ortodoxní rady, Nejvyšší rada Ukrajiny schválila výzvu patriarchovi Bartoloměji o udělení autokefalie pravoslavné církvi na Ukrajině, překonání důsledků rozdělení církve svoláním sjednocující rady a anulací přistoupení Kyjevského patriarchátu k Moskvě.[7]

Přechod na praktické akce v Konstantinopoli proběhl na jaře roku 2018. Po setkání s patriarchou Bartholomewem mu prezident Ukrajiny Petro Poroshenko poslal žádost o tomos. Podporovala ho Nejvyšší rada a hierarchové UOC-KP a UAOC. Synoda ekumenického patriarchátu v prohlášení po dubnovém zasedání oznámila, že přijala stížnost ukrajinské církve a sekulárních úřadů.[8][9]

Podpis[nedostupný zdroj] dohody „O spolupráci a interakci mezi Ukrajinou a ekumenickým patriarchátem Konstantinopole“

Na zasedání konaném od 9. do 11. října 2018 synoda konstantinopolského patriarchátu potvrdila své rozhodnutí zahájit autokefalii pravoslavné církvi na Ukrajině. Synoda se také rozhodla obnovit stauropegii ekumenického patriarchy v Kyjevě, obnovenou „ve své biskupské nebo kněžské hodnosti“ Filaret (Denisenko), Makarije (Maletich) (nešlo však o jejich obnovu v hodnosti kyjevského patriarchy a metropolity)[10] a „jejich následovníci, kteří se ocitli v rozkolu ne z dogmatických důvodů,“ zrušili ”povinnost synodálního dopisu z roku 1686, který dal moskevskému patriarchovi právo vysvěcení kyjevského metropolity zvoleného Radou kněží a věřících . jeho diecéze "(synoda). že i za těchto podmínek kyjevský metropolita" musel při jakékoli službě zmínit ekumenického patriarchu jako svého prvního arcibiskupa, hlásat a potvrzovat svou kanonickou závislost na konstantinopolské matce církvi “).[11][12]

Během[nedostupný zdroj] shromáždění

PCU vznikla 15. prosince 2018 na místní radě uznané ekumenickým patriarchátem sdružením ukrajinských pravoslavných jurisdikcí na základě úplné kanonické nezávislosti. Radě předsedal zástupce ekumenického patriarchátu metropolita Emmanuel z Galie (Adamakis). Pátý prezident Ukrajiny Petro Poroshenko se zúčastnil Místní rady jako host.

Večer téhož dne ekumenický patriarcha oficiálně uznal výsledky Místní rady pro sjednocení, poblahopřál kyjevskému metropolitovi a celé Ukrajině k volbám a pozval ho na liturgii a prezentaci tomos.[13][14] A 16. prosince 2018 si jáhen ekumenického patriarchátu poprvé v historii vzpomněl na hlavu pravoslavné církve Ukrajiny spolu s hlavami dalších církví, které jsou součástí diptychu (seznam místních autokefálních pravoslavných církví).[15][16]

5. ledna 2019 patriarcha Bartoloměj po společné liturgii s metropolitou Epifaniem podepsal tomos na autocefalii PCU v kostele svatého Jiří ve Fanarii.[17][18] Tento pergamen vyrobil mnich Lucas, kaligraf a umělec z xenofonského kláštera na Svaté Hoře.[19][20]

Ekumenický[nedostupný zdroj] patriarcha Bartoloměj I. podepsal tomos o autokefalii pravoslavné církve na Ukrajině

Proces udělení autokefalie pravoslavné církvi na Ukrajině skončil 6. ledna 2019. Při společné bohoslužbě v den Zjevení Páně předal ekumenický patriarcha Bartoloměj Epiphaniovi, zvolenému vedoucímu PCU, metropolitní štáb a svitek s textem Thomasovi.[21][22][23]

Dne 14. února 2019 se v Kyjevské katedrále Hagia Sofie konalo nástupnictví na metropolitu Kyjevského metropolitu Epifania a celé Ukrajiny. Ceremonii vedl metropolita Galie Emanuela (Adamakis), bývalý šéf ukrajinské autokefální pravoslavné církve Makarije (Maletich) a metropolita Vinnycja-Bar Simeon (Shostatsky). Oba nyní PCU.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Киевский патриархат и УАПЦ самораспустились перед Собором. РБК-Украина [online]. [cit. 2018-12-17]. Dostupné online. (rusky) 
  2. ↑ ČTK; GRIČOVÁ, Andrea. Historický okamžik. Ukrajina má novou národní církev, nezávislou na Moskvě. Deník.cz. 2018-12-15. Dostupné online [cit. 2018-12-17]. 
  3. ↑ Ukrajina má novou národní církev v čele s metropolitou. Novinky.cz [online]. [cit. 2018-12-17]. Dostupné online. 
  4. ↑ Ukrajinská pravoslavná církev není podřízena Moskvě. Patriarcha Bartoloměj potvrdil její samostatnost. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-01-05 [cit. 2019-01-09]. Dostupné online. 
  5. ↑ The subordination of the Metropolitanate of Kyiv to the Moscow church was carried out by Patriarch Dionysius without the consent and approval of the Holy and Holy Synod of the Great Church of Christ.
  6. ↑ DECISION OF THE SYNOD: THE UKRAINIAN CHURCH WILL RECEIVE A THOMOS. Full text [online]. [cit. 2019-08-31]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  7. ↑ Рада просить Вселенського патріарха Варфоломія надати автокефалію православній церкві в Україні [online]. [cit. 2018-12-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Communique of the Holy and Sacred Synod (22.04.2018) [online]. [cit. 2019-01-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Вселенський Патріархат прийняв до розгляду питання надання автокефалії УПЦ - 22.04.2018 23:00 — Новини Укрінформ [online]. [cit. 2018-12-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Вселенський патріарх: Присутність Московського патріархату шкодить інтересам української нації
  11. ↑ Announcement (11/10/2018). - Announcements - The Ecumenical Patriarchate [online]. [cit. 2018-12-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Томос для України: повний текст історичного рішення Константинополя [online]. [cit. 2018-12-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Communiqué (25/12/2018). - Announcements - The Ecumenical Patriarchate [online]. [cit. 2018-12-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Варфоломій запросив Епіфанія на вручення томосу [online]. [cit. 2018-12-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Епіфанія пом'янули у Константинополі, а він проігнорував Кирила. BBC News Україна. 2018-12-16. Dostupné online [cit. 2018-12-16]. (anglicky) 
  16. ↑ New Ukrainian primate's name commemorated in Constantinople
  17. ↑ Вселенський Патріарх Варфоломій підписав Томос для Української Православної Церкви [online]. [cit. 2019-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-05. (anglicky) 
  18. ↑ Варфоломій підписав томос про автокефалію ПЦУ [online]. [cit. 2019-01-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ Hieromonk Lucas athonite gave the Patriarch the calligraphed parchment with the Tomos for Ukraine [online]. 2019-01-04 [cit. 2019-01-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ Томос для Православної церкви України написав каліграф з Афону [online]. [cit. 2019-01-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ Україна урочисто отримала томос про автокефалію ПЦУ – трансляція [online]. [cit. 2019-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ Варфоломій вручив Епіфанію томос про автокефалію [online]. [cit. 2019-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ ЧЕРВОНЕНКО, Віталій. Вручення томосу про автокефалію: почалось співслужіння Варфоломія та Епіфанія. BBC News Україна. 2019-01-06. Dostupné online [cit. 2019-01-08]. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pravoslavná_církev_Ukrajiny&oldid=21291905“